Vídeňský jídelníček + malý tip kam na oběd

Krásný den!

Tak vás opět zdravím z krásné, studené a vánočně naladěné Vídně, kde si užívám tu správnou atmosféru jak to jen jde. A v poslední době jsem se tu měla ještě o chlup lépe, a to jen proto, že za mnou, až z dalekého severu, přijela jedna milá návštěva. 

A neměla jsem tu nikoho jiného, než mou oblíbenou blonďatou Téru, která mě ihned, co vyskočila ze žlutého kočáru, obdarovala taškou plnou krásně zabalených dárků (včetně buldočko-trička!) v sobím papíře.

Myslím, že tolik balíčků nedostanu snad ani 24. prosince! 

No cítila jsem se trapně, jelikož já sem svou (dost maličkou nadílku....nebo spíše nadílečku) nezvládla ani zabalit, protože tu nemám ani takové vymoženosti, jako jsou nůžky. Mám jen houbařský nůž.

Ale výčitky jsem spláchla domácím kokosovým likérem, kterým jsem mimo jiné byla také obdarována, a asi se mi nepodařilo skrýt, že zrovna tenhle dárek mě zaujal nejvíce. I když...ten voňavý krém...nebo šokolate....hmmm...

Původně byla taková dobrota asi určená k tomu, abych si sem tam dala malého panáčka na chuť.......ale osud to tak chtěl a celá lahvinka do nás padla jako do studny během jediného dne. Aby nebylo těm punčům v žaludku smutno.

Jak jde o takové sladké (a sakra dobré!) tlamolepy, umím být docela prasátko.

Ale o tom, že to, co je sladké, dobré a tekuté, do mě padá jako do studny, to dnes (a snad ani jindy:D) nebude. A o tom, jak jsme se tu s Térou měly a o dalších věcech z mého flákačského vídeňského života zase někdy jindy.

Dnes to bude totiž pro změnu o tom, jak se tu stravuji.

Jako dáma, ne jako prasátko! (ehm....o čistotě svého povlečení pomlčím)

Protože vím, že jídelní články máte rádi.

A protože vím, že jídlo se fotí panu Nikonovi nejlépe.

A protože bez toho, aniž byste viděli mé duchaplné fotky kuskusu a cizrny jistě nemůžete žít.

Začneme nedělním obědem. I když na adventní neděli by možná mohlo být něco slavnostnějšího.

Měla jsem velikou chuť na kuskus, ale zjistila jsem tu nejhorší věc - došel!

A když vám ve Vídni v neděli dojde kuskus, tak máte smůlu a můžete si tak maximálně trhnout nohou.

A tak jsem musela zvolit záchranný plán B - celozrnné těstoviny, které naštěstí v mé skromné spížce byly.

Zapekla jsem je s jedním vajíčkem a sýrem něco-jako-Camembert z Lidlu. A protože to bylo v mističce na crme brulee (seznamte se, moje nová kamarádka!) která není zrovna obří zapékací mísou, doplnila jsem to ještě svým oblíbeným salátem. Okurka - kukuřice - jogurt. 

A mistička v akci podruhé - tentokrát mi dělala společnost při snídani, kdy jsem si pochutnávala na "kuskusovém koláči", na který už jsem tu ódy psala. 

A kdo tenhle blog sleduje už nějaký ten pátek, podobných fotek musel vidět desítky.

Prostě originalita nadevše.

Celozrnný kuskus s cuketou (není vidět, ale je tam!), zasypaný pořádným kopcem strouhané goudy a dalším kopcem sušených rajčat.

A co by to bylo za článek, kdybych sem nenacpala alespoň jednou cizrnu?

Tentokrát oběd na kolejích - pečená cizrna spolu s pečenými batátovými hranolkami.

Stačí pár minut, nádobí žádné (když není plech, poslouží alobal :D) a dobrota je na světě.

A jak nesmí chybět cizrna, nesmí chybět samozřejmě ani můj nejoblíbenější korncroissant.

Až pojedu na konci ledna domů, asi budu muset vykoupit korncroissanty z celé Vídně a dát je do mrazáku, abych měla zásoby na rok dopředu!

A na snídani si tenhle fešák nejvíce rozumí s mým oblíbeným tvarohovým  """""""tiramisu"""""" (i když těch uvozovek by mělo být ještě stokrát tolik) z celozrnných piškotů.

A teď jedna zdravá dobrota, objevená v obchodě Müller, kde mají všechno - od jídla až po parfémy.

Tenhle malý pytlíček (za jedno ojro) skrýval slisované slaďoučké kousky, vyrobené jen a pouze z ovoce, v tomto případě z malin. A chutnalo to přesně jako gumové bonbóny!

Normálně bych maliny ani jiné ovoce (kromě banánů a jablek) do pusy nedala (ne, opravdu mi to nechutná. Ne a ne. A ano, divná jsem.), ale v téhle podobě bych se toho užrala. A v podobě tekuté jsem taky ochotná pozřít jakékoliv ovoce, zejména hrozny :D

A pro změnu oběd ve městě, s Térou v mé oblíbené kavárně, o které jsem už psala.

Daly jsme si výborné těstoviny s rajčatovou omáčkou a orestovanou mrkví a cuketou. A k tomu byl i kousek čerstvé bagetky. Za tři a půl ojra, a dobrota to byla veliká. 

Jak by vám mohla Téra potvrdit - musela jsem se ovládat, abych talíř nevylízala.

A další klasika - kukuřičné chlebíčky, ricotta, sýr a šunka. 

Originalita žádná ale spokojenost velká.

Jeden objev z Billy, který mě zachránil před krutou smrtí hladem, když jsem si zapomněla vzít do školy jídlo. 

Ovesná kaše, která neobsahuje kromě vloček, mléka, medu a ořechů žádné zbytečnosti. No a je to BIO, takže budu neskutečně zdravá!

Jasně, udělat si to můžete doma. A vyjde vás to několika násobně levněji, než v Bille, kde za to dáte ojro a půl. Ale když je hlad a jídlo z domova nikde, proč ne.

A mně navíc vždycky chutná víc to, co mi připraví někdo jiný - v tomhle případě to byly usměvavé selky v barevných krojích na ekologickém BIO statku v podhůří rakouských Alp.

 Jsem si jistá!

A jestli si bez něčeho neumím představit den, tak je to tvaroh! a punč. a čokoláda. a čokoláda. a punč.

Nejčastěji kupuji klasický nízkotučný ve vaničce (polotučný tu dokonce ani k sehnání není, až potom tučný 20%), který mají v každém supermarketu.

Ale v Lidlu mají tvaroh ještě lepší - tenhle půl kilový Quark! Je tekutější a jemnější než klasický tvaroh, takže si ho ani nemusím rozmíchávat s mlékem nebo jogurtem, a celkově mi chutná víc. A na bílkoviny je bohatý taktéž. (uuuu to budou svaly!)

A k mé tradiční pocvičící svačince (a to i ve dny, kdy zrovna necvičím:D) patří neodmyslitelně taky kostka hořké čokolády. A kromě svačinky patří často i k snídani. A nebo ke kávě.

Zkrátka není den, kdy bych alespoň kousek neměla. Ale hořkou čokoládu neberu jako sladkost (sladkost od slova sladký, neasi.), nýbrž jako nezbytnou součást jídelníčku. Ty antioxidanty jsou prostě potřeba!

A přicházím jim na chuť čím dál více. Nejlepší věc na světě pro mě sice zůstává mléčná Milka nebo Lindtka, ale už i hořkou jsem si zamilovala. No co bych pro antioxidanty a zdraví neudělala, že ano.

A když už jsme u té čokolády...

Tyhle nejlepší a nejroztomilejší ťuťu ňuňu bonbónky v krásné krabičce s děkovným nápisem jsem dostala od svého tajného ctitele. Jako poděkování za to, jak skvělá, hodná a šikovná jsem.

A nebo...

Nebo jsem si je koupila trapně sama. Jako poděkování za to, jak skvělá, hodná a šikovná jsem. A omluvou mi může být jen to, že byly ve slevě. Ve veliké slevě.

Hádejte.

A samozřejmě dodržuji i svou sushi-o-víkendu-tradici.

Tentokrát jsem si v krabičce pyšně donesla jak rolky lososové, tak i s krabími tyčinkami a avokádem.

A s těžkým srdcem jsem pár kousků obětovala pro přítele (i když jsem mu ve skutečnosti chtěla zapíchnout hůlky do rukou a sníst všechno sama!)

První adventní snídaně si žádala něco lepšího. A co může být lepší, než veliké a výborné preclíky z vánočních trhů?

Odpovím si sama.

A ještě něco ze sladkého koutku - včerejší cheesecaková snídaně s Térou.
Ta nejlepší snídaně, jaká může být.
Teda....ještě lepší by to bylo, kdybych přitom z okna zahlédla nějakého francouzského buldočka, ale i tak...
A omlouvám se všem ovesným kaším, ale téhle tvarohovo-bíločokoládové dobrtotě nesahají ani po korpus!

A na závěr jeden můj oběd a zároveň tip, kde se ve Vídni dobře najíst.
Tentokrát však ne v centu, nýbrž kousek bokem, v nákupním centru Donauzentrum, které je největším vídeňským obchoďákem. A rozhodně byste se tam měli vydat a trochu potrápit peněženku, protože tam najdete, na co si vzpomenete.
A samozřejmostí je i velké množství restaurací.
Já jsem svůj kručící žaludek utišila v restauraci Interspar. Jasně, není to vrchol luxusu, jak je znát i podle retro tácku, ale chutnalo mi.
Sami si totiž v salátovém baru naložíte, na co máte chuť a poté platíte podle ceny. Můj oběd i s pečivem vyšel cca na 5 euro, ale sytá jsem byla pořádně. A to normálně k žádným velkým milovníkům zeleného lupení nepatřím.
Naložila jsem si hromadu salátu, který jsem polila olejem z dýňových semínek, který jsem si v poslední době moc oblíbila. K tomu jsem si naložila pořádnou porci sýra s pestem, trošku těstovinového salátu, a hlavně marinované grilované cukety, kterých jsem si hamižně naložila tolik, že jsem to ani nedokázala sníst.
Neuvěřitelné. Já, a nechala jsem cukety!
No a taky pár sýrových krutonků, které byly tak dobré, že kdybych to věděla dřív, naložím si jich plnou mísu! :D
Co je na téhle restauraci ale nejlepší je to, že od 4 hodin je na vše 50% sleva! Takže pokud vám během nákupů odpoledne vyhládne, tady se dobře a hlavně levně najíte.

Tak a to je pro dnešek vše.

Mějte se krásně a dejte si něco dobrého, a já běžím zase do školy (ano, je pět hodin odpoledne :D)

Tschüss!