Prázdninové výletování: Do kraje vína

Naposledy to bylo o sportu, a tak to dnes pro změnu bude o tom, co dělám ve dny, kdy se mi na permanentku do fitka i dózu s ovesnými vločkami práší.

Mikulov je jedno z mých nejoblíbenějších měst a Pálava podle mě patří k nejkrásnějším místům naší republiky. A tak jsme tam s přítelem opět vyrazili, tento rok už potřetí, ale poprvé konečně na více než jeden den, a mohli jsme si tak užít dva krásné večery nad skleničkou (...v množném čísle) dobrého vína.

Každý den musí začít jak? Jedině dobrou snídaní!
Ovesné kaše sice snídám moc ráda, ale popravdě si taky pořádně užívám, když si takhle na výletech dávám něco úplně jiného, a hlavně pořádně sladkého.
Třeba pudingového šneka, výborný čokoládový jogurt a k tomu nejlepší kokosové latté z Kofi Kofi.
Jo, tohle mi chutná i ve špinavém vlaku!

Dopoledne jsme dorazili do Mikulova, ale ubytovat jsme se mohli až později, tak jsme se alespoň zašli podívat na náměstí, chvíli poseděli na lavičce....a hodně času strávili v místním sekáči. (ano, už zase!)

 A protože už byl i čas oběda, zašli jsme si do kavárny přímo na náměstí, kde mají moc příjemné posezení na dvorku...

A hlavně palačinky!
Výborné pohankové palačinky s náplní podle výběru. Já jsem si dala jednoduchou se šunkou a sýrem a přítel s kysaným zelím a slaninou.

 A potom už jsme se konečně mohli ubytovat.
Tak jako vždy, i tentokrát jsem zařizovala ubytování přes booking.com. Ubytování jsme potřebovali hlavně na přespání, věděli jsme, že tam stejně moc času trávit nebudeme, protože sedět na pokoji by byla škoda.
A tak jsme se rozhodli pro levný Penzion Lidka, kde nás vyšla noc na 350kč pro jednoho.
Samozřejmě to nebyl žádný luxus (a pokoj byl tak retro, jako název sám:D), ale místo bylo skvělé - na náměstí to pěšky trvalo ani ne 5 minut a hned od vstupní brány bylo vidět na zámek.
K penzionu patřil i menší dvorek a zahrádka, což se hodilo ráno, kdy jsme mohli posnídat na čerstvém vzduchu.
A jinak jsme měli vlastní koupelnu, televizi, varnou konvici, fén i nějaké nádobí, takže vše, co jsme potřebovali.
Takže pokud se budete někdy chystat do Mikulova a bude vám stačit skromnější ubytování za dobrou cenu, můžu to doporučit.
A při naší minulé návštěvě jsme bydleli v Pensionu Sebastian, který byl o poznání moderněji zařízený a taktéž za dobrou cenu, ale bohužel je o něj velký zájem a volná místa byla pryč už dlouho dopředu.

Odpoledne jsme se zašli projít na Svatý kopeček, odkud je krásný výhled na celé město i daleko za něj...

 A pak se opět posadili na zahrádku kavárny.
Tentokrát to byla Zdravá kavárna, kavárna spojená s obchůdkem zdravé výživy, kde jsem si objednala řecký jogurt s medem a ořechy (opravdu ten nejlepší, co jsem kdy měla!)a krásně vychlazenou kokosovou vodu.
A další den to samé.

 A co večer?
Dělat na jižní Moravě, přímo v srdci vinařství, něco jiného, než si sednout na vínko by byl přeci hřích. A to bychom nechtěli.
Napřed jsme si zašli k panu Volaříkovi, do nově postavené vinotéky s terasou, přímo nad náměstím, s výhledem na kostel i svatý kopeček.

 Tramín byl výborný a výhled stejně tak, ale z obsluhy jsme byli trošku rozpačití.
Objednali jsme si k vínu sýr, a slečna nám donesla uzenou rolku z Lidlu.
Což by nebyl žádný problém, kdyby...........kdyby nám to nemrskla na stůl přímo v tom obalu, zatavené v igelitu.
No, na to nemám co říct...:D

 Po jedné skleničce jsme se přesunuli o pár metrů dál, do vyhlášeného Dobrého ročníku.
Tuto vinárnu jsme si oblíbily už před dvěma lety, kdy jsme v Mikulově byli poprvé a doporučil nám ji majitel penzionu.
Je to sice o něco dražší, než ostatní místní vinotéky, ale víno mají opravdu výborné a kvalitní (soudím podle toho, že navzdory vypitému množství mě ráno hlava ani trošku nebolela:D) a obsluhu příjemnou.

 K vínu jsme si opět objednali sýry (tenkrát bez igelitového obalu:D). A další víno. A znovu sýry. A......za chvíli nebudou mít v Mikulově co jíst. A pít.

 Další den jsme vstali docela brzo a jeli autobusem do Pavlova, odkud jsme vyrazili na pěší výlet přes pálavské kopce.
A já jsem si pořád musela říkat, jak je ta Morava krásná! Mnohdy není potřeba jezdit tisíce kilometrů daleko (i když i to mě čeká:D), když tak hezká místa máme rovnou za rohem.

V půlce cesty jsme se zastavili v Klentnici na zahrádce nádherné Café Fara na domácí ledový čaj, chvíli poseděli a pak šli zase dál, směr Mikulov.

 Celkem to bylo 12 kilometrů, ale pořád nahoru a dolů a nahoru a nahoru. Kupodivu jsme to stihli ale rychleji, než jsem čekala, za necelé 4 hodiny jsme byli zase zpátky v Mikulově, a tak jsme stihli na zámku i výstavu o víně (ať jsme s tou skleničkou v ruce zase o něco chytřejší..), další řecký jogurt v kavárně, a večer....

 ....velice nečekaně....Dobrý ročník.
Venku začalo pršet a tak jsme si tentokrát sedli dovnitř.
S přítelem jsme zrovna měli 4. výročí (a stále tomu nemůžu uvěřit, že je to tak dlouho!), což si žádalo alespoň nějakou oslavu. A tak jsme si dali pár skleniček, pár prkének sýrů, sušená rajčata, nejlepší nakládané mini papričky se sýrem....a další sýry a....a až nás z toho břicho bolelo.

 Kromě krásných večerů jsem si ale užívala i rána.
Vstala jsem dřív než můj drahý a šla do pekárny. Všude byl ještě klid, ulice prázdné, a tak jsem se procházela po tom krásném městě, užívala si ranního sluníčka, zpátky šla schválně delší cestou, abych se ještě prošla, a hlavně.....
Užívala si čerstvé sladké pečivo k snídani.
Třeba hvězdičku z koblíhového smaženého těsta a šáteček s pudingem, který mi záviděla i paní kočka.

 Nebo ořechový rohlíček a pudingového šneka.
#kamsehrabekase

A na závěr módní okénko.

Ehm tedy....spíše okénko o mé úchylce.

Sekáčové úchylce.

Opět jsem neodolala a i v Mikulově vlezla do místního sekáče.

A vylezla se šaty z Topshopu.

Byly tam jediné, skoro (nebo úplně?) nové, v mé velikosti.

Prostě osud! Jinak si to omluvit neumím.

Přítel původně ani nechtěl jít dovnitř, že počká venku, ale nakonec si to rozmyslel a dobře udělal - čekalo tam na něj nové tričko Hoolister a kraťasy na cvičení Under Amour, oboje za cenu opravdu směšnou. To jsem mu záviděla i já!

A co vy? Byli jste někdy v Mikulově? Jaké vínko je vaše nejoblíbenější?
Snad si užíváte prázdniny minimálně tak jako já!
Mějte se krásně!
P.S. Už nikdy do žádného sekáče nevkročím! Už toho mám tolik, že už tam nesmím ani vstoupit!
P.S.2 V Břeclavi jsem koupila další šaty. A svetřík. A.....už s tím končím!