Vídeňský průvodce : Zámek Schönbrunn a ZOO

Hezký den!
Založila jsem novou rubriku Vídeňský průvodce (což zní možná trochu troufale, vzhledem k tomu že bloudím kde se dá a Vídeň zdaleka ještě tak dobře neznám, ale o tom pomlčíme :D), kam budu psát o různých místech, která jsem navštívila, a třeba to někdo z vás později i využije :)
Napřed vám ale povím jednu pohádku, o tom jak šla blondýna na párty.
To se tak jednou jedna blondýna těšila, jak půjde večer na párty-párty a pozná noční Vídeň zase o trochu víc...
Napřed jsem samozřejmě musela vyřešit neřešitelný nemám-co-na-sebe problém, přemýšlela jestli jít za geeka s brýlema nebo ne (čočky vyhrály) , do drogerie jsem si skočila pro tekuté linky, které jsem tu neměla, abych mohla být fakt kočka, osprchovala se, pracně si na svůj vyblitý ksicht namalovala párty obličej, umyla a vyfénovala vlasy, pořádně se nakrmila, aby mi z toho pití nebylo špatně, a vydala se vstříc nočnímu životu.
Sraz jsme měli u McDonaldu na jedné zastávce, kde jsem za těch pár dnů byla už několikrát, takže bych tam teoreticky trefit měla. No, netrefila.
 Napřed jsem nastoupila na tramvaj která jela úplně jinam (joo, čísla mi dělaly vždycky problém), tak jsem vystoupila hned poté co jsem si toho všimla. Na zastávce jsem vypadala asi hodně zmateně, protože se mě hned jeden mladík začal ptát, kam potřebuju jet a radil mi. Tak mě poslal na metro, kterým bych se na onu zastávku měla dostat - to bych si ale nesměla splést Schottenring a Schottentor a nejet úplně jinam. Takže na sraz jsem se s velkým úsilím dopravila o 20 minut později, ale celá parta už byla pryč, a já jsem samozřejmě neměla na nikoho číslo, protože jsem byla líná si to dřív uložit :D Tak jsem chvíli smutně stála před McDonaldem, snažila se ulovit wi-fi, a pak se vydala zpátky na cestu na koleje (můžete hádat, kolikrát jsem zabloudila tentokrát). Původně mě napadlo, že bych si aspoň koupila kafe nebo ovocný pivo a šla se sama projít, když bylo tak krásně teplo a město hezky osvětlené, ale při pohledu na všechny možné podivíny okolo metra mě ten nápad rychle přešel a radši jsem se vydala zpátky. Každého kolemjdoucího jsem podezírala z toho, že mě chce okrást, znásilnit a nebo zabít (a nejlíp všechno najednou), a pohledem jim to asi dávala dostatečně najevo :D Jsem prostě hrdina, s odjištěným pepřákem v ruce!
Na koleje jsem se ale dostala, tam jsem si opět odlíčila svůj pracně vytvořený párty obličej (sakra, a to mi to zrovna tak slušelo!), převlékla se do pyžama s buldočkama, a šla spát. Tomu se říká party hard :D
Ale to byla jen krátká kulturní vložka o tom, jaká jsem párty-girl, královna tanečního parketu, a tak.

Protože jsem ale byla ráno pořádně vyspaná a neměla kocovinu a navíc jsem ušetřila hodně peněz, které by jinak asi padly za burčák vlast, byl plán na dnešní den jasný. Včera jsem se v novinách dočetla, že se v Schönbrunnské ZOO před pár dny narodilo maličké slůňátko (joo, slovům jako Elephant a baby ještě rozumím :D), a k zámku jsem se stejně chtěla zajít podívat, spojila jsem oboje. ZOO je totiž přímo v zámeckém parku, a navíc mi tam jelo přímo metro U4 od kolejí, takže ideální cestování pro blondýny. Ani zastávku jsem tentokrát nespletla, jmenovala se jednoduše Schönbrunn :D

Abych mohla dělat chytrou, tak teda...Schönbrunn je barokní zámek, který sloužil jako letní sídlo císařské rodině (v zimě přebývali v Hofburgu, ale o tom třeba zase příště). Žila zde například Marie Terezie, která má na svědomí jeho kompletní přestavbu, a později císař František Josef se svou manželkou Sisi (znáte tu pohádku od Disneye?:D). A zámek je to opravdu nádherný, včetně rozlehlých a krásně udržovaných zahrad. Má přes 1400 místností, ale zpřístupněna je jen zlomek z nich. 

Já jsem uvnitř nikdy nebyla, ale třeba to jednou napravím. Ale zámecké zahrady spolu s vyhlídkou Gloriette (připomínka vítězství Rakouska v bitvě u Kolína z roku 1775) na kopečku jsou zážitek tak jako tak.

Vídeň je hodně placatá, a tak je odtud krásný výhled (a ideální místo třeba na piknik a vínko :D). A přímo v Gloriette si můžete dát kafe nebo zákusek.

A přímo vedle, v zámecké zahradě je zoologická zahrada - údajně nejstarší existující zahrada na světě, a přímo tady se i roku 1906 narodilo první slůně v zajetí (zase jsem si to přečetla a teď házím moudra :D). A slůně se tu narodilo i před pár dny, takže jsem se sem vydala - a možná to bylo i z části proto, že v neděli jsou v Rakousku všechny obchody zavřené (ani rohlík si nikde nekoupíte!), a tak jsem musela upustit ze svého původního plánu zajet si do Primarku :D

Koupila jsem si kombinovaný lístek za 18 euro který platí do ZOO i na Riesenrad (Obří kolo v Prateru), protože to bylo mnohem výhodnější - jinak by stál jen vstup do ZOO 15 euro a Risenrad 8. Takže na to kolo se chystám zajít někdy v týdnu, už jednou jsem tam před několika lety byla, a ten výhled je opravdu parádní.

Musím uznat, že pro někoho, kdo nemá rád děti nebyla slunečná neděle zrovna ideální den pro návštěvu ZOO, ale zatla jsem zuby a i ten vřískot přežila (i když bych je nejradši všechny naházela do lvího výběhu :D), ale stálo mě to dost nervů :D

Ale ze ZOO jako takové jsem byla nadšená, třeba s Brnem se to nedá vůbec srovnávat (je holt znát že tady na to mají více peněz). Celý areál byl krásně upravený, pěkné a řekla bych, že i docela dostatečně velké výběhy, všude plno laviček a doplňkových cedulí, čisté (!) záchody na každém kroku....ale hlavně - viděla jsem spoustu zvířat, která nikdy předtím ne - třeba pandy, hrochy (úplně zblízka), nosorožce, a nebo třeba právě to maličké slůně. A nadšená jsem byla i z tučňáků, tygra a nebo roztomilých laní. A líbily se mi i různé tématické pavilony, třeba deštný prales. (Insektárium s odporným hmyzem se mi líbilo už o něco méně :D)

Nechtěla jsem mít milion rozmazaných fotek, kde by byla kdesi v dálce vidět za plotem malá tečka která by nejspíš byla lvice,gorily za lesknoucí se vitrínou nebo ptáky focené přes husté pletivo (a vlastně ani nechápu, proč takové k ničemu fotky někdo dělá - to pak ukazuje příbuzným doma večer v obýváku, nebo co?! :D), a tak jich mám jen pár. 

 Tady mi pan pelíkán krásně zapózoval, frajer jeden...

A úkol jen pro ty, co mají zrak jako ostříž - najděte mini slonečka! :D
Bohužel bylo pořád schované pod svou maminkou, takže se mi nedařilo ho vyfotit, a navíc na něj slunce pořád házelo stít a nebo jen neumím fotit Ale musím říct, že bylo mnohem menší (i když...jak jde o slona, tak to pořád mohlo nějakej ten metrák vážit :D), než jsem čekala, úplně ňuňuňuňu.

 Jeden ze starších slonů si hrál z pneumatikou, to bylo krásný. (a ten na spodní fotce taky není to miminko, ale jeden ze starších)

 No řekněte, není tohle to nejroztomilejší, co jste kdy viděli? :D
Asi teda ne no, ale mně přišli úžasní, jak tam spinuškali ňuňánci roztomilí na sobě tak krásně leželi :)

 A pan nosorožec hezky zblízka..

 A jedna roztomilá kočička. I když, kdybych byla v té kleci, asi bych názor změnila :D

K vidění byli ale i třeba Japonci v noře...

Takže pokud máte děti - vezměte je na zvířátka. Pokud jste sami děti, řekněte mamince, ať vás vezme na zvířátka. A pokud děti nemáte a ani je nemáte rádi, stejně běžte na zvířátka! (ale radím přihodit nějaký ten prášek na uklidnění do kabelky, mně by se to hodilo :D)

A to už je z dnešní procházky po krásných koutech Vídně vše, a tak se s vámi tématicky rozloučím...třeba.....hroším zadkem!