Předvánoční střípky ze života

Krásný den!

Moje nejoblíbenější období v roce - Advent, je konečně tady, a tak doufám, že i vy si tuhle neděli hezky užíváte. Já jsem se dneska snažila napsat pár smysluplných a souvislých vět do první kapitoly mé bakalářky, a tak to teď odskáče blog - protože tady budou věty naopak spíše nesmysluplné, fotky spolu nijak nesouvisející......a......a tak.

Jak jinak začít na adventní neděli, než adventním věncem.

Minulý rok jsem trávila prosinec v mini pokoji na kolejích ve Vídni, takže jsem žádné věnce ani nic jiného nevyráběla - největší vánoční přípravou tak byla cesta přecpaným autobusem do Ikei, kde jsem popadla světýlka ve tvaru hvězdiček (a dala si i zcela nevánočního uzeného lososa a bezedné kafe) a jela pryč. A izolepou je pak umělecky lepila na okno. A v drogerii jsem si koupila dvě svíčky. 

Toť vše.

Za to jsem tam ale vánoční atmosféru (a hlavně punče!) nasávala ostošest. Jinak to ani nejde, když denně procházíte ty krásně ozdobené ulice a trhy plné dekorací, světýlek a hlavně všech možných lákavých vůní - třeba těch obřích sladkých preclíků.

Ale i předvánoční Brno má něco do sebe a jsem ráda, že tentokrát jsem alespoň mohla vyrobit věnec. Pravda, vypadá sice lehce jako z chráněné dílničky, ruce mám popíchané od větví, pár sprostých slov taky padlo a třpytky, které jsem lepila na soby máme teď VŠUDE - od mých vlasů až po šuplík s příbory, ale tradice je tradice.

A když už je tady ta zima, je potřeba pít litry a litry čaje (a to, že do sebe liju konvici horkého čaje každé ráno včetně srpna či května teď zatajím). Miluju všechny ty zimní vůně/příchuti - jablečné se skořicí, pomerančové se skořicí, s chai kořením, s vanilkou....

Ale kromě zimních a vánočních mám ráda i ty ovocné. Vždycky jsem měla nejradši všechny ovocné a ještě lépe ty prasárničky ve stylu "jahody se šlehačnou, borůvky s jogurtem" a podobně. A nedávno jsem v Rossmannu za krásných 30 korun objevila ten nejlepší, pro mě v nejideálnější kombinaci - třešně s banánem!

Doma pro mě sice nemají pochopení a padají tady výrazy jako hnus a prasárna, ale nemůžu si pomoct, protože to tak krásně voní! A protože banány!

A když už jsme u té banánové úchylky...

Byl nejvyšší čas vytáhnout i krémy na ruce. A pro mě nemůže být lepší vůně než tahle, co jsem dostala minulý rok od Téry. 

I tento rok ale mají u Rossmanna nebo v DM nové zimní edice těchto krémů - třeba se sladkou vůní perníčků!V prosinci už musí být vánoční všechno.

Na stole věnec, v hrnci svařák, v ovesné kaši perníkové koření, na nohách sobí ponožky, v posteli sobí pyžamo......a vánoční šátek pro westíka!

Minulý týden se konal ples FSS, který pořádalo Radio R, kde pomáhám s marketingem, takže jsem samozřejmě nemohla chybět. Téma znělo "music stars", a tak jsem přemýšlela mezi pomádovou Sandy a nebo Lanou s velkou čelenkou. Nakonec jsem usoudila, že černé šaty budou pro můj zadek  lepší než zařezaný lesklý legíny, a tak jsem radši šla lepit umělé kytky na plastovou čelenku. Prostě umělec s lepidlem i za ušima!

A když už velká čelenka, tak i velký řasy!

S těmi nalepovacími to byla moje premiéra. Mazaně jsem si koupila u Vietnamců hned několik párů, a věděla jsem proč - první jsem zničila dřív, než se vůbec přiblížily k mým očím, další jsem hrozně upatlala, třetí přilepila k prstu a pak jsem už radši povolala Terku na pomoc.....ale lepidlo z řas tahám ještě teď.

Ale to jen abyste věděli jaká jsem parádnice. Asi bych se měla živit jako vizážistka.

A když už parádnice, tak pořádná!

Opět musím použít svoje oblíbené "prostě osud!".

Topshop. Nenošený. Nejlepší barva. S flitrama. Krajka. Moje velikost. Sedící jak prdel na hrnec.

A hlavně......sekáč. Dvě stovky!

(a to veledílo pod šatama jsou Terčini nazí otroci, když trénovala na příjmačky na architekturu :D)

A od šatníku ke kuchyni......tak jako každý rok, ani letos u nás nesměly chybět výborné svatomartinské rohlíčky/hřebeny z kynutého těsta, plněné mákem. Jen tentokrát lehce se zpožděním.

A z kuchyně na vánoční trhy!

Konečně je to tady - vůně trdelníků, zpěv koled z pódia a kelímek s něčím horkým v ruce. 

Já mám nejradši spálenou malinu - jablečný mošt s malinovou vodkou.

Ale samozřejmě se ze mě ani ve vánočním období nestává líná prdel, a svou růžovou sportovní tašku narvanou k prasknutí tahám skoro denně.

A říkala jsem si, že po těch letech neustálého cvičení by mi (kromě zvolnění) neuškodily ani BCAA, ať ty svaly tolik netrpí a nebolí.

Volba ale nebyla úplně dobrá - objednávala jsem z brněnského 4fitness, kde mají produkty (stejně jako u nu3tion) neochucené a přidávají se ochucené tabletky.

Nadšeně jsem si k tomu tedy koupila malinu a meloun a strašně se těšila, až si to po tréninku dám.

No.....to teda bylo na co se těšit!

Poprvé jsem to musela po třetím loknutí vylít, jinak by to všechno bez přehánění skončilo na zemi. Chemickej ocas to mělo snad ještě horší, než ten příšernej karamel a prostě se to NEDALO a při pomyšlení na ty tabletky se mi chce zvracet ještě teď.

Teď už to tedy piju samotné, bez tabletek, takže to nemá chemickej ocas, ALE pořád je to neskutečně hnusný. Chutná to jako paralen a dostat to do sebe dá fakt zabrat.

Naštěstí mi to ale pomáhá, po sto letech mě nic nebolí, cvičí se mi lépe, a svaly nemám tolik namožené, dokonce ani když cvičím stejně jako předtím. Ale i tak se těším, až to spotřebuju a koupím si něco chutnějšího (což nebude těžké najít :D), ale stejně účinného.

Ale nedá se být pořád jen ve fitku - důležitá je i procházka krásně vánočním Brnem!
O tom ale zase příště - protože listopad je pryč, a tak je nejvyšší čas na další článek s podobně originálním názvem.