LONDÝN, království dobrého jídla

Krásný den!

Tak už jsem zpátky z nejlepšího (párty párty:D) víkendu v Praze s kamarádkou, ale o tom třeba někdy příště...a nebo možná radši nikdy, protože stejně nemám skoro žádné publikovatelné fotky - ani ne kvůli tomu, že je nefotil pan Nikon ale jeho menší a méně šikovný kolega, ale spíš kvůli tomu, že na nich nevypadám zrovna jako seriózní a elegantní mladá dáma (a myslím, že pak už byste sem nikdy nepřišli :D) Už dlouho se mi nestalo, že bych se vracela domů, v tomhle případě tedy na hotel (ehm teda plesnivý a odporný hostel :D) za světla a večer si tak užila a nemůžu uvěřit tomu, kolik jsme toho za tak krátkou dobu zažily. Teď už jsem ale hezky doma v klidu (a večer konečně žádný alkohol, juhuuu!) a čistotě (toho si po tom hostelu vážím obzvlášť :D) a to má taky něco do sebe. Ale radši honem ukončím řeči o Praze, protože jinak bychom se k tomu, o čem měl být tenhle článek ani nedostali, a to by byla škoda :D

Protože je tenhle blog z velké části i o jídle, mám pro vás dneska takovou menší dokumentaci toho, jaké dobroty jsme měly a jak jsme se se sestrou Terkou stravovaly na našem londýnském výletě.

Jídlo jsme si tam pochopitelně s sebou nevezly, to by bylo jako vozit sovy do Athén (achjo, co jsem to zase vyhrabala za retro přirovnání?:D). Anglie je hotový ráj, co se dobrého (a často i zdravého) jídla týče.

A každý den bezpodmínečně začíná dobrou snídaní, bez té bych nebyla schopná normálně fingovat, a na celodenní běhání je obzvlášť potřeba mít dostatek energie. A tak snídaněmi začneme i dnešní článek.

V hotelu, kde jsme bydlely sice byla možnost snídaní, ale pro nás bylo mnohem lákavější a ve výsledku většinou i levnější, zajít si na snídani pokaždé někam do okolí, než jíst v hotelu pokaždé tu stejnou, kontinentální snídani. Největším utrpením pro mě bylo ale to, že Terka není takové ranní ptáče jako já, a tak jsem musela čekat AŽ do osmi, než jsem ji mohla vzbudit, abychom se společně vypravily posnídat. V břichu mi každé ráno kručelo tak, že to snad muselo vzbudit celý Peckham :D

Jednou jsme si každá daly výborné pancakes, čili něco jako naše lívanečky, s pořádnou porcí javorového sirupu. Lépe snad den začít nejde!

V Anglii se mi líbilo a zároveň mě pobavilo, že úplně, ale úplně všude najdete kalorické hodnoty potravin. A to i u jídel, kde byste to snad ani radši vědět nechtěli :D

A to i na jídelním lístku v restauraci, kam jsme si dvakrát zašly na snídani. A co mě opravdu dost překvapilo, že taková pravá anglická snídaně se slaninou, vajíčky, klobáskou a fazolemi má skoro 1500 kcal! Nejsem sice žádná počtářka, ale něco mi říká, že když takový průměrný doporučený příjem je za den kolem 2000 kcal, tak tohle asi úplně ideální nebude :D A když tohle říkám já, tak to už je co říct, protože po ránu jsem nenažraná a snědla bych toho víc než 6 dřevorubců :D

Sice jsem si vždycky říkala, že až budu v Anglii, určitě si takovou snídani dám, ale pokaždé když jsem seděla u stolu a měla jsem si vybrat, volba byla jasná a padla na něco sladkého - a takového, že jsem potom byla schopná od stolu vstát, ne tam zůstat přežraná jako Otesánek a ani bych se nehla :D 

 A jindy jsme si na stejném místě vybraly zase výbornou porridge, tedy klasickou ovesnou kaši, ale porridge zní tak víc vznešeně, takže v dnešním článku budu používat tohle ingliš označení :D Jasně, ovesnou kaši si dělám doma pořád a nic složitého na tom není, ale všechno chutná lépe, když vám to připraví někdo jiný a přinese až pod nos :D A ta anglická se mi navíc zdála taková vice pudingová, možná mají trochu jinak upravené, více pomleté vločky. Moje byla s medem a banánem, Terka si dala s fruit compote, což ale není kompot tak jako ho známe u nás, ale spíš taková řidší marmeláda.

 O čtvrti Peckham, kde jsme bydlely už jsem psala, a tak vás možná nepřekvapí, že tam žádný velký výběr kaváren nebyl. A tak jsme si jeden den zašly do kavárny, která byla součástí supermarketu. Žádné luxusní místo, ale hlad a chuť na něco dobrého zvítězil :D

 A právě tam si Terka dala mrkvový dort. A asi to byl osud nebo se u mě projevil nějaký šestý smysl, ale bylo to poprvé v životě, co jsem dala přednost něčemu jinému před mrkvovým dortem, a udělala jsem dobře. Byl to totiž první mrkvový dort, co jsem v životě ochutnala (a že jich bylo:D), který byl vyloženě HNUSNÝ. Byl tak strašně přeslazený, že i Terka, která má jinak sladké ráda snad ještě víc než já (a to je co říct:D) si z něho musela oddělat tu šíleně přeslazenou polevu která byla asi jen z bílků a cukru, cukru a cukru, aby se to vůbec dalo jíst.

 Já jsem naštěstí zvolila opět porridge, i když tentokrát poněkud méně fotogenickou :D Tahle měla ještě více pudigovou konzistenci než ta minulá v restauraci.

Jeden den jsme si zašly naopak do takového maličkého fast foodu nebo spíš bistra (kde byly ale spíš samé sendviče a bagetky). A daly jsme si croissanty a sladké anglické scones s rozinkami. No byla jsem v sedmém nebi! 

Croissanty si doma vůbec nedávám (což bych asi měla napravit....a taky se díky nim těším do Paříže dvakrát víc :D), ale mám je TAK ráda, takže jsem si to moc vychutnala, stejně tak ty scones, ty neměly chybu.

Poslední den jsme se s Londýnem rozloučily snídaní v jedné moc příjemné kavárničce, kde jsme potkaly také jednoho z mála opravdu milých číšníků. (a také o něco méně milou a o hodně více zmatenou japonskou servírku:D)

 Sestra si dala opět porridge, tentokrát s opečenými semínky a zlatým sirupem, a byla opravdu na jedničku s hvězdičkou. A porce byla dokonce větší než jakou si dělám doma, to se jen tak nevidí :D

 A moje volba byl výborný croissant a bílý řecký jogurt se skořicovými medovými vločkami a na to také opečená semínka. Přesvědčit servírku, aby mi to dala bez kompotu, který tam podle jídelního lístku patřil, mi dalo docela zabrat. Pořád říkala, že bez toho to nebude vůbec sladké, a to že prostě nejde :D

 Občas byl ale potřeba dopoledne nebo odpoledne zahnat hlad i nějakou tou menší svačinkou mezi jídly, při běhání po městě - a obzvlášť při nákupech - pořádně vyhládne.
Na každém kroku byly prodejny s jídlem Marks&Spencer - ale ne jen ty malé koutky s jídlem v obchodech s (většinou dost nehezkým) oblečením jako u nás, ale celé supermarkety, kde bylo všechno - od mléčných výrobků přes šunky až po sushi. Já jsem si zamilovala jejich cizrnový hummus s mrkví, v praktickém svačinkovém balení, a Terka si zase přišla na svoje s různými řeckými ovocnými jogurty.

 Celkově jsou podle mě v Anglii mnohem lepší podmínky než u nás, co se výběru zdravého jídla týče. Na každém kroku tam najdete obchody a "zdravější" fast foody jako je Marks&Spencer, PRET A MANGER nebo třeba ten s prostým názvem EAT. A velký výběr je i v úplně obyčejných supermarketech, ale u nás v ČR jsou ulice plné převážně smažených prasáriček z fast foodů. I když ani to není důvod k tomu, aby se někdo u nás mohl vymlouvat na to, že NEMÁ ČAS jíst nebo si chystat jídlo, a proto se cpe mekáčem a je tlustý. Ne ne, všechno jde když se chce :)

 Moc jsem si oblíbila také krájená jablíčka v malých sáčcích za půl libry, které měli skoro v každém supermarketu. Jako rychlá svačinka na cesty úplně ideální.

 A výborné byly i tyhle ovesné flapjacky, balení po 5 za jednu Libru. No a ten pan Flapjack na obrázku je fešák! :D

 Hodně oblíbené jsou tam i řecké jogurty, klasický 3% jsem tam skoro neviděla, což mi ale nevadilo, tyhle byly výborné. A ochutnala jsem i nízkotučný řecký, což je sice trochu nesmysl, když podstatou řeckých jogurtů je právě to, že jsou tučnější a husté, ale i tak byl dobrý - ale přirovnala bych to chutí spíš k nízkotučnému hustému tvarohu.

 A moje oblíbená svačinka z PRET A MANGER - bílý jogurt s medem a domácím musli :)

PRET A MANGER si ale zaslouží víc než jen malou zmínku, byl totiž doslova naším denním chlebem :D Je to síť restaurací fast foodového typu, ale žádné hranolky a smažená kuřata nečekejte, najdete tam samé výborné sendviče nebo bagetky všech druhů, ovocné smoothie, tortilly nebo velký výběr salátů i sushi. A pobočky jsou doslova na každém kroku. Zajímalo by mě, kolik jich v Londýně je, ale my jsme jich viděly snad několik desítek :D

Moc se mi líbí i princip, že jídla jsou čerstvá, připravovaná každý den a nic se nenechává na další dny. Co se ten ten nespotřebuje, putuje na charitu :) A všechno je z kvalitních poctivých surovin a hlavně bez zbytečné chemie a éček, jak vtipně píšou na zadní straně obalů :)

 Mým oblíbeným obědem byl celozrnný sendvič s uzeným lososem. Protože kdyby mělo být jen jedno jídlo, které bych mohla jíst do konce života, vybrala bych si právě uzeného lososa :D Takže ať je výběr klidně ze stovky sendvičů a bagetek, já stejně sáhnu po lososovi :D

 Moc mi chutnal ale i sendvič s avokádem a kuřecím masem, omnomnom.

 A tady pro změnu jedna večeře - salát s krevetkami a avokádem. Což mi připomíná, že bych si zase měla nějaké avokádo koupit :)
A pobavil mě jeho název, NO BREAD SANDWICH :D

Jindy jsem si tam k obědu zase dala sushi, které taky miluju. A k tomu rajčatovou polévku, což byl opravdu výborný nápad, když mi rajčata chutnají jen jako protlak, sušená a nebo rozmixovaná a jinak se mi z nich chce zvracet. Tady jsem se mýlila a žádná krémová polévka to nebyla, ale kusy rajčat si tam vesele plavaly, a tak putovala k sestře :D

Výborná mají v PRET A MANGER ale i různá pitíčka, já jsem si zamilovala tuhle limonádu s roztomilým obalem. Nejsou v ní žádné hnusy (nebo jak jinak přeložit slovo NASTIES? sviňárny? kraviny? prasárny?:D), jak píší na obalu. Je slazená hroznovou a myslím že i grepovou šťávou, s perlivou vodou a bylinkovým extraktem. Tolik radosti za jednu Libru! :D

A taková zázvorová limonáda taky není k zahození...

A jindy zase padla volba na lososový celozrnný sendvič v EAT. Achjo, já jsem tak bez fantazie, ale nemohla jsem si pomoct :D A ano, ochutnala jsem ho do třetice i v Marks&Spencer :D

Občas je ale potřeba večer trošku doplnit pitný režim - a vody už bylo tolik, že by se s ní dal naplnit rybník :D Joo cidery, pro ty já mám slabost! (a díky bohu mám i sestru, která je umí otevřít lžičkou - jinak bych byla ztracená - a žíznivá :D)

A trocha kofeinu taky neuškodí, i když s tím velikým kýblem v Costě jsem svoje síly trošku přecenila :D
A k tomu výborný mrkvový dortík napůl. (teda původně si ho objednala jen Terka, ale já jsem rozhodla že bude napůl :D)

A teď přichází na řadu večeře - ty jsme většinou řešily ne moc elegantním stylem - aneb šunka ve fólii a k tomu nějaké to pečivo ze supermarketu, hezky na dělníka :D Zkrátka když bydlíte v Peckhamu na konci světa a nejsou síly dojít někam dál než do nejbližšího obchodu, není moc jiných možností. 

Čaj, i když ne o páté, tou dobou jsme ještě běhaly někde po městě...

A tady už se stydí jeden propadák týdne - největší aspartamový hnus, cherry dietní cola. Nevím, co to bylo za výpadek mozku, že jsem si tohle koupila, a ještě od toho snad čekala, že se to bude dát pít. Jak má cola light ztakovou tu sladidlovou pachuť, ten "ocas", tak tohle to má desetkrát víc. Snažila jsem se, ale vypít víc jak dva loky nešlo, a tak to putovalo do záchodu. Jen doufám, že jsem tím v hotelu nezničila potrubí :D

Teď ještě něco pro milovníky máslíček. Já jsem si bohužel domů dovezla jen jedno - se sestrou jsme totiž měly dohromady jen jedno zavazadlo, a víc mi nebylo povoleno :D

Když to shrnu, v Anglii jsme ochutnaly spoustu dobrých jídel z místních zdrojů, ale nic až tak typického, jako třeba ta snídaně nebo fish and chips nebo slaný koláč. Jak už jsem psala, byla taková vedra že na smaženou rybu vůbec nebyla chuť, i když jsem se na to tak těšila, a do žádných restaurací jsme ani nechodily, protože jsme byly nadšené z těch čerstvých sendvičů, které byly do horkých dní ideální. Proto vám bohužel žádné restaurace ani doporučit nemůžu....tak třeba příště :D I tak ale v každé zemi ráda ochutnávám něco místního, i kdyby mělo jít jen o obyčejný jogurt v malém supermarketu :D Protože znáte to, to co je ze zahraničí je vždycky lepší (jak ty sirky z USA v Pelíškách:D), to jsme prostě my, čecháčci :D

Tak a to je pro dnešek radši vše, už tak to bylo nekonečně dlouhé. Příště třeba zase pro změnu o nákupech v Londýně, a pak vám v nějakých Střípcích z kuchyně ukážu i to, jaké dobroty jsme si dovezly domů. Mějte se krásně!

ask.fm / facebook 

P.S. Jídlo je v Anglii na naše poměry docela drahé, sendviče cca za 3 Libry (když si je berete s sebou, když je jíte uvnitř, přičte se pár pencí), litr vody za Libru a půl, Cider za dvě a půl. Ale pro Angličany, kteří mají ty platy trošku jiné než u nás je to hodně dostupné, což jim závidím.

P.S.2 Jestli jste včera nebo v pátek v noci viděli v Praze nějakou veselou blondýnu, nebyla jsem to já!

P.S.3. Tento článek jsem psala obzvlášť s láskou :D