čtvrtek 29. srpna 2013

ZAČÁTEK ŠKOLNÍHO ROKU : Tipy na svačinky i obědy

Hezký den!
Nadpis možná některé z vás, zejména ty mladší ročníky asi moc nepotěší, protože ta nemilá informace o návratu do školních lavic se beztak hrne ze všech stran - od letáků v Tescu přes goodbye-summer-party v klubech až po rádoby vtipné poznámky babiček a rodičů.
Vysokoškoláci mají ještě nějaký ten týden čas (a někteří mají potom stejně tak málo seminářů a přednášek, že by jim to mohlo být úplně jedno :D), ale i tak myslím neuškodí, když se s vámi podělím o pár tipů na dobroty, které si klidně můžete vzít s sebou, což samozřejmě mohou využít i pracující. Protože dobré jídlo je základ, obzvlášť pokud jste protivní a náladoví, jen co dostanete hlad (což je můj případ, jak by vám můj přítel s radostí potvrdil - aneb jak říká Sheldon Cooper - half time women are angry, they´re really just hungry :D).
Jasně, často je možnost si v práci zajít na oběd někam do restaurace, koupit si něco v supermarketu (udělat pár kroků navíc a místo k regálu s majonézovým "salátem" zajít pro něco méně prasáckého) nebo si zajít do nějakého fast foodu - v lepším případě třeba Subway (mmm dala bych si tu jejich medovou ovesnou bagetku s masíčkem!), Nordsee nebo třeba Paneria. Ale donést si jídlo z domu je bezesporu mnohem levnější i časově úspornější, protože v takové půl hodinové pauze se toho moc vykouzlit nedá. A výmluvy o tom, že někdo NEMÁ ČAS na to, aby si večer připravil jídlo, a proto se musí cpát jen hnusáckýma bagetama z benzínky nebo automatu jsou s prominutím stupidní - jak jsem už dřív psala, namazat pečivo a hodit do toho šunku nebo sýr se vejde pod minutu, uvařit kuskus (bez masa, jinak by to bylo o nějakou minutku déle) se vším všudy maximálně sedm minut, a to byste se museli hodně flákat. A hodit jogurt do kabelky a k tomu odsypat do krabičky musli? Tipuju to na 27 sekund.
Jen vás musím varovat - žádnou originalitu ani inovativní myšlenky nečekejte, v tomhle jsem královna nudy. (
(ale hlavní je, že mi to vždycky chutná). Ale právě na školní/ pracovní jídla mi občas chodily nějaké dotazy, a tak je tady článek na přání - hlavně proto, že mám hodně času a chtěla jsem něco sepsat - celý den totiž jen nedobrovolně ležím s westíkem v posteli (mimochodem může mi někdo vysvětlit, jak je možné, že tak malý pes zabere TOLIK místa?) a snažím se zahnat tu potvoru nemoc, co se o mě pokouší.
A z toho plyne jen jedno malé ponaučení - když vám není dobře a klepete se zimou - nechoďte cvičit, opravdu vás to nezahřeje ani neuzdraví. A v tom stejném případě ani nechoďte večer na vínko - není to aspirin ani paralen a z nemoci vás nevyléčí. (tak to byla jen malá vložka o mé nezodpovědnosti a o tom, že maminky mají vždycky pravdu - i když vám je 22 let :D)
Zase jsem se neplánovaně nějak moc rozepsala (ale musela jsem sem přeci vsunout odstavec o tom, jak mi není dobře, abyste mě mohli zahrnout lítostí :D), takže radši honem začnu s těmi obědy a svačinkami. Jen mi prosím odpusťte, že většinu jídel nemám vyfocených v cestovní nebo krabičkové verzi - jen jsem vybrala jídla, která si občas takto někam nosím a nebo bych si je teoreticky nosila, kdybych často musela obědvat někde mimo domov, s použitím vlastních zásob.

sobota 24. srpna 2013

Recept: Cuketové muffiny s parmezánem a sušenými rajčaty

Krásný den!
Jak už asi víte, cukety mám ráda ve všech podobách, a stejně tak ráda i peču. A tak jsem spojila lásku k pečení s láskou k cuketám, až vznikli tihle krasavci.
Cuketové muffiny na sladko nebo cuketovou buchtu už jsem dělala, ale na slano jsem ji v pečení ještě nevyužila, a tak byl čas to napravit. Recept jsem si vymyslela sama, a tak jsem měla celkem obavy, jak to dopadne (ty mám i když peču podle osvědčeného receptu, natož když si ho vymyslím sama..:D).  A kupodivu docela dobře vypadaly, a moc dobře i chutnaly, tak se s vámi hned musím podělit o recept.
Jsou opravdu hodně hutné a takové vláčné (tak to mám nejradši!) , až mokré díky cuketě - takže pokud máte radši spíš suché muffiny a pečivo, tohle by vás nejspíš nezaujalo.
Pekla jsem je jako takovou přílohu, místo pečiva - třeba k obloženému sýrovému talíři a zelenině, a nebo tak, jak jsem si je dala k obědu - k dýňové polévce, doplněné o pořádnou porci italského sýra.
Na 8 muffinů budete potřebovat :
2 šálky (použila jsem šálek o objemu 200ml) celozrnné pšeničné mouky
lžička prášku do pečiva
3 lžíce strouhaného parmezánu
5 sušených rajčat (ale čím víc, tím líp:D) pokrájených na malé kousky
2 lžíce oleje (dala jsem ten od sušených rajčat)
300-400ml mléka
jednu průměrně velkou nastrouhanou cuketu
jedno vejce
sůl
koření (dala jsem bruscetu) 
olivy (nemusí být)
Všechny ingredience smícháte dohromady a přidáte mléko - tak, aby to nebylo suché, ale spíš takové mazlavé těsto. Poté naplníte formičky a dáte péct na 200 stupňů, přibližně na 20 minut - dokud na povrchu nezezlátnou.
Jako příloha k polévce poslouží dokonale.
AskInstagram / Facebook

pondělí 19. srpna 2013

Střípky z kuchyně + jeden jednoduchý recept

Krásný den!
Tak mi pan Nikon dneska řekl, že ho pořád trápím nějakým focením, ale už jsem sem fotky dlouho nedala, a tak je tedy čas tento zločin napravit a jsou tady další Střípky z kuchyně.
Já vím, v poslední době tahle rubrika už nijak originální není, pořád se tady objevuje skoro to samé (ještě aby ne, když taky pořád jím dokola to samé. Ehm..cuketa a cuketa:D) a inspirace je tu jen pomálu, ale nedá se nic dělat... tedy dá, mohla bych přestat psát a fotit úplně, a nebo vymyslet něco nového - ale zatím se mi nechce ani do jednoho :D A tak je tady další tradiční článek a když už nic, třeba z toho dostanete alespoň hlad. (haha jsem škodolibá!) A aby to bylo trošku pestřejší, na konci na vás čeká jeden extrémně jednoduchý recept na pudingové šátečky :) 

pátek 16. srpna 2013

Střípky z jednoho letního dne + tip na skvělou vegetariánskou restauraci

Krásný den!
V poslední době mi na blog nezbývá tolik času (a někdy panuje i lenost:D), a taky vím, kdo za to může. Viník je jasný - prázdniny! Snažím se totiž si je pořádně užít, a navíc mi zbývají poslední dva týdny v mém milovaném Brně, které se snažím využít jak to jen jde. A co tedy v posledních dnech dělám?
Pořád a pořád chodím cvičit (vzhledem k zaměření blogu jsem to musela zmínit na prvním místě, ale hned se budu věnovat těm zajímavějším....a hlavně méně bolestivým činnostem :D), hlavně tedy na fitbox a body styling, protože mi zrušili většinu hodin mého oblíbeného TRX (prosím o minutu ticha a tři dny státního smutku). A většina mých letních dnů se nese i ve znamení setkávání se s kamarádkami a posezení na zahrádkách (nemyslím zahrádky, kde jsou kytičky, ale zahrádky, kde jsou skleničky :D), a slovo cider nebo vínko se v mém slovníku objevuje až nějak nápadně často.

čtvrtek 15. srpna 2013

Letní recept : rajčatovo-cuketová polévka


Budete potřebovat: 
2 rajčata (olopuaná a pokrájená na kousky)
1 cuketu (nakrájená na kolečka - loupat není potřeba)
plechovku drcených rajčat
100ml smetany
2 lžíce oleje
1 cibuli
2-3 stroužky česneku
Postup je prakticky stejný jako u všech krémových polévek. Nejprve v hrnci na oleji orestujte na jemno pokrájenou cibuli a česnek a do varné konvice si dejte vařit cca litr vody. Do hrnce k cibuli a česneku dejte všechny ostatní ingredience, zalijte horkou vodou a vařte dokud nebude cuketa měkká. Poté už stačí jen polévku rozmixovat tyčovým mixérem, přidat smetanu, osolit a případně přidat koření podle chuti.
A podávat nejlépe se strouhaným parmazánem a celozrnným domácím chlebem se sušenými rajčaty. Když už rajčatový oběd, tak pořádně! :D

neděle 11. srpna 2013

Přihoďte do nákupního košíku

Krásný den!
Dneska je neděle, a v neděli se nic nedělá. A já jsem to vzala úplně doslova. Celý den nedělám absolutně nic, jediná činnost, kvůli které jsem se zvedla bylo umývání chodby, a hned potom jsem se zase vrátila k ukázkovému nicnedělání. Teda vlastně něco dělám....jím, jím a jím (náhodou dobrá zábava, zkuste to:D). Skoro přemýšlím, jestli bych kvůli tomu neměla mít špatné svědomí, ale v zápětí takové myšlenky hned zavrhnu a odůvodním si to tím, že jsem poslední dny pořád někde lítala, pořád cvičila i přes vyčerpání a bolest celého člověka. A tělo přeci ten odpočinek taky někdy potřebuje, stejně tak jako doplnit zásoby cukru (mmm kde mám tu čokoládu?:D) a energie. Tak! 
Prosím, řekněte mi, že taky někdy máte dny, kdy jste líní jak to nejlínější prase z celého chlíva a nechce se vám vůbec nic, kromě přemýšlení o tom jestli si jít pro bílou nebo hnědou čokoládu :D (bílou, je rozhodnuto!)
A z kuchyně už cítím vůni cheesecaku, který mi peče moje hodná sestřička k narozeninám. Původně jsem si ho chtěla upéct sama, ale naštěstí se Terka vrátila z dovolené a vrhla se do pečení, čímž mě zachránila od toho být tak úchylná, že bych pekla dorty sama sobě. (ale zítra si stejně asi zajdu do Zary a nějaký dáreček si sama nadělím, i přes to jak úchylné to je... Pamatujete si ten díl Mr.Beana, jak posílal sám sobě blahopřání? :D). 
Ale proč to vůbec píšu - samozřejmě že nejde o cheesecake, byla to jen mazaná záminka, jak vám sdělit že budu mít narozeniny a očekávat tak stovky blahopřání a darů :D

sobota 10. srpna 2013

Cuketový speciál

Krásný den!
Pokud jste na tomhle blogu přečetli více než dva články (a nebo viděli na Instagramu více jak dvě fotky:D), určitě víte, jaká zelenina je moje nejoblíbenější.
Správně, cuketa. A jak už jsem několikrát psala, nikdy dřív by mě nenapadlo, že si zrovna něco "tak hnusného a slizkého jako je cukína" oblíbím natolik, že si ji budu sama dobrovolně jíst. Dobrovolně jíst několikrát týdně. Dobrovolně jíst i několikrát denně. Cpát ji do všeho. A dokonce z ní péct i buchty. A hlavně...že ze všech těch jídel budu tak nadšená :D
Jednou z velkých výhod cukety je taky to, že jí můžete sníst jakékoliv množství, protože je to zelenina plná vitamínů, ale taky s minimálním množstvím kalorií (ne že bych je počítala, ale přeci jen mít narvaný dřevorubecký talíř jen samou přílohou a masem by asi ideální nebylo:D). Kdybych si třeba dělala kuskus jen samotný a dala si jednu normální porci, bylo by toho na talíři málo, a já mám ráda, když mám jídla hodně, když mám plný talíř (snědla jsem mámu, snědla jsem tátu a vás taky sním!) - a tak si ten kuskus nastavím orestovanou cuketou, je toho třikrát tolik a navíc si pochutnám :D Asi jsem musela být v minulém životě dřevorubec, protože opravdu ráda jím, a opravdu ráda jím hodně, nejsem z těch slečen, co si třikrát zobnou, dají si dva plátky toustu nebo kousek melounu a už jsou straaaaašně plné. Ne ne, já bych jedla a jedla! :D A přesně proto je pro mě cuketa ideální, nejen že mi MOC chutná, ale hlavně ji můžu sníst hromadu, zasytí to, a hlavně do sebe dostanu i pořádnou porci zeleniny.
Ale dost řečí o tom jaký jsem Otesánek, radši vám ukážu, jaké jsou mé oblíbené variace z cukety :)
Moc ráda ji mám třeba k večeři jen tak jendoduše pokrájenou na kolečka, orestovanou na trošce oleje (použávám olej co mi zbyl od sušených rajčat, krásně voní),osolím a posypu sušeným oregánem,a dám na ni dám jakýkoliv sýr, - tady zrovna Mozarellu light z Lidlu, a k tomu třeba ještě nějakou zeleninu a šunku nebo další sýry. 

čtvrtek 8. srpna 2013

Rána i večery na Montmartru

Krásný (ale taky pořádně horký!) večer,
dneska je tady další pařížský článek, tentokrát o místě, kde to mám z celé Paříže (a skoro i z celého světa...i když, nejradši mám stejně to pole a kopec kousek od domu:) úplně nejradši, (a moc ráda mám i ten film o Amélii, která ráda rozbíjí krustičku na creme bruleé lžičkou :D) a také jsme tam trávili snad nejvíce času.
Montmartre, čtvrť na nejvyšším vrcholku Paříže (jinak je úplně placatá) s úžasnou atmosférou, dříve sídlo bohémských umělců, kavárny se zahrádkami doslova na každém kroku, pekárny s vonícím pečivem i bary, úzké ulice, staré dlažební kostky....a nahoře (chtěla jsem napsat okouzlující, ale to je divný přídavný jméno pro budovu, že?:D) bazilika Sacre Coeur, která je podle mě jednou z nejhezčích staveb vůbec. Vypadá hodně staře, ale je mnohem mladší, než se může na první pohled zdát, dokončena byla až roku 1914. (To jsem si samozřejmě přečetla v průvodci. A pak jsem to zapomněla. Tak jsem si to teď znovu našla na Wikipedii, abych dělala chytrou :D)

středa 7. srpna 2013

PARIS

Paříž, to jsou krásné domy, široké bulváry, nablýskaná Champs Elysées i malebné úzké uličky Montmartru. Památky na každém kroku. Makronky. Muzea nacpaná uměním z celého světa. Voňavé croissanty. Elegantní Eiffelovka i moderní La Défense. Výborné palačinky. Styloví Pařížané. Příjemné kavárny. Dobré víno nebo cidre. Kouzelná atmosféra. Luxusní obchody i malé stylové butiky. Monumentální Vítězný oblouk.
Ale taky špína. Pach moči. Povalující se odpadky. Povalující se bezdomovci. Potom také objekty, u kterých si nemůžete být jisti, zda jde o povalující se odpadky nebo povalujícího se bezdomovce. Žebráci. Posprejované fasády. Dotěrní prodavači suvenýrů, kteří vás doslova chytí a nepustí. Davy lidí. Špína, špína a smrad.

pátek 2. srpna 2013

Cuketový quiche z celozrnné mouky

Krásný den!
Ještě než odjedu do Francie, mám tady pro vás jeden recept, lehce tématicky laděný.
Jde o slaný koláč Quiche, tentokrát s cuketou, sýrem a sušenými rajčaty. Před chvílí jsem ho vytáhla z trouby a měla ho k obědu, ale recept vám sem musím dát úplně čerstvý hned, protože je TAK dobrý!
Toho, jak mám ráda cukety jste si už možná všimli, v poslední době snad není den, abych minimálně jednou neměla něco z cuketového - nejčastěji ji cpu do mého oblíbeného kuskusu, ale ani takovou cuketou zapečenou s mozarellou nebo opečenou jen tak na pánvi nepohrdnu. No a včera jsem ji měla dokonce dvakrát (to už asi bude nějaká úchylka:D), opečenou k obědu s rýžovými nudlemi, a k večeři jako přílohu k sýrům a šunce. Myslím, že tahle zelená krasavice by si zasloužila i svůj vlastní cuketový speciál!
Díky bohu, že teď je ještě cuketová sezóna a cukety jsou k sehnání všude - buď domácí ze zahrádky, a nebo ze supermarketu, kde jsou jen za malý peníz. V zimě je to horší, to potom milovník cukety jako já trpí....nebo trpí spíš peněženka, protože občas jí neodolám, ani když za ni chtějí stovku za kilo.
Kdo by to řekl - jako malá jsem cuketu (u babičky "cukínu") nenáviděla a nesnědla bych to ani kdyby mě mučili, byla to pro mě jedna z nejhnusnějších věcí na světě....no a teď bych se jí nejradši cpala od rána do večera.
Ale radši dost o cuketách (i když bych o nich dokázala psát romány a ódy na stovky stran :D) a jdeme na recept!