sobota 25. října 2014

Nenechat se ovlivnit?

Opět jeden z těch dnů, kdy jsem se měla pořádně učit. Od rána do večera.
Což znamená jeden z těch dnů, kdy dělám všechno možné, jen abych ještě o chviličku odložila učení.
A když jsem se ze sedačky zvedala už po třetí, abych si zašla do spíže pro třetí čokoládový bonbon, napadla mě jedna taková úvaha pro dnešní článek.
Takže dnes to bude jen takový, možná lehce zmatený, tok myšlenek. (zatím jen myšlenek, ale možná za chvíli poteče i něco jiného, v ledničce se na mě smála nějaká lahvinka :D).
Tím, že sama píšu blog, kde se (někdy více, někdy méně) věnuji i sportu a zdravé stravě, mám docela přehled i o ostatních blozích s podobnými tématy a celou řadu jich sleduji pravidelně.
Některé proto, že se mi prostě líbí a články mě baví. 
Některé proto, že k nim mám neutrální postoj, ale ráda jsem v obraze,
Některé proto, že se mi vyloženě nelíbí. No co, jsem prostě typická ženská a ráda si v duchu zanadávám.
A některé čistě jen proto, abych oddálila čas těch nepříjemných povinností.zdroj
A jak asi víte, sport je nedílnou součástí mého života, dělá mi to velkou radost, každý měsíc dám za permanentky nehezké peníze, strašně mě to baví a bez pohybu si neumím život představit, a ani nechápu, jak se někdo nemůže donutit ke sportu. Já mám spíš problém, abych se donutila k odpočinku a alespoň jednou nebo dvakrát týdně necvičila.
A stejně tak je to i se stravou. Zdravá jídla mi moc chutnají, ráda zkouším nové zdravé recepty, bez ovesných vloček, tofu nebo luštěnin a zeleniny (no dobře, cukety :D) si neumím svůj jídelníček představit, a když bych si měla vybrat, jestli si dát k obědu tofu s pohankou nebo řízek s bramborovým salátem, měla bych hned jasno a běžela do první vegetariánské restaurace.
A dělám to tak, jak mi to vyhovuje a jsem spokojená.
ALE....
Ať jsem většinu času spokojená sebevíc, jsem jenom člověk a občas začnu pochybovat i já. 
O sobě, o tom co a jak dělám...
A jsem si jistá, že nejsem sama, kdo něčemu pod tlakem okolí občas podlehne. 
V tomhle případě pod tlakem všech těch fitness blogů a té novodobé fitness mánie, kde se touha po tom, být co nejhubenější se vzhlížením se v modelkách, proměnila v touhu být co nejvyrýsovanější s největším sixpackem, a vzhlížet se k bikinkám a body fitnesskám.
Takže jak jsem psala, ačkoliv jsem většinu spokojená s tím, co dělám, čas od času mi v mé blonďaté hlavě vyskočí nějaké ty pochyby.

- Každé ráno si MUSÍM osladit kostkou (dvěma, třemi...) čokolády do ovesné kaše a dělá mi to radost.
 "Sakra ale vždyť jsem snad jediná, kdo nebere čokoládu jako zlo. Vždyť všechny ty "fitness bloggerky" by to do pusy nedaly a vyhýbají se tomu jak čert kříži. Neměla bych náhodou taky...?"

- Jsem holka z Moravy a Pálavu i Tramín řadím na žebříček nejlepších vynálezů světa. A cider je tam taky. No a za lahvičku Frisca bych teď taky dala cokoliv. A nic nevyřeší starosti lépe, než se z nich vypovídat s kamarádkou nad koktejlem. 
"Sakra ale vždyť jsem zase snad jediná, nikdo z těch "fitness bloggerek" si alkoholu ani nelokne a všude se říká, že kdo chce žít zdravě, nesmí nikdy pít. Neměla bych náhodou taky....?"

- Nikdy jsem nepočítala kalorie, makra a ani nic podobného, a ani to nemám v plánu. "Ale všechny ty "fitness bloggerky" přeci počítají, mají o všem přehled. Co když jím úplně špatně a budu kvůli tomu hnusná a tlustá? Neměla bych náhodou taky...?"

- "Dřu jako kůň, denně cvičím skoro až do vyčerpání, nejím vyloženě prasárny, ale buchty na břiše by se u mě počítat nedaly. Ale prý teď všichni drží sacharidové vlny, po kterých ty schované svaly vyskočí a tuk zmizí. Neměla bych náhodou taky...?"
A tak dále, a tak dále...
Ačkoliv to mám v hlavě docela srovnané a jsem tak nějak vyrovnaná, tenhle čertík se na mém rameni občas objeví, ať chci nebo ne.
ALE naštěstí se v zápětí objeví i andílek, který mi hned připomene, proč to všechno dělám. 
A jakou radost mi to všechno působí. Připomene mi, že jedna věc je jíst zdravě a milovat sport, ale věc druhá je být otrokem toho všeho. Nemoct si jen tak zajít večer někam sednout s kamarádkou, osladit si ráno nebo si dát oběd v restauraci, a ne ten "zdravý životní styl" mít jako železnou kouli na kotníku.
A taky mi připomene, že bych se vůbec neměla starat o to, co dělají ostatní, protože já mám dělat všechno jen a jen pro sebe. 
Že ostatní nejí čokoládu a je to pro ně zlo?
No a co, proč bych si ráno nedala, když mi to udělá radost, a navíc z toho netloustnu?
Že ostatní sedí doma nad proteinem, ale já mám náladu jít s kamarádkou do města na vínko?
No a co, proč si občas neužít večer, když mi to udělá radost a ani v nejmenším se na mě ty dvě-tři skleničky nijak neprojeví?
     A navíc, když pro jednou odhodím jakoukoliv skromnost, malé sebevědomí a svou pochybovačnou povahu, zcela objektivně můžu říct, že podle fotek rozhodně nevypadám nijak hůře, než hromada těch #eatclean slečen. (opět sem nepletu fitness soutěže)
Nemám pneumatiku kolem pasu a ani se mi nerozkládají vnitřnosti jen proto, že si sladím kaši nebo jednou za čas usrknu burčáku a zajím to pečivem. (i bílým!)
A to je věc, kterou by si měli všichni uvědomit. 
Já, vy, i slečny, které mi občas píší maily s prosbou o pomoc.
S nikým se nesrovnávat, a vždycky si uvědomit, jestli něco děláte proto, že opravdu chcete, nebo jen proto, že se to tak dělá.
Tak!
A já jdu pro tu čtvrtou čokoládku. 

54 komentářů:

  1. amen :D já se teda zrovna řadím mezi ty, co makra počítají, a nepiju, protože mám fobii ze zvracení, ale s podstatou tvého toku myšlenek naprosto souhlasim :)

    OdpovědětVymazat
  2. Skvělý článek :))
    Taky si dám něco sladkého a ještě si to užiju a vychutnám :) přesně jak píšeš- nebýt otrokem! :)

    OdpovědětVymazat
  3. Super! Poslední dobou taky občas pochybuju.. Ale už nebudu! :)

    OdpovědětVymazat
  4. A zase máš pravdu! Sakra jak to děláš? Neboj, nejsi v tomhle všem jediná :) Taky čokoládu neberu jako zlo a nějakou tu sklenku si také dám :) A ne, 18 mi ještě nebylo :DDD
    http://fitlucy.blogspot.cz/

    OdpovědětVymazat
  5. Moje slova ! Posledních 8 měsíců jsem se počítala do těch nesladit, počítat každou kalorii, kapka alkoholu nepřichází v úvahu a nedejbože abych si dala kousek čokolády. Přišlo mi super, že se sebou ěnco dělám a že vidim výsledky. Ale na druhou stranu, připadala jsem si taky jak ptáček s přistřiženejma křídlama. Poslední měsíc už nejsem tak upjatá, občas zhřešim na nákym tom koláči od mamky a co si budem povídat, náká ta sklenička taky už padla. Hůř nevypadam (možná mam jen větší výčitky :D) a jsem rozhodně štastnější, protože mi konečně přijde, že zase žiju. A lepší pocit prostě neni :)

    OdpovědětVymazat
  6. Nikdy jsem nebyla vyloženě obtloustlá, každopádně i vlivem dospívání jsem začala přibírat, měla jsem špatný metabolismus. A přibírala jsem i když jsem jedla opravdu zdravě, cvičila jsem poctivě.... Ale pořád jsem se tím nervovala a každý jídlo si vyčítala.
    Za poslední půlrok jsem zhubla 7 kilo (přiznávám, že s pomocí výživové poradkyně) a konečně jsem se sebou vážně spokojená a cítím se lépe. Nicméně takovéhle otázky si občas pokládám taky. Pak se ale zarazím, podívám se na sebe a řeknu si, že jsem vlastně štastná, moje postava se mi líbí a nějaká ta sladkost mi neublíží. K čemu by nám ten život, kdybychom si ho neužívali? :) :)
    Tahle "eatclean" vlna se prostě rozšířila až zbytečně moc.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Užívej si život, je to mnohem lepší, a určitě vypadáš dobře! :)

      Vymazat
  7. Já makra počítám protože mě to baví, cvičím protože mě to baví, jím zdravě protože mi to chutná, nepiju protože mi to nechutná, ale ať se snažím sebevíc, ne a ne zhubnout.. teď nemluvím o tom že bych chtěla hned sixpack ale já nemám ani normální postavu, mám až nadváhu a ne a ne se toho zbavit.. na to kolik toho dělám mě to fakt štve a někdy ne že bych měla chuť začít makat ještě víc do úmoru těla, ale spíš naopak- když nevidím výsledky tak se mi občas chce s tím prostě seknout.. :-(

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A není to psychikou? Jestli se až moc hlídáš, málo jíš a hodně cvičíš, tak je tělo ve stresu a pak se ti zhubnout nepodaří...

      Vymazat
    2. Já si to taky myslím, že to bude spíš psychika...

      A upřímně nevěřím, že někoho vyloženě baví počítání každého gramu. Určitě by prospělo trochu zvolnit, méně řešit všechno to okolo, a zabývat se víc jinými věcmi, tělu to jen prospěje a třeba konečně budou i změny

      Vymazat
  8. Super clanek jako vzdycky !!!! :)

    OdpovědětVymazat
  9. Skvělý článek!! Také si myslím, že nic se nemá přehánět. A odpírat si něco nebo zakazovat, i přesto že to třeba milujete, my přijde jako kravina největší. Ano, vzít si kousek čokolády nebo jíst den co den celou tabulku je podstatný rozdíl a nic se nemá přehánět, takže kousek čokolády, nikdy nikoho nezabil ani nezabije. Jen kéž by si tohle uvědomili všichni. Jinak palec nahoru za článek :))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuju :)

      Přesně tak, to je sakra rozdíl. Ale ze všech těch fitness článků a instagramů jsem měla pocit, že i těch pár kostek ze mě automaticky udělá tlustou ošklivou kouli, tak jsem si to musela zase hezky srovnat :D

      Vymazat
  10. Bez čokolády a vína by to přece nešlo! Takže... Na zdraví! :D

    OdpovědětVymazat
  11. Přesně tak, a já tedˇ jdu péct tvůj kokosový koláč, abych zítřejší ráno začala hezky sladky:) Marieta:)

    OdpovědětVymazat
  12. Fajn článek! Moc fajn! Nemůžu víc než plně souhlasit. Už mi ta fitnessmánie leze krkem. Já těm lidem fandím, o tom žádná, ale jen té hrstce z nich, která to má v hlavě srovnané. Zbytek prostě a jednoduše podlehl trendu fitness bikin a nedělají to pro vlastní potěšení. Na mě to mělo ohromně negativní vliv a až teď po skoro 2 měsících jsem se vrátila ke zdravému životnímu stylu (ráda bych se vymluvila na nemoc, ale ta mě trápila z celého období "jen" 3 týdny) se vším všudy s tím, že si to budu dělat tak, jak to vyhovuje mi. Jsem neuvěřitelně šťastná (ťuk ťuk na dřevo) a pokud to bude nutné, omezím sociální sítě na minimum, protože můj čertík je bohužel nad andílkem dost v přesile.
    U tebe jsem vždy obdivovala, jak zůstáváš svá a žádné trendy různých typů stravování tě neovlivňují. Já jsem naopak vždy pro novinky zapálená a do teď jsem si tím jen ubližovala, takže ti ani změnu přístupu neradím! Vypadáš skvěle, cítíš se skvěle, a to je to nejhlavnější.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju Veru!
      A o tom omezení sociálních sítí jsem taky uvažovala, protože ačkoliv jsem VĚTŠINOU vyrovnaná, právě kvůli tomuhle se mi objevují ty myšlenky, že vlastně nejsem hezká/s dobrou postavou apod., když jím tak jak jím, a nejsem tak "fitness".
      Je toho teď všude okolo až moc,a spíš než nějakou motivaci a pozitivní energii mám z takových článků/instagramů spíš náladu horší.

      Vymazat
    2. Přesně tak! A kolikrát z toho instagramu dostanu i hlad a chutě a depku, že zrovna dnes jsem nehla zadkem :-D :-/ No prostě, asi to alespoň omezím. Stejně na to teď nemám čas, takže jak motivaci, tak inspiraci můžu čerpat hned ve fitku :) Spíš mě trápí blog, protože jsem ho psala s chutí, dostala se k ne jedné skvělé práci a byla by škoda jej rušit, ale musím být sobec. Zdravý životní styl je radost do chvíle než se stává povinností - povinností fotit jídlo, psát o něm a vše veřejně sdílet. Což by mě dost zajímalo, jak to snášíš ty? Nemáš prostě někdy chuť se na to vyprdnotu? :D:)

      Jo a ještě nejvíc mě zaráží ty všechny extrémy. Z anorexie k záchvatovitému přejídání = nadváze a z té zase na 5% tuku a svalů až to není hezké. Všem bych radila si to první srovnat v hlavě a pak si sahat do jídelníčků - mě to teda rozhodně pomohlo. Pozdě, ale přece :-D

      Vymazat
    3. Přesně tak, nesmí to být povinnost!
      Já to mám často tak, že mám blog jako takový odreagování - když mám plno starostí a něco vážnějšího mě trápí, psát o jídle a cvičení mi alespoň na chvíli pomůže odvádět pozornost a odpočinout si.
      Ale někdy samozřejmě nemám náladu vůbec na nic, to pak nepíšu, nefotím...nic:D
      Spíš často přemýšlím o tom, že bych psala úplně jiný blog a úplně jinak, nic kolem jídla a pod., ale spíš tak něco víc k zamyšlení, někdy k pobavení, prostě ze života - strašně moc se mi totiž líbí třeba http://ruzovapanda.blogspot.com/ :)

      Ale sakra k žádné práci mi ještě blog nepomohl, a jak by se to hodilo! :D

      Vymazat
    4. Ten blog neznám, určitě si teď ráda na večer počtu :) Já tímhle stylem psát neumím, takže velký obdiv! A navíc máš svůj osobitý styl psaní, který lidi (včetně mě) milují a který tě charakterizuje, takže toho využij a posuň blog na další level. Ono v jídle se stejně člověk neustále opakuje a radit co jíst a co ne, na to si musí člověk stejně přijít sám. Každému sedí něco jiného :)

      Markét, promiň za takové spamování :-D Klidně to tu promaž :-D Děkuji za příjemné povídání :* Opravdu jsi mi dnes promluvila z duše, tak jsem to ze sebe musela taky dostat :-D :-)

      Vymazat
    5. Mám to stejně, nebýt sociálních sítí a blogů, kde se to jen hemží vším fitness a healthy, tak to tak neřeším.
      Naštěstí jsem si prošla už hodně věcmi a dospěla jsem do fáze, kdy sice jím zdravě, občas si spočítám makra, ale už to tak nehrotím a klidně jdu večer pít, sním oběd u babičky nebo prostě zaprasím i doma :D Výčitky sice občas jsou, ale už se zmenšují :) A to taky díky tvému blogu a články, jako jsou tyhle a za to moc děkuju!!!

      Vymazat
  13. miluju, MILUJU tvůj přístup k zdravému životnímu stylu! :) bohužel je hodně holek, které si všechny tyhle rady od fitnessek berou moc k srdci a všeho méně zdravého se děsí jako čert kříže! Tohle bych jim vytiskla a nalepila na lednici! :D

    OdpovědětVymazat
  14. Super článek :) mě poslední dobou irituje kolik tisíců fanpage bikiny fitnessek existuje, přitom jeste na to podium ani neslaply/slaply ale očividně formou úplně vedle :-D
    A k tomu počítání.. Me to vazne baví. Protože vim, ze to dělám správně. Navíc mám takového pohybu (5x týdne posilka, 4x týdne lekce) ze kdybych nepočítala, zase si budu ubírat a dopadne to v přejídání.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Každej kdo dvakrát snědl tvaroh a třikrát vstoupil do fitka musí být hned bikinka, to je jasný :D

      Vymazat
  15. Marki to není tok myšlenek, ale naprosto skvělý článek. Opravdu DÍKY za tvůj blog a za tvůj přístup ke zdravému životnímu stylu. Jen díky tobě jsem do této "mánie" nespadla i já. Přesně takové otázky jsem si pokládala (neměla bych počítat? chci six pack tak musím zkusit sacharidové vlny,...). Naštěstí mám období, kdy skoro nic nestíhám, a to znamená, že nepřemýšlím nad kravinami. Chystám si zdravé jídlo, přirozený pohyb mám každý den a když je čas, tak si i zacvičím. Toto je ta rovnováha, která mi vyhovuje. Naprosto ve všem s tebou souhlasím. Když to někoho baví, ať to klidně dělá, ale jak se říká všeho s mírou. Jsi ta nej nej bloggerka a piš prosím dál :). O tvých dokonalých receptech ani nemluvím. Měj krásný den a já za chvíli půjdu zamísit na loupáčky ;) Ivana

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuju za tak krásný komentář, opravdu mě to potěšilo! :))

      Vymazat
  16. Ne vždy se mi Tvé články líbí, ale s tímto opravdu souhlasím, mluvíš mi z duše, skvěle napsáno :)

    OdpovědětVymazat
  17. Tenhle článek jsem zrovna potřebovala, mám pocit, že jsi mi úplně promluvila do duše! Děkuji :)
    http://myway-tofitness.blogspot.cz/

    OdpovědětVymazat
  18. Markétko, to byl přesně jeden z důvodů, proč jsem s tím v srpnu sekla. Všichni chtěj na bikini, všichni se hodiny denně dřou... apod. A já ne. Na jednu stranu jsem si říkala, ty jo, dělám, co můžu a nebudu se nechávat znechucovat lidmi, co na to maj čas, maj k tomu možnosti, nemaj děti a nemusí se doprošovat nikoho o hlídání, apod. Dělám, co můžu. Člověk, když si to takto zdůvodní, je mu hned lépe. Někdo podniká sacharidové vlny proto, aby zhubl tuk, ruku na srdce, většina jen proto, aby byla in, protože se to teď nosí a žádný zvláštní důvod nemají. Hlavně aby byli v kursu. Já třeba podnikla nízko-sacharidovou stravu, ale bez účasti světa. Protože jsem chtěla a chtěla jsem vidět, co za výsledky to přináší. Sama v soukromí, bez nutnosti o tom kecat. Po dvou měsících ataků ze strany čtenářů jsem se k fitness blogování vrátila/nevrátila za určitých podmínek. Abych z toho nezmagořila. Ono všeho moc vážně škodí. Z instagramu jsem vyházela desítky fitness inspiračních profilů, to samé z FB, z Bloggeru, ať mám přehled také o normálním světě. Dva měsíce pauzy mi stačily k tomu, abych si uvědomila, že to, co se s fitness děje kolem je na jednu stranu fajn, lidi se zajímaj, ale je to tak návykové, že někteří zapomínají žít i jinak, včetně mě. Neodpovídám na mejly, na FB nemám možnost zpráv, nereaguji na žádný nevyžádaný mejl. Na blogování jsem si vzala na pomoc 12 lidí !!!!! aby blog fungoval podobně, jako kdysi. 12 lidí! Fakt jsem to předtím dělala sama? Hrůza.
    Takže buď v klidu, já včera snědla bez výčitek celou Bubble Milku, dnes jdem dělat muffinky s prckem :)) přes týden se držím, abych si o víkendu dopřála :)) psychika je v pohodě a tělo funguje tak jak má. Hlavně no stress.

    Mimochodem, rozhodla jsem se, že v mým světě není six-pack in :D Stejně břicho furt nosím pod tričkama :D in je být v pohodě, myslet na sebe, dělat si radost a žít :)) fakt na ničem jiném nezáleží. měj hezký den :)) Doufám, že jsem tě neunavila :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju za tak vyčerpávající komentář Kristy (nebo Nikki :))
      A opravdu tě chápu, a ani se nedivím, žes to musela udělat takhle, musí být strašně vyčerpávající, když se prakticky veškerý volný čas točí kolem jídla a cvičení - od přípravy článku přes focení až po ty maily, všechno pořád to samé.
      Taky si budu muset ten instagram i blogger pročistit - motivaci nepotřebuju žádnou, cvičit chodím pořád sama od sebe, a spíš než pozitivně na mě ty strašně "fitness" účty působí negativně.
      Důležitý je si uvědomit, co je v životě opravdu důležitý - a já bych ráda dokázala mnohem lepší věci, než jen "jíst clean" :))

      Vymazat
    2. naprosto tě chápu. A ano, víc než pozitivně už to má pak negativní dopad. Člověk to pak už nedělá srdcem. Zrovna jsem poznala jednu paní, která přestala dělat výživovou poradkyni, protože už ji z toho všeho hrabalo. A já jen kývala hlavou, protože jsem ji chápala. Tak se drž :)

      Vymazat
  19. tak tento článok sa ti veľmi podaril Markét :) Napísala si všetko úplne výstižne, až ma to naozaj donútilo zamyslieť sa ešte aj sama nad sebou. Tiež som vždy všetko brala veľmi vážne a snažila som sa jesť fakt zdravo a teraz v poslednej dobe ako som od toho trochu upustila, tak mám dosť výčitky. Už som bola tak zvyknutá na to, že všetko dodržiavam, že keď pri jedle povolím, tak hneď mám čudný pocit. Ale u mňa to bude asi aj tým, že mám pocit, že každý si myslí (čo sa týka blogu), že jem uplne 100% clean a že som akýsi vzor nebodaj a všimla som si, že potom najmä kvôli tomu ma premôžu tie výčitky. A najmä už niekedy aj tie komentáre prispejú k tomu, že tí ľudia ma nimi doslova tlačia do jedla. Napíšu mi, že jem málo na to koľko sa hýbem. Ale oni ani nemajú predstavu o mojej pohybovej aktivite, lebo ju nikdy nikde nepíšem a hýbem sa toľko ako každý 2.človek. Proste odfotím raňajky a hneď sú komentáre, že preboha koľko mám bielkovín a neviem čo. Blog robím veľmi rada, dávam si záležať na tom, ale už mám pocit že 3/4 môjho dňa sa točí okolo jedla hlavne kvôli tomu. Preto som už aj trošku zvoľnila.Čo sa týka počítania, počítať som počítala, lebo som mala pocit že jem málo. Mňa to aj bavilo, ale nakoniec som si dala vždy aj niečo naviac alebo niečo uplne iné a fakt zapisovať každú drobnosť je už na hlavu. A s tým sa úplne zhodujeme,že každý mesiac dáme peniaze na permanentku a najradšej by sme tam boli aj 7krát do týždňa :D ale samozrejme oddych je potreba a tiež mám aspoň tie 2 dni voľno :) tú hodinku na cvičenie si vždy nájdem, nech sa deje čo sa deje a ľudia nechápu, že to robím preto, lebo si tam oddýchnem, prídem na iné myšlienky a navyše ma to ešte aj nakopne na učenie :) Som veľmi rada, že je aj taký človek v tejto blogosfére, ktorý to má všetko zrovnané a dokáže tak pozitívne vplývať svojimi článkami na ľudí ako ty. A myslím si, že keby si skúsila aj druhý blog ako si písala vyššie, tak by bol minimálne tak úspešný ako tento, lebo ty na to proste máš talent :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuju Luci:)
      Myslím že brát to s nadhledem je opravdu potřeba, vždyť je to jenom jídlo!
      Rozhodně by se z toho neměl stát střed všeho, a už vůbec by to nemělo nějak svazovat, nedej bože ovlivňovat "normální život".
      Cvičení i zdravé jídlo je samozřejmě fajn, ale jakmile to překročí určitou hranici, je potřeba dost zvolnit a nezapomínat na to, co je mnohem důležitější :)

      A o tom jiném blogu uvažuju čím dál víc, přeci jen psát o tomhle mě nikam neposouvá a popravdě ani nijak nenaplňuje, jen nevím, jak to pojmout, protože když by to četli všichni co mě znají, nemohla bych tam psát všechny příhody, co by se mi zlíbily :D

      Vymazat
    2. presne tak! a navyše, keď sa pozriem okolo seba tak nikto si nič neráta (pochybujem že vedia o tom že niečo také aj je :D) a sú šťastní a spokojní a hlavne jedia toľko koľko im chutí a kedy chcú a čo chcú.
      Ahahahah :D ja si viem inak predstaviť, isto máš tých zážitkov až až :D a myslím si, že určite by ťa to v niečom posunulo. Nikdy nevieš kto natrafí na tvoj blog :) Vedela by som si ťa predstaviť niekde v časopise alebo tak, pretože na to máš predpoklady :) a možno by stačilo ak by si sa o niečo pokúsila a urobila prvý krok ty ;) skús napísať do rôznych magazínov s odkazom na blog a uvidíš, že možno sa na teba usmeje šťastie :) Nikdy nemôžeš vedieť kto si ťa všimne a čakať na niečo či vôbec niečo príde je hlúposť. Baví ťa to a ktovie, možno raz by si sa s písaním mohla aj živiť :)

      Vymazat
  20. Smysluplný článek plný všeho, s čím souhlasím! Čokoláda není žádné zlo, ba dokonce je lék! :D
    Fit Maddie

    OdpovědětVymazat
  21. Já nejsem super healty clean cvičící nadšenec. Vlastně jsem někdy takovej pokrytec, že si čtu tvé články o cvičení a žeru u toho tatranku. Ale tvůj rozumný přístup, supr vtipné psaní mě vždy na tvůj blog navábí. Plus si mě naučila uctívat cuketu a kuskus. Takže hlavně piš dál o čemkoliv, hlavně at tě to baví a je to stále tak supr!

    OdpovědětVymazat
  22. Tiež ma mrzí, že sa táto nová forma PPP takto rozširuje.
    Asi pred 10 rokmi som spadla do anorexie, dlhá cesta na dno a ešte dlhšia späť hore, až niekedy po 20 mi docvaklo o čom ten život v skutočnosti je. Je mi preto strašne smutno keď teraz vidím, že prišla ďalšia vlna a neodnesie si to nik iní ako psychika mladých ľudí.
    Ono nie je prirodzené jesť podľa čísel, tabuliek a väčšinou to aj sami ľudia vedia, len sa chcú priblížiť iným za vidinou lepšieho života. Myslím si, že za každou formou PPP je úplne iný problém, či už chýba sebaláska, potreba kontroly v živote, uznania od okolia a pod.
    Kebyže môžem, tak všetky tieto myšlienky razom vymažem hlavne mladým dievčatám z hláv a zablokujem sociálne siete.
    A inak super článok, s čokoládou a cvičením to mám rovnako. Čokoláda musí byť každý deň (áno musí) a kedže cvičím len to čo ma baví a podľa nálady, cvičenie ma strašne baví a dodáva mi veľa energie. Stále si pri ňom pripadám ako keď som bola malá a šla som po škole "von sa hrať". Treba si jednoducho nájsť činnosť ktorá ťa baví a prispôsobiť ju svojmu životu, nie naopak.

    OdpovědětVymazat
  23. Markét, ty mě vždycky donutíš se nad sebou zamyslet.. Často mi hlavou právě proudí myšlenky, jestli bych něco neměla změnit, protože ostatní... Zároveň však nejsem pořád úplně spokojená, mám i nějaké zdravotní problémy, což mě asi vede k tomu pořád to stravování tak trochu více řešit, a možná to je právě jen psychika a zbytenčně se vystavuji moc velkému tlaku ... snad se vše brzy zlepší, každopádně děkuji za tvůj článek, připoměl mi, že bych se měla zase snažit dát především do psychické pohody :)

    OdpovědětVymazat
  24. Skvěle napsaný a souhlasím. Já tyhle pochybnosti taky trochu mívala, ale naštěstí jen krátce a velmi rychle jsem si v hlavě omluvila a vymluvila, proč nebudu bláznit, to že nechci být otrokem jídla. Podle mě by měl člověk v první řadě používat zdravý rozum. A zdravý rozum snad říká, že pár kostek čokolády je fajn. Víno je dobré a dvě-tři skleničky týdně mi fakt jako zdravý životní styl přece nerozhodí. Tak co jako? Člověk by měl jíst od všeho trochu! (a nepočítám řízky a smaženej sejr)

    OdpovědětVymazat
  25. Díky za článek ;) Já jsem začala žít zdravěji, nechala jsem si udělat jídelníček, ale jde mi to pomalu.. :( A je fakt, že když se pak dívám na ostatní, tak si říkám, jak je možné, že jim to jde tak rychle a mně ne...? Ale pak si zase říkám, že vůbec nevím, kam bych jako měla letět, vzhledem k tomu, že stejně tuším, že až se konečně dostanu na ten vzhled/váhu, co chci, tak určitě otěhotním :DDD, a pak chtě nechtě stejně přiberu :DD Takže se prostě "spokojuju" :D

    Sororessa
    Zveme vás na naši giveaway! ;)

    OdpovědětVymazat
  26. To je perfektní článek. Já na to, co dělají ostatní radši vůbec nemyslím, protože to bych zjistila, že asi dělám úplně všechno špatně. Ale každému vyhovuje něco jiného a když některé holky žijou bez čokolády, ani na Silvestra si nepřipijou, počítají každou kalorii a drží nějaký vlny, nad kterýma já jenom nechápavě kroutím hlavou, tak ať si. Já si to budu dělat po svém. Budu dělat to, co je správné pro mě a a pro mě je správné jíst čokoládu a nezatěžovat se tím, kolik g sacharidů za den mám sníst. To pro mě není. Radši budu víc cvičit, než abych si měla odepřít něco, co mám ráda :))

    http://kuchtimeslaskou.blog.cz/

    OdpovědětVymazat
  27. Super článek :) Je to asi tak dva týdny, kdy se mi začalo všechno tohle bikiny a fitness šílenství pěkně znechucovat. Najedou jsem začala mít pocit, že bych měla to a tohle a tohle zase ne. Sama jsem si přišla na nic, že si ty "špatné" věci odepřít nedokážu. Pak jsem si i všimla, že čím víc to na mě odevšud vykukuje, tím víc ty dobroty chci :D takže na fejsu promazávám stránky Adenike apod. protože už mi to slušně leze na mozek.

    OdpovědětVymazat
  28. Moc dobrá článek
    já miluu hočkou čokoládu a každé ráno někdy i odpoledne si ji dopřeju:)

    OdpovědětVymazat
  29. Já tomu říkám fitness otričina, to počítání a mít vše tip top, ale zase někoho to živí, tak to musí dělat.

    OdpovědětVymazat
  30. Moc krásně napsaný a pravdivý článek :) Musím s tebou naprosto souhlasit :) je to tvůj život a tvoje rozhodnutí a důležité je, jak si s tím ty spokojená. Já to mám v podstatě stejně - občas si také dám něco sladkého, občas piju alkohol (spíš vínko, frisco, pivo třeba fakt nemusím! :D) a kalorie nepočítám. Prostě se jen snažím jíst a žít zdravěji a snažím se nahrazovat nezdravé věci za zdravější alternativy. A taky si ráda zacvičím. Ale dělám to čistě pro sebe, protože mi to tak vyhovuje a navíc si řikám, že nic se zase nemá přehánět :) Navíc kdyby si člověk občas nedopřál trochu nějakého toho "hřešení"...co by to pak bylo za život? :D

    OdpovědětVymazat
  31. jseš moc chytrá holka a máš úplnou pravdu ;) je sice fajn, když jsi na sebe pyšná, že jíš celé týdny úplně "clean," ale nakonec jak říkáš se staneš otrokem toho co děláš a co ti zbyde za zábavu, když nemůžeš jít na oběd, pač tam obvykle nevaří moc clean? nebo nemůžeš na vínko s kamarádkou protože to vínko vlastně taky není clean? :) nějak si ten život prostě osladit musíme.. :) ale každému to snad jednou dojde po jeho..

    OdpovědětVymazat
  32. Taky sem tam podléhám, ono je těžké nepodlehnout, když na člověku denně koukají desítky vyrýsovaných slečen z instagramu i facebooku :D Ale sklenku nebo čokošku si taky sem tam dám (třeba včera, že :D)

    OdpovědětVymazat
  33. Super článek :) http://svetkossmetiky.blogspot.cz/

    OdpovědětVymazat
  34. Obrovský dík za takový článek! Přesně to jsem potřebovala. Hned mám lepší náladu. A to mě jí zrovna jen tak něco nespraví. ...

    OdpovědětVymazat