Světový mír. Vymýcení eboly. Odchod Putina do politického důchodu. Více deštných pralesů a méně korupce. Konec psích množíren, Stop lovu slonů pro kly. Žádné spory s příslušníky islámského náboženství. Silnější koruna a méně nesmyslných poplatků v bankách. A mnoho dalšího.
To všechno, a spousta dalších věcí.
To všechno by udělalo náš svět bezesporu hned o trochu lepším.
Ale....no....nebudu lhát.
Můj svět udělají občas lepším i věci trochu jiné. Třeba veledůležitosti jako nové oblečení. Nová barva na vlasy. Laky na nehty. Růžovoučké sešity a sladce vonící sprchové gely. Podzimní klobouk a hřejivá šála. Růžové polštáře na posteli s květovaým povlečením...
A přesně v tomto duchu se ponese dnešní článek. O volbách do senátu to bude samozřejmě příště, hohoo!
A první z radostí je nové cvičící tričko.
Mám ho z e-shopu
OF.CZ, který nabízí možnost vlastního obrázku téměř na cokoliv - od krytů na mobil
přes hrníčky, kalhotky a trička až po polštářky a psí oblečky (
co na to říká westík?:D).
Pro mě bylo ale
sportovní tričko hned jasnou volbou. Už mám od Terky jedno s nápisem
running sucks, ve kterém
nevesele běhám, a tak to chtělo i něco na hodiny do fitka.
A nic jiného by mě nevystihlo lépe než tohle!
Angličáky neboli burpees, jeden z nejhorších cviků vůbec (a zdravím Adama!:D).
Obzvlášť, když je děláme třeba v několika sériích, až se počty počítají v řádech desítek - to už pak skoro ležím na zemi jako velryba a mám pocit, že už se nahoru neodrazím ani jednou. Fuj!
A tak se teď budu moct s pomocí nápisu alespoň uklidňovat, že ta nenávist je vzájemná. I když mám trošku obavy, abych si tím spíš nevysloužila několik sérií angličáků navíc :D
Text na tričko jsem si vyrobila jednoduše v Photo Filteru, ale dá se to udělat jakkoliv, nebo klidně i použít nějaký stažený obrázek z internetu, co se vám líbí. A jsem nadšená i z moc příjemného materiálu. není to obyčejná bavlna, ale vyloženě
sportovní materiál (achjo, to je zase odborný výraz!:D) který saje pot. Ale jinak jsou v nabídce i trička klasická, mikiny, a nebo třeba
tohle speciálně na běhání.
Hrozně dlouho jsem přemýšlela, co si vybrat a hlavou se mi honila hromada nápadů - od obrázku mopse na růžově puntíkovaném pozadí až po fotku Vídně nebo ilustraci
burákového másla. No zkrátka jeden nápad vkusnější než druhý!
Nakonec jsem se ale trochu uklidnila a vymyslela motiv o něco jednodušší.
Neboli westík-westík-westík motiv.
Sama ale nejsem zrovna graficky nadaná. Moje sestra ale (bohužel pro ni :D) ano, a tak jsem ji poprosila, jestli by mi mohla navrhnout siluetu westíka.
A pak jsem ji strašně dlouho otravovala. Napřed se mi nelíbil ocásek, pak se mi ten westík zdál zase moc hubenej, pak moc vysokej, potom jsem si všimla že má moc vykrojený čelíčko.....a pořád něco. Než dostal podobu, se kterou jsem byla spokojená. (a nevím, kde Terka vzala tu trpělivost :D)
A myslím, že zrovna tohle může být i ideálním dárkem, je to přeci jen o něco osobnější, než jen tak něco popadnout v supermarketu.
Ale prosím - nedopouštějte se zločinu proti vkusu a nedávejte tam fotky svých
rádoby roztomilých minim ve vaně nebo u moře. Ne a ne a ne!
Ehm.....a teď úplně zapomeňte, že jsem psala něco o vkusu. A že je mi 23 let.
Ale když už jsem u těch polštářků, musím vám ukázat i tenhle z Tesca.
Prý, že se štěstí nedá koupit. To ale není pravda, já jsem ho koupila za 120 korun, a tolik radosti z takového kýče si snad ani neumíte představit!
A je mi úplně jedno, že se nám to do bytu nehodí ani trochu. Vlastně bych asi ani nechtěla vidět byt, do kterého by se tohle hodilo...
Moje mopsí a buldočí úchylka se prostě nedá ovládnout.
Teď se ale radši zase vrátíme ke sportovním oblečkům. Radši. Víc mopsů s korunkou už nemám. Vážně ne!
Zdá se mi, že v Lidlu mají sportovní oblečení v nabídce čím dál častěji. A já čím dál častěji koukám jako důchodkyně do letáku a vybírám, co nutně potřebuju.
Jako třeba tohle růžové tričko s dlouhým rukávem, na podzimní běh úplně ideální, z příjemného funkčního materiálu a za ještě příjemnější dvě stovky.
A k tomu jsem přihodila i tejpovací pásky na zápěstí.
Protože zápěstí mě zlobilo už sakra dlouho a na TRX mě při hodně cvicích (různé verze kliků, cviků ve vzporu apod.) bolelo snad měsíc nebo dva.
A ne, neptejte se, proč jsem ty cviky stále cvičila i přes bolest nebo proč jsem to neřešila s doktorem. Svědomitost není zrovna mé druhé jméno.
Tvrdohlavost to je.
Ale chtěla jsem říct, že olepení zápěstí těmito páskami mi vážně pomohlo. Snad po měsíci jsem konečně klikovala bez bolesti. Nevím, jestli je to jen placebo efekt (protože zrovna tímhle se docela ovlivnit nechám) a nebo jestli je to vážně tak účinné, ale na tom vlastně nezáleží.
Ale třeba koleno, rameno nebo cokoliv jiného bych si sama olepit netroufla, na to už je vážně potřeba fyzioterapeuta nebo někoho, kdo přesně ví, jak to udělat, aby to nenadělalo víc škody než užitku.
A u cvičení ještě zůstaneme.
Po dvou letech nepřetržitého nošení mých růžových a pořádně ošoupaných Adidasek jsem usoudila, že už si zasloužím nové. A sama sobě se divím, jak jsem dokázala vybrat jinou barvu, než růžovou!
Rozhodla jsem se pro Nike Free z brněnského A3 Sportu. Zaprvé proto, že jsem prostě typická ženská a musely být hezký na pohled. Ale samozřejmě jsem potřebovala aby byly i lehoučké a pohodlné, což splňují.
Jak mi ale bylo řečeno už v prodejně, na běhání po venku nejsou, na to mají moc tenkou podrážku. Takže jedině do fitka a nebo na pás. Ale vzhledem k tomu, že ve fitku jsem tak 5x týdně a běhat jdu tak jednou za týden nebo dva když se zadaří, mi to nijak nevadilo.
Ale na sto procent spokojená s nimi nejsem - jsou sice lehoučké jako papír, ale špičky při určitých cvicích někdy kloužou, což by boty určené přímo dovnitř do fitka dělat neměly.
A k nim jsem si z Vídně dovezla nejlepší sportovní UnderArmour kraťasy. Jsou z obchodu Sport Direct, který je na Mariahilferstrasse v nákupním centru, a pak ještě jeden těsně za West Bahnhof, opět na Mariahilfer. Je to outlet, kde je sportovní oblečení se slevou kolem 30%, a občas i mnohem levnější. A já bych to nejradši vykoupila všechno!
A se sportem nepřímo souvisí i tohle. Ty nejvoňavější sprchové gely!
Original Source mám ze všech nejradši a předčí i mé milované navoněné sprcháče od Balea.
Nejradši mám malinovo-vanilkový, který voní TAK sladce, že bych to nejradši vypila. Připomíná mi bonbóny Vexta od JoJo, které jsem jako malá milovala. A nebo takové ty gumové bonbóny s příchutí jogurtu.
A dokonce jsou veganské, takže máte jistotu, že nebyly testovány na zvířatech.
Mají je snad ve všech drogeriích, já jsem je pořídila dokonce v akci 1 plus 1 v Rossmanu.
A pozadu nezůstává opět ani Lidl. Tam jsem sehnala tenhle, opět sladce vonící, sprchový gel za srandovních 30 korun/500ml.
Pro všechno sladké mám slabost - a to dokonce i když to nemůžu vypít, ale jen se v tom koupat.
A protože růžové není nikdy dost, musím ji mít i na věcech do školy!
Aneb začátek školního roku = milion předsevzetí, jak se začnu učit a všechno si psát. To mi sice nikdy moc nevydrží, ale záminka, proč si nakoupit hezké sešity se hodí vždycky.
Moc hezké a za dobrou cenu mají v Tescu. A ptáčko-složku mám pro změnu z obchodu Tiger.
A začátek školního roku znamená začátek podzimu. A to znamená i nutnost nového podzimního oblečení!
Konečně jsem sehnala křivák přesně podle svých představ. Jednoduchý, hladký, se zlatými detaily.
Ehm tedy....
Téra sehnala a sobě koupila.
A protože jsem největší opice co se opičí, musela jsem si ho koupit hned taky.
A protože jsem na
Terce viděla i to nejlepší pončo, jako opice dvojnásobná jsem si ho koupila taky.
Ale nešlo odolat, navíc když jsem za obě dvě věci dohromady zaplatila jen necelou tisícovku. Juhuuu!
A na podzim jsem si pořídila i svůj první klobouk (
překvapivě z Terranovy)
U
kterého si nejsem tak úplně jistá, jestli mi sluší, ale musela jsem ho mít.
A kožešinovou vestu z CA.
U které si nejsem tak úplně jistá, jestli mi sluší, ale musela jsem ji mít.
A šálu přesně podle mých představ, která na mě čekala v sekáči za směšnou cenu. Zase osud.
U té si jsem jistá, že mi sluší.
Já vím, já vím. S tímhle jsem otravovala už na
Facebooku.
Ale kdyby se vám můj blog náhodou líbil natolik, že byste mi chtěli dát hlas v soutěži
Blogerka roku a poslat mě tak do finále, byla bych nesmírně potěšena.
P.S. A kdyby ne.....tak na vás pošlu westíka! A rozcupuje vás jak plastovou flašku!
P.S.2 A nebo bych mohla rozdávat koblihy. To se teď tak dělá.
A ano, bude líp.
Říkaly ty koblihy.
