Vídeň přes filtry Instagramu

Krásný den!
Opět mám ráno čas, tentokrát jsem nevstala dřív než moje příšerná spolubydlící, škola mě čeká zase až kolem poledne a potom jdu poprvé na Taebo v rámci školního tělocviku. Máte s tím někdo zkušenosti? (Jsem kráva, že jsem si to vybrala?)
Jednou týdně tady chodím na bodystyling (ale o včerejší hodině, kdy nás měl na záskok pravděpodobně teplý cvičitel aerobiku v nejuplejších kalhotech, radši pomlčím. Poprvé mě vyděsil, když nám začal úchylnými pohyby předvádět, jak stahovat břicho a hýždě, při posilování břicha k tomu měl říkanku o vánočním cukroví, a dorazil mě už jen tím, když začal dělat DÁMSKÉ kliky.), budu chodit do posilovny na kolejích, ale chtěla jsem ještě nějakou sálovou lekci, tak jsem si k tomu vzala to Taebo - chtěla jsem sice kick box nebo box, ale už nebylo místo. Tak doufám, že to byla dobrá volba, i když žádné badass tréninky nečekám :D
Ale dneska to nebude o cvičení, nýbrž jen takový nenáročný (ne že by jinak byly moje články vrchol intelektuální literatury, haha) článek plný instagramových fotek, co jsem za poslední dobu v mobilu nasbírala. O mé úchylce fotit pořád a všechno už asi víte. A pokud víte i o tom, jak by se to dalo léčit, sem s tím!
Ten koncept Instagramu - čili focení naprosto nepodstatných věcí a jejich sdílení s prakticky cizími lidmi nechápu. K čemu to je, cpát cizím lidem, jestli jste si koupili novou řasenku nebo jíte chleba se sýrem? Komu tím prospějete?!!? No, úplně k ničemu.
A přesto to dělám.
Fotím o sto šest, a pak to tam, při dlouhé chvíli v metru, na zastávce nebo ve škole nahrávám jako bláznivá. A někdy to tam nahrávám i když dlouhou chvíli vůbec nemám.
A stejně tak si ráda prohlížím i fotky stejně úchylných lidí.
No a pak tady máme i starý dobrý facebook a psaní mouder do toho malého okýnka nahoře. Smysl nulový, ale taktéž mi tam občas ruka ujede. No, asi jsem obětí téhle divné doby.
Ne, kecám.....ve skutečnosti si myslím, že je potřeba světu sdělovat, jestli jsem si ráno opatlala kolem pusy ovesnou kaši s medem nebo s Philadelphia Milkou, a jestli jsem svou dobrou náladu podpořila červeným, nebo bílým burčákem. A taky jsem strašně vtipná, což je potřeba dávat najevo i facebookovému lidu, což jsou prý mí přátelé.
Takže jdeme na to, hromada životně důležitých fotek je tu, tradááá! 

1) Sushi, moje nejmilovanější jídlo (to, že to říkám skoro o všem není podstatné :D). Z jednoho asijského stánku kousek od mých kolejí. Pořádná porce za 5 Euro, což je méně než jídlo v rakouské menze (a to, že se to s našimi menzami srovnávat nedá, taky není podstatné :D). Většinu dnů si obědy vařím a chystám sama, ale je potřeba si občas udělat radost něčím, co mi připraví někdo jiný - no a když k tomu ještě vždycky dostanu jako pozornost závitky, radost je dvojnásobná!
2) Tenhle výhled z balkonu na patře se mi jen tak neomrzí!
3) Jako velká vysokoškolačka s sebou všude nosím svou dospěláckou a elegantní krabičku plnou dobrot. Tentokrát se v ní skrývaly celozrnné palačinky s tvarohem, medem a banánem k obědu. Omnomnom.
4) Pořádná dávka cukru po ránu, aneb nejlepší snídaně s mým fešákem.

1) A pořádný kotel dýňového latté (jak říká Téra - zelenina je na podzim obzvlášť potřeba!), opět s mým fešákem.
2) Hundertwasserhaus, jeden z nejzajímavějších a nejšílenějších domů z celé Vídně!
3) A tady jeden obrázek z Brna, kde jsem se po dlouhé době shledala se svým milovaným TRX. A tento víkend mě to čeká zase, jak Brno, tak ty lana. Juhuuu!
4) A spolu s tím mě čeká i cestování s kufříkem, který samozřejmě ladí i s oblečkem!

1) Běhání u Dunaje - ano ano, už zase bych nejradši básnila o těch krásných cyklostezkách :D
2) A běhání u Prateru - od kolejí tam vždycky běžím, a zpátky si vezu prdel autobusem. A stylově i z nákupem z Billy. Elegance sama!
3) Ale za tenhle pohled to utrpení prostě stojí!
4) A to, co mám na podzimu nejradši - burčák neboli Sturm! Ale všechno dobré jednou končí, a za chvíli bude i tahle sezóna pryč. Stejně tak jako sezóna cuket. Ajajaja, těžké časy se blíží!

1) Chai Latté, božský to nápoj.
Ale v McCafé až tolik ne, tady to bylo i na mě až moc přeslazené (a to je co říct!) a na můj vkus málo výrazná chuť koření. Ale tak jako tak to do mě padlo jako do studny a postavilo na nohy.
2) Ranní klasika - ovesná kaše, med, banán, a trochu mého oblíbeného müsli, ať to taky trochu křupe!
3) Jestli mám něčeho velkou spotřebu, tak jsou to Philadelphie - klasické nebo bylinkové na pečivo nebo knackerbroty....a ty sladké na všechno ostatní.
4) Včerejší výhled z učebny na večerní přednášce. Lepší místo snad být nemůže - na jedné straně Hofburg, na druhé Albertina. Už aby byly i ty Vánoční trhy a všude miliony světýlek a ozdob!

1) Doma na mě (snad, pokud už to tam nepadlo za vlast :D) čeká zásilka z Mixitu. Volejte sláva a tři dny se radujte! Teda....spíš já se budu radovat..
2) Lindt čokoládky na váhu - takhle si představuju ráj. A nejlepší je ta kokosová!
3) Jestli je v Rakousku něco obzvlášť drahé, tak je to (kromě alkoholu, fňuk fňuk) taky pečivo. Dva obyčejné tmavé rohlíky většinou neseženete za méně než dvě Eura.
4) Arizona čaje. Největší blogové, facebookové i instagramové klišé. Ale kdyby neměly tak hezké obaly, nikdo po téhle barevné vodě s cukrem ani neštěkne.
I já si to vždycky koupím jen kvůli lahvičce, obsah někomu vnutím (že by ode mě sestra o víkendu dostala další čaj?:D) a v lahvičce si pak pyšně nosím vodu. Dokud mi nezplesniví. A nebo dokud mi ji tatínek nesešlápne a nehodí mezi lahve k recyklaci!
Nedávno jsem objevila i tuhle variantu "bez cukru". Nadšeně jsem po tom skočila, protože jsem si myslela, že to bude jen obyčejný, hořký čaj, tak jako to mám ráda. Ale ne, bylo to narvané umělými sladidly, takže to mělo ten parádní "ocas", asi jako cola light. Ale lahvičku na vodu mám! :D
A abych nezapomněla - na instagramu mě najdete pod trapnou přezdívkou blondynazondyna.
Takže...... #mějtesehezky a #přejukrásnéúterý