Vyluxusované mozky

Hezký den!

Můj blog je sice z velké části i o jídle a cvičení, ale to zdaleka není to jediné, co by mě zajímalo.

Spíš naopak.

Co se týče knížek, nějaké na téma strava nebo cvičení byste u nás doma hledali marně a musím říct, že mě to vůbec neláká (pokud tedy nejde o kuchařky, u toho bych dokázala slintat hodiny). 

Dneska bych vám ale ráda představila knížku z úplně jiného soudku. Ze soudku, co mě pořádně zajímá.

Minulý rok jsem dostala od Ježíška knížku Nákupologie - Pravda a lži o tom, proč nakupujeme, která se zabývala hlavně tím, co se odehrává v našem mozku při kontaktu s různými druhy reklamy, co na nás působí a co naopak vůbec ne. A co si myslíme, že si myslíme, a co si doopravdy myslí náš mozek. A nebo taky o tom, jak účinný je ve skutečnosti product placement neboli reklama ve filmu, a čím vším se necháme podvědomě ovlivnit.

A protože jsem Nákupologii přečetla během tří dnů (a během dalších během tří dnů díky ní napsala seminárku odkládanou celý semestr), musela jsem na letošní dopis Ježíškovi napsat na prvním místě i pokračování od stejného autora s názvem Vyluxusované mozky - Triky, které používají firmy, aby nás přiměly k nákupu.

Autorem je Martin Lindstrom, marketingový poradce, který se tomu věnuje více než dvacet let a stojí za desítkami kampaní různých světových firem, od McDonaldu až po CocaColu.

A protože o tom ví sakra hodně (a nejsem si jistá, jestli má vždy úplně čisté svědomí :D), momentálně o tom hlavně přednáší na univerzitách a tak trochu střílí do vlastních řad, píše, a stává se expertem na obhajobu práv spotřebitelů. Jo a podle Time je to taky jeden ze 100 nejvlivnějších lidí světa. 

V originále se knížka jsmenuje Brandwashed, což je mnohem trefnější než český překlad, ale sama taky nevím, jak lépe bych to přeložila.

Vyluxusované mozky se mi líbí ještě více než Nákupoloie, na kterou knížka volně navazuje, protože Nákupologie byla v některých částech i docela odborná, co se různých lékařských pokusů týče - což bylo sice hodně zajímavé, ale někdy se to nečetlo až tak snadno. Oproti tomu jsou Vyluxusované mozky mnohem čtivější - až tak, že jsem to četla po večerech, kdy jsem byla strašně unavená, zavíraly se mi oči, ale nedokázala jsem se odtrhnout....až bylo najednou 100 stran pryč. Kdyby se mi ten pojem nepříčil, až bych snad použila i výraz informační orgasmus :D

A hlavně jsou to všechno věci z běžného života, dočtete se tam o desítkách strategií různých firem, od Starbucksu přes HM až po Moët nebo o tom, jak se dá draze prodat i obyčejná voda.

A nebo třeba taky.....

- že se firmě Axe povedla tak zdařilá kampaň, až její deodoranty začal kupovat ÚPLNĚ KAŽDÝ, včetně nepřitažlivých podivínů, což jí značně kazilo image, a tak museli zvolit novou strategii.
 - že firma Hoolister nevyrábí oblečení ve větší velikosti než 40, protože nechce, aby jí kazili image nedokonalí lidé
- že náhoda není ani to, jak přesně zasyčí při otevření lahev s limonádou nebo jak cvakne sklenice s konkrétním buákovým máslem. I na tomhle výrobci pracují, aby vytvořili charakteristický zvuk přímo pro svou značku, který se nám uloží v podvědomí
- že náhoda není ani to, jaká hudba v supermarketech hraje
- a že prodejci toho o nás ví mnohdy více, než samotný Velký Bratr
- jaký je skutečný význam zákaznických kartiček
- že některá nákupní centra v Americe si najímají dobře vypadající teenagery, aby postávali před centrem, čímž vytváří iluzi místa oblíbeného mezi mladými
- že služeb marketérů využívají i královské rodiny, aby zvýšily svou oblíbenost

A nebo se dozvíte i to, zda skutečně platí že sex sells, co všechno ovlivní naše rozhodnutí, než dáme nějaké zboží do košíku (a to, "že nám prostě chutná nejvíc" je často až to poslední), jakých triků využívají obchody pro navození iluze čerstvosti nebo jak v nás firma napřed vyvolá obavy a strach a poté nám nabídne řešení v podobě svého výrobku.

A nebo třeba že značkou samou o sobě jsou i celebrity, jaké látky jsou přidávány do chipsů aby se staly návykovými a nebylo možné skončit dříve, než na dně pytlíku (vyzkoušeno!)....a zajímavá je i kapitola o závislosti na sociálních sítích a chytrých telefonech.

A taky konečně vím, proč mám pořád tak rozpraskané rty, i když si je denně mažu zázračným mentolovým balzámem Carmex - ano, ten prevít v sobě obsahuje nějakou látku, která tkáň neustále nenápadně obrušuje a vyvolává tak potřebu po dalším mazání!

A dočtete se třeba i o tom, že značkami jsou svým způsobem i různé zdravé (tvářící se přímo zázračně) potraviny jako třeba goji neboli kustovnice čínská - které všichni draze kupují, protože jsou prostě zdravé, ale žádný konkrétní věrohodný výzkum neexistuje.

Nebo o různých marketingových pokusech - třeba když se prováděl pokus s tím, že byly dětem dány dvě stejná jídla, jen jedno mělo etiketu McDonalds a druhé bylo s no name etiketou. A je jasné, jaké jídlo děti označily jako to chutnější. Dokonce řekly, že jim chutná víc i ta mrkev z McDonaldu, přesto že mekáč nikdy nic takového v nabídce neměl.

Nebo pokus s tím, že se do amerického předměstí nastěhovala rodina, která měla za úkol nenápadně přesvědčovat své netušící sousedy k nákupu různých produktů.

A dozvíte se i jak daleko jsou schopny některé firmy zajít.

Nebo třeba to, jak fungují žebříčky nejprodávanějších knih - že jsou ty knihy vlastně paradoxně nejprodávanější proto, že jsou nejprodávanější. A čím dál více lidí je kupuje proto, že je koupilo už tolik lidí před nimi (jasný příklad té "šedé sračky").

A mnohem víc.

A když to shrnu - rozhodně vám knížku doporučit musím! I pokud vás třeba problematika reklamy až tolik nebere - je to psané hodně čtivě (skoro jako můj blog hohohoo!) a zajímavých informací je tam víc než dost. A hlavně - je to ze života. Protože reklama na nás v dnešní době útočí ze všech stran - umíte si třeba představit nějaký film nebo seriál, který by ji neobsahoval? (aneb film bez iPhonu a lahve coly je utopie!).

Sama se taky nenechám nalákat k nákupu okamžitě, co něco vidím v reklamě na krásné modelce. Ale není to jen o těch reklamách, které jsou na první pohled rozpoznatelné, je toho totiž mnohem víc, co se nám postupně ukládá do povědomí...........a po nějaké době vypluje na povrch. Mezi regály.

P.S. A přečtěte si i 1984. To s reklamou sice nesouvisí, ale....

P.S.2 A nevěřte ničemu, co kde uvidíte. Třeba jsem za tenhle článek dostala pořádně zaplaceno. A třeba je vaše sousedka, u které tak obdivujete ty krásné boty, jen najata nějakou firmou. A třeba je vaše oblíbená blogerka, která píše o krémech proti celulitidě, ve skutečnosti chlap.

P.S. 3 No dobře, zaplaceno jsem nedostala. Bohužel.