Receptový speciál

.....který zas tak moc speciální nebude.

.....a vlastně jsou to spíš "recepty" než recepty, extrémně jednoduché a rychlé.

Ale ne, nesmím být tak skromná, jsem totiž strašně úžasná kuchařka hodná Michelinské hvěždy, vlastního pořadu o vaření a tlusté kuchařky. (a tím nemyslím sebe, ale pořádně tlustou knihu). Tak!

Jako první přichází na řadu tihle oranžoví krasavci. Oranžoví díky mrkvi, takže když je budete hodně jíst, budete mít dobrý zrak (a o tom, že mrkev jím hodně často už od malička, ale přesto bez brýlí netrefím ani na záchod pomlčíme..).

Je to jeden z mých obědů, připravený v bojových podmínkách společné a smradlavé kuchyně na kolejích.

Často mám totiž místo nějakého masa/tofu/čehokoliv s přílohou chuť spíše na něco sladkého. A tak co bych si nedala, že!

A tyhle lívanečky jsou navíc rychlé, zdravé (podle mě, nevím co na to Kalorické tabulky..), a samozřejmě hlavně chutné. A fotogenické.

Na jednu porci budete potřebovat :

1 malou nastrouhanou mrkev

 2 lžíce celozrnné pšeničné mouky

perníkové koření - (pokud nemáte, tak alespoň skořici)

 lžička třtinového cukru (já jsem měla kokosový) 

lžička prášku do pečiva

1 vejce

mléko podle potřeby (použila jsem své oblíbené rýžové)- tak aby to mělo správnou lívancovitou konzistenci - těsto musí být husté, ne tekuté jako na palačinky.

No a postup je jak jinak než jednoduchý, všechno smícháte dohromady (můžete to udělat elegantně jako já, ve velkém hrnku :D) a opékáte na pánvi s trochou oleje. 

A podávat můžete třeba s tvarohem, banánem a dietní porcí lžící burákového máslíčka.

Jako druhý recept přichází můj největší oblíbenec za poslední dobu. 

Tak, ale TAK dobrý!

Je to kuskusový "koláč" a inspiraci mám od Monči, která ho na svém blogu už tolikrát chválila. Vždycky mě lákal, ale nikdy jsem se nedostala k tomu, abych ho upekla. Buď jsem zapomněla, nechtělo se mi, a nebo jsem zrovna pekla loupáčky něco jiného.

Až nedávno, když jsem si pořídila malou srdíčkovou formu (tolik radosti za jedno ojro!), která je akorát na jednu porci, pustila jsem se do toho. A za 20 minut bylo hotovo, včetně pečení.

A od té doby jsem na téhle dobrotě závislá. Peču to několikrát týdně, klidně v 11 večer, jen abych to mohla ráno posnídat. A nejradši bych to jedla od rána do večera, k snídani, obědu i večeři. (a přiznávám se, jednou jsem to snídala a o pár hodin později pekla znovu k obědu :D)

A ještě k tomu je opravdu zdravý, obsahuje samé dobré věci, takže si to můžete dávat bez obav klidně i k svačině. Nebo jako dobrotu k odpolední kávě. A klidně i jako večeři (obzvlášť pokud nebudete přidávat cukr).

Na jednu porci - do malé zapékací formičky - budete potřebovat :

2 lžíce kuskusu (ten zalijte horkou vodou a nechte pár minut odstát)

1 lžící ovesných vloček

půl menší nastrouhané mrkve

půl nastrouhaného jablka

rozinky a ořechy (třeba kešu, omnomnom)

1 vejce

skořici a perníkové koření

a podle chuti můžete přidat i cukr nebo med (já si dávám většinou jednu lžičku kokosového cukru)

Všechno to smíchejte dohromady a šup s tím do trouby. Na 200 stupňů. Až to na povrchu zezlátne, je hotovo.

A další snídaňový "recept", který se tu už objevil. Ale opakování je matka moudrosti a palačinek není nikdy dost.

Tyhle 3 krasavice jsem posnídala zrovna před pár dny, s tvarohem, banánem a medem, což je moje nejoblíbenější kombinace.

Budete potřebovat :

1 vejce

2 lžíce celozrnné pšeničné mouky

1 lžíci vloček

mléko - tak aby bylo těsto tekutější

A jak jinak, než smíchat všechno dohromady. A opéct, třeba na kokosovém oleji (aaa ta vůně!)

A pro změnu zase obědový recept.

Batáty prostě miluju, hlavně v podobě pečených hranolek, to bych jedla nejradši denně, nebýt tak líná.

Ale protože batátové hranolky jím více než často, chtěla jsem tuhle oranžovou dobrotu vyzkoušet i v jiné podobě, nebo spíše v jiném tvaru :D

A tak padla volba na placičky (které nejsou zrovna královnami krásy, uznávám).

Jeden větší batát jsem na několika místech nemilosrdně propíchla a dala na 8 minut do mikrovlnky (což je postup obšlehnutý od Haničky:D). Poté jsem toho chudáka stáhla z kůže oloupala a rozmačkala vidličkou. Přidala jsem jedno vejce, 2 lžíce celozrnné pšeničné mouky a grilovací koření a všechno pořádně promíchala. A na rozpálené pánvi s trochou oleje jsem potom vytvořila silnější placičky, z tohoto množství byly 4.

A podávat doporučuji třeba s pořádnou porcí sýra (mám ještě z brněnské Gran Moravie) a sušenými rajčaty. No a samozřejmě jsem k tomu měla i cuketu. 

Protože já a cuketa jsme nerozlučná dvojka. 

Tak jako Angelina a Brad. A nebo Malibu a ananasový džus. Nebo máslíčko a banán. Prdel a hrnec.

A na závěr sladká tečka. 

V mém případě sladká snídaně.

A upřímně nevím, jak to nazvat.

Tiramisu radši ne, to by mohla kvůli mně vyhlásit Itálie nebohému Rakousku válku.

S Tiramisu to má totiž společné jen ty piškoty. A ani ty nejsou v tradiční formě, jsou totiž celozrnné (sehnala jsem je v Bille, juhuuu!). 

Jo a ještě kávu, kterou jsem ty piškoty pokapala. I když tomu, co jsem tam dala by Italové asi káva neřekli :D

Tak třeba ošizené tiramisu?

Hmm radši ani to ne.

Vzhledem k tomu, že místo mascarpone v tom je nízkotučný tvaroh rozmíchaný s jogurtem.

 A ani jsem tam nedala rum. Protože žádný nemám. A kdybych měla, padl by dřív, než bych stihla rozmíchat tvaroh.

Přiznávám, chvíli jsem uvažovala, jestli tam nedat Jägermaistera, kterého tady mám v malé lahvičce jako vzpomínku na sobotní večer (našla jsem ho ráno v kapse od kabátu a má chabá paměť mi říká, že jsem to dostala od barmana, ale jistá si nejsem :D). 

Ale takové nápady nemá snad ani Babica, a obávám se, že slovo prasárna by potom na tenhle výtvor nestačilo. Takže radši bez alkoholu (nevěřím, že to píšu :D).

A tvaroh jsem ani nesladila, piškoty trochu sladké jsou. Ale pokud máte rádi více sladké, lžičku cukru tam přihoďte. A dokonce jsem tam dala i banán nakrájený na kolečka. A navrch samozřejmě holandské kakao.

A o elegantním servírování v Ikea skleničce (beztak ji máte doma taky!) ani nemluvím.

......takže ne, říkat tomu tiramusu by bylo troufalé.

A tady už je to nemůžu-říct-tiramisu nachystané jako výborná snídaně. Samozřejmě spolu s mým nejoblíbenějším korncroissantem. A k tomu káva s mlékem, jak jinak. (no jo,no jo...budu mít drobky v posteli...)

Tak a to je pro dnešek všechno. Dejte si něco dobrého a užívejte si víkend.

Já si jdu dolů do sklepa do posilovny pro nějaké ty endorfiny a večer mě čeká další little-party-never-killed-nobody.

Tschüss!