čtvrtek 11. června 2015

Jak jsem bojovala podruhé (tentokrát bez bláta, vody i ostnatých drátů)

"Až udělám státnice, koupím si tohle, tamto, a taky ty další věci....A taky si dám ten nejlepší cheesecake! A víno!"
"....achjo, takže si vlastně nekoupím už nikdy nic. Sbohem, nový oblečení! Sbohem, dobroty!"
Náplň mých posledních dní, a prakticky celého měsíce byly čtyři věci:
1) učení
2) panika a představy o tom, jak to určitě nezvládnu
3) cvičení, abych zapomněla, že to určitě nezvládnu
4) a ve zbytku času snění o tom, jaká krása by to byla, kdyby se mi to opravdu povedlo a ze mě byla Bc.Blondýna. Co všechno bych si koupila, co bych dělala, kam bych šla...
A tak dny plynuly, moje učící papíry byly čím dál barevnější a čím dál ošoupanější, moje hlava byla čím dál plnější všech informací (ačkoliv jsem si to nechtěla připustit a měla pocit že tam NIC není), a den D se blížil. Střídaly se u mě stavy paniky, ještě větší paniky a rezignace ve smyslu "je mi jedno jak to dopadne, hlavně ať už je to pryč!".
A na klidu mi nepřidávalo ani to, že jsem díky svému skvělému příjmení začínajícímu na písmeno Z byla úplně poslední v seznamu, poslední státnicový den i poslední hodina - což znamená, že jsem na řadu přišla o čtvrt na osm. ČTVR NA OSM VEČER.  
Tak jako vždy, i tentokrát jsem se učila svým psacím stylem. Najít si materiály, z těch si udělat výpisky. Potom si ty výpisky zestručnit a přepsat znovu, protože ty první jsou vždycky naškrábané. Potom si ty výpisky přepsat hezky (tou jedinou státnicovou propiskou!), nadpisy lepit barevnýma lepítkama, a na závěr si všechno pročítat a znovu barevně zvýrazňovat.
A pak číst znovu, říkat si to zpaměti, pak si to číst znovu a na papírek si psát ty nejdůležitější body...
Ne, nechtějte vědět, kolik času to zabere.
Ale na mě tohle zkrátka funguje. Když něco jen čtu, nedokážu udržet pozornost, ale když píšu, pozorná být musím. A navíc si to pak vybavím, jak to vypadalo na papíře - jaká jména byla u sebe v jedné kolonce, jak šly jednotlivé body po sobě, co bylo pospojováno růžovými čarami...
A ty papíry jsem si nosila kam se dalo. Na dvůr u školní knihovny. Na procházku s Adélou pro Míšu (dostala jen špejli, jsem tyran:D), doma na sedačce....
A pak už tu byl ten den. Nejdelší den v životě.
Původně jsem měla v plánu jít na crossfit i tentokrát, abych se odreagovala, ale byla jsem tak slabá, že bych na sebe tu činku beztak pustila, a tak jsem radši zůstala doma se snahou si ty papíry ještě pročítat. Střídavě jsem si to opakovala, střídavě plašila že zapomínám, klasika.
Pak se ale z už tak hrozného dne stal den nejhorší.
Asi každý máme nějaké problémy. I problémy v rodině. A někdo zkrátka ideální, šťastnou a spokojenou rodinu nemá, a výjimkou nejsem ani já.
A situace jsou různé. Někdy jsou ty starosti maličké, snesitelnější, někdy horší, někdy je největší strach z toho jít domů, a zrovna v den, kdy jsem potřebovala nejvíce klidu v životě byla ona situace úplně nejhorší (a nemyslím tím nějaké zbytečné hádky nebo podobné maličkosti).
A tak jsem místo ze strachu ze státnic střídavě hystericky brečela, třásla se, zobala Lexaurin jako lentilky (a málem jsem to zapila vínem, co bylo v lahvi od minerálky:D) a už se smířila s tím, že v tomhle stavu si nevzpomenu ani na to, jak se jmenuju, natož na to, o čem jsem psala bakalářku nebo kdo byl průkopníkem videoartu v Československu či snad něco o utopických nebo receptivně analytických strategií médií.
Říkala jsem si, že jestli to v téhle situaci uhraju alespoň na Éčko, budu největší frajerka!
Po nějaké době mi došly hysterické slzy a Lexaurin začal působit, a tak jsem konečně byla schopná na sebe hodit ty šaty, co jsem tak pečlivě vybírala, a z obličeje si vytvořit něco ve stylu "vůbec na tom nejsem špatně".
Hned vedle školy máme kavárnu Tukaloka, kolem které chodím už neskutečně dlouho, mají tam očividně lákavé veganské a RAW dobroty, ale nikdy předtím jsem tam nebyla. A tak jsem uznala, že je ideální čas. Na uklidnění jsem si objednala latté s kokosovým mlékem (které mi moc nechutnalo, ale pro nějakou tu dobrotu si tam stejně ještě zajdu) a usadila se do houpacího síťo-křesla. V tu chvíli jsem ale zjistila, že moje šaty jsou jen na stání, a že při každém pokusu o sezení se mě pokusí zadusit.
Tak jsem si sedla vedle na obyčejnou židli, šaty mě škrtily u krku stále, a já jsem se marně snažila vypít to nic-moc-kafe aniž by o něm pak věděla komise podle fleků na šatech.
A protože sezení v tom bílém mučícím nástroji stejně nebylo nic pohodlného, přesunula jsem se rovnou do školy, kde se konaly státnice, i když jsem tam byla asi s hodinovým předstihem.
Tam bylo asi 5 spolužáků, jeden v obličeji bledší než druhý. 
Chtěla jsem si s někým povídat, aby mě to uklidnilo, ale nic jiného než "tak co, bojíš se?" a nebo "které otázky se bojíš nejvíc?" mě nenapadalo, a tak jsem uznala, že bude lepší mlčet.
A sedět v těch vražedných šatech, které nevzdávaly pokusy o moje uškrcení.
Bledé tváře se postupně odebíraly do místnosti kde se zkoušelo, a po 20 minutách vždycky vyšli úplně jiní lidé. Upocení, rudí, ale s úsměvem.
Vrhla jsem se na ně jako u policejního výslechu a nenechala je odejít, dokud všechno nevyklopili. 
Moc mi nepomohlo, že skoro všechno, o čem mluvili, byly ZROVNA TY OTÁZKY, co jsem nejvíc chtěla JÁ, já a jenom já!
A potom z učebny vyšla slečna, bledá stejně jako když šla dovnitř.
Panika! PANIKA! Neudělala to ona, neudělám to ani já!
Aaaaa!
A na chodbě jsem zůstala už jen já a jeden mladík. Byl ještě víc nervózní než já (což šlo těžko), a neustále chodil tam a sem.
Klap klap klap.
Ten zvuk a jeho zběsilé popocházení mě tak znervózňovalo, že jsem se začala bát ještě víc, s každým krokem.
Určitě nachodil alespoň několik kilometrů!
A potom už jsem zůstala na chodbě sama. Nikde nikdo, ticho, ve kterém byl slyšet jen můj tep. A měla jsem pocit, že ruce se mi třesou tak moc, že i to musí vydávat nějaký zvuk.
V rukou jsem mačkala čtyřlístek, co mi dala mamka, div jsem ho nerozdrtila....
.......a najedou už jsem seděla v malé místnosti a blekotala něco o tom, proč kupujeme Kofolu a Míšu a jaké že jsou v reklamách používány principy.
Vůbec netuším, jaká byla položená otázka. Vím jen, o čem jsem mluvila. Rychlostí blesku, snad aby si nikdo nestihl všimnout, kdyby to bylo špatně. Pletla jsem pátý přes devátý - od roku 5000 před Kristem po 1984. Od mechanických počítadel po Google Glass...
A verditkt?
Něco mezi šibalským úsměvem a výrazem "ty šprtko, jak dlouho ses to proboha drtila?" .
Za teorii neuvěřitelné A, za bakalářku nevděčné D, ačkoliv posudek od oponentky jsem měla na C a od vedoucího (který ji během mých 6 konzultací nečetl a jediné výtky jsem viděla až ve finálním posudku!) jsem dostala B.
Téma prý nebylo dobré. 
Ale to nevadí, ještě před 27 hodinami bych nevěřila ani v to, že dostanu E, a teď se tady vztekám z celkového céčka. 
A za svým tématem si stojím. Tak!
Nadšený telefonát mamince, která vzhledem k dané situaci pomalu ani nevěřila, že bych byla schopná se tak uklidnit a zvládnout to, a pak už jen zasloužený mrkvový dortík a Aperol s mým fešákem v AirCafé.
A oboje chutnalo nejlíp na světě!
Zaprvé proto, že to bylo fakt dobrý.
Za druhé proto, že běžně dorty nevečeřím.
A za třetí......protože......aaaaa mám to za sebou!
Na záchodě v AirCafé mi přišly strašně skvělý i ty zrcadla, tak jsem to musela zdokumentovat.
No, dost velký podíl na tom asi mělo to, že jsem tak slabej kousek a i po dvou koktejlech mě zaujmou i zrcadla na záchodě...ale i tak...
A jak jinak to oslavit další den, než ranním crossfitem?
Uznávám, že vstávat po 4 hodinách spánku asi nebyl nejlepší nápad, ale psychicky jsem to potřebovala, a hned po ránu mi na mém unaveném obličeji vykouzlila úsměv tabule s nápisem Bc.WOD, neboli workout pro dnešní den.
Dělat po tak ubohém spánku, navíc s dost silným práškem na spaní v krvi, kliky ve stojce a box jumps nebylo zrovna ideální, čemuž odpovídal i můj tragický výkon a odřená noha, ale nálada byla hned o 100% lepší.
A od dalších 100% byla lepší poté, co jsem si přímo na recepci koupila tohle B O Ž S K É mandlovo-bíločokoládové máslo. Bc.Máslo.
A o dalších 100% to bylo lepší po kafi a svačině (pro pány snídaně) s Tomem a naším oblíbeným trenérem v MyFoodu na Holandské hned naproti Crossfit parku.
A o dalších 100% to bylo lepší.............když mi to došlo. Že ať se děje cokoliv, tohle mám za sebou!
A hned začal systém odměn. Po tom geniálním máslíčku jsem si musela koupit i ty nechutně drahé proteinové tyčinky, které mi působí takovou radost, a ve schránce jsem konečně objevila lístky na Reebok Yoga Sensation, čímž si splním svoje staré předsevzetí víc dbát na protahování a věnovat se i něčemu klidnějšímu.
A co je dál v mém "až udělám státnice" seznamu?
- nejlepší cheesecake a Pálava v Melounovém cukru (včera bylo zavřeno! Sabotáž a spiknutí!)
- makronka se slaným karamelem od Martináka (chtěla jsem si ji dát už tolikrát, ale říkala jsem si "neuděláš státnice, nezasloužíš si ani tohle!" :D)
- svítivě růžové crossfitové podkolenky (už jsou na cestě! uuuu!)
- výlet do Mikulova
- výlet do Vídně
- výlet do Olomouce za Anetkou a do Prahy za Térou
- výlet do Říma. Protože všechny cesty vedou do Říma.
- AirMaxy (na který nemám peníze, ale na to jsem předtím nemyslela:D)
- Novej mobil, ať nefotím kalkulačkou (a na to taky peníze nemám, takže neboj kalkulačko, zůstaneš!:D)
- novej protein. Protože to jsou svaly v prášku co chutnají jako kakao.
- RAW dortík z toho Cafe Tukaloka
- šaty na léto abych byla letní kočka.
- květovanou čelenku abych byla letní víla.
- víno víno víno.
- a ten novej cider Carling!
- a taky koktejly v SuperPandaCircus!
- a nějaký tričko s geniálním nápisem.
- a další šaty.
- Vicky, Cristina, Barcelona Lukáš, Markéta, Barcelona.
- a něco na cvičení. Nemám co na sebe!
. a nějaký nový ňuňuňu nádobí.
- a ještě další nechutně drahý proteinový tyčinky.
- a knížky! Třeba novou Ditu! A Snídani u Florentýny! A Lahodně s Ellou! Nebo jak se to jmenuje, prostě ty o jídle!
- a taky budu péct a péct a jíst a jíst!
- a.....
.....a hlavně děkuju MOC za všechny ty palce, co jste si kvůli mě mačkali a za každičké milé slovo, co jste mi napsali! :)

75 komentářů:

  1. Mega gratulace k Bc!! Já se div nekácím z "pitomých" zkoušek, nevím co budu dělat u státnic (pokud se k nim dostanu,. že?). A máš krásně vybrané odměny!

    OdpovědětVymazat
  2. A carling, Darling ? :D

    OdpovědětVymazat
  3. Jsi vazne dobra! Moc gratuluju a z ty bakalarky si nic nedelej, plno oponentu a ostatnich si na tom leci nejaky svoje komplexy;) ja bych ten den asi neprezila (stacilo mi maturovat asi v 16:15 a to jsem zadny jiny starosti nemela).. Takze respekt! :)

    OdpovědětVymazat
  4. Joo, učení se "psací metodou", to je moje. Ale píšu perem a ráda se učím ve sprše, takže je na moje výpisky vždycky v den zkoušky veselá podívaná. :D
    A gratuluju a tiše závidím!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuju:)
      Haha to pak musí být úplný umělecký dílo!:D

      Vymazat
  5. Gratulace ke státnicím a k Bc. :-). Užívej si zaslouženého volna a odměn.
    A co je vlastně v plánu dál (kromě těch odměn :-D) - pokračování školy nebo nějaký job? A nebo oboje ;-)?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. děkuju :)
      Čekají mě dvoje přijímačky, tak snad i studium, a jinak budu pracovat, ale ne uplně na plný úvazek zatím:)

      Vymazat
  6. Gratulujem! a poriadne si uži veci zo zoznamu!

    OdpovědětVymazat
  7. Markét, moc Ti gratuluji, že si to zvládla! :) Úplně se v tom vidím, taky jsem jako Zetko chodila na všechno poslední a celé si to hezky protrpěla. Moc si užij všechny odměny a doufám, že to bude doma dobrý, drž se...

    OdpovědětVymazat
  8. Jupiiii juhuuuu, uz se na Tebe tesim Hermionko :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vidim, ze se ucis rychle zlatokopko! :D a doufam, ze pak napises pochvalnej clanek o mne a mym blogisku, jinak Ti nic nedam!

      Vymazat
  9. Naprosto si dovedu představit Tvé pocity. A být na konci abecedy? to by mě zabilo! Já jsem tak urpostřed a stejně mám pocit, že to vždy nehorázně trvá :D
    Jsi moc šikovná! A bylo od začátku jasné, že z Tebe slečna Bc. bude! :) Hlavně si dopřávej všech dobrůtek, objednej si kus světa, protože si to zasloužíš! Všechno, co jsi vypsala! :)

    worldaroundmissnothing.blogspot.cz

    OdpovědětVymazat
  10. Gratuluju ke státnicím :) z kolika předmětů jsi "státnicovala"?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju! :)
      My jsme to neměli na předměty ale takový okruhy - Archeologie umění interaktivních médií, Historie kyberkultury, Teorie umění interaktivních médií...



      ,

      Vymazat
  11. Moc gratuluji! :) Přesně zkoušky a státnice jsou důvod, proč se strašně netěším na vysokou (jestli udělám maturitu a přijímačky za 2 roky :D) - nesnáším stresový situace, a vzhledem k tomu, že mě tohle všechno ještě čeká v následujících pár letech, o bože! :D
    Ale mockrát ti ještě jednou gratuluji, užij si odměny! Zasloužíš si je :)

    OdpovědětVymazat
  12. gratulujem! :) super, že si to nakoniec takto zvládla :)
    http://bonesincouture.blogspot.sk

    OdpovědětVymazat
  13. Gratuluji! Copak jsi studovala! Nějaký PR?

    OdpovědětVymazat
  14. Jdu na státnice v úterý a zatím mám podobný pocity :D a blbě mi je už jen z toho, že budu muset vstávat před pátou, což je doba, kdy teď chodím spát, naklusat do školy na osmou a pak tam pět hodin čekat na zkoušení, protože tam prostě všichni musí být v osm ráno a nazdar :D a pak se ještě dvě hodiny stresovat, jestli jsem to dala, protože proč říkat každýmu výsledek hned, necháme je vydusit :D no a samozřejmě zatim vůbec nic neumím :D

    OdpovědětVymazat
  15. Jo, a jinak jsem sice první v abecedě, tak jsem si říkala, že to budu mít aspoŇ hned za sebou, ale ne, nejdeme podle abecedy! :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To už je prostě naschvál! :D Budu držet palce!

      Vymazat
  16. Gratuluji úplně neskutečně moc! Úplně jsem se do toho začetla a soucítila s tebou! Jseš hrozně šikovná a odměňuj se co to jde, moc si to zasloužíš! Těším se na další články! :))

    OdpovědětVymazat
  17. gratuluju k titulu, teď už jsi paní Markéta hihi :) úplně se mi vybavuje stres a úzkost z mých státnic, mám stejně vyčerpávající metodu učení :D ale ta úleva na konci je k nezaplacení!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuju! A ten stres se mi taky bude vybavovat ještě dlouho:D

      Vymazat
    2. Mně se o státnicích zdálo ještě dlouho potom :-) Napsala jsi to tak, že jsem si to úplně vybavila ;-) Užívej odměny, taky to tak mám, že se vždycky těším, co budu dělat po nebo co si koupím :-) Ještě jednou gratuluju, hodně štěstí u přijímaček a hlavně ať je to doma dobrý.

      Vymazat
  18. Gratuluju!!! :-) všechny ty postátnicový věci si nejvíc zasloužíš!

    OdpovědětVymazat
  19. Jsi prostě dobrá! Nic víc dodávat nemusím!
    Já den po státnicích dospávala všechen spánkový deficit a ty se ženeš na crossfit! Klobouk dolů.
    P.S. Ten nový Carling si nedávej, je nic moc :(

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju moc Luci!
      Crossfit během učení, crossfit po učení, crossfit pořád! :D Já jsem právě spala normálně, pozdě večer by mi to stejně nemyslelo:)

      Vymazat
  20. Gratulace, mě to čeká za rok a už teď se třesu :D

    OdpovědětVymazat
  21. Gratuluju!! Já z toho mám radost skoro jako kdybych ty státnice udělala já :D Což bude asi tím, jak výstižně jsi popsala ty stavy, které jsi před státnicemi měla (a které byly hodně podobné těm mým :D) Jsi dobrá! :) Užívej léto a díky za tvůj blog a skvělé články! :)

    OdpovědětVymazat
  22. Moc gratuluju, Market,
    užij si zasloužené volno, všechny výlety a kamarády, krize z domácího prostředí ať je brzy zažehnána (všechno jednou vyšumí, tak ať to šumí rychle a bezbolestně) a už se moc těším na Tvoje články o cestování a cvičení, na recepty všeho, co jsi ukuchtila a recenze toho, co jsi nakoupila. Přeju Ti fajn léto.
    P.S.: Jsi strašně krásná, milá, vtipná a teď máš navíc i papír na to, že jsi chytrá!!!! A přesto Tě všichni (nebo spíš všechny) tak nějak milujeme:-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Gabi děkuju za nejmilejší komentář, to si snad ani nezasloužím!! :)

      Vymazat
  23. Hm, tak já jdu umřít, to mě zas vystresovalo ještě víc, že ses tak stresovala a že já se budu taky tak stresovat a omdlím na chodbě a pobliju komisi a nebudu mit toho tolik co rict! :D Mame obhajobu zvlast hodinu a pak statnice dalsi den zase hodinu a ja toho tolik neumim, pomooc! Jinak samo gratuluju! A ted to muzu rict: My jsme ti to rikali!! :DD

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Za chviličku tuhle větu budu říkat i já tobě!:D

      Vymazat
  24. Moc gratuluju! Já státnicuju teď v pondělí a už to nechci ani vidět! Na Yoga Sensation se taky chystám, tak třeba se tam potkáme :) Jak sis kupovala lístky? Na internetu přes ticketportal?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju moc a držím palce! :)
      Lístky jsem dostala od Reeboku, takže s tím bohužel neporadím:(

      Vymazat
  25. Markétko, moc Ti gratuluju! Super

    OdpovědětVymazat
  26. :DD nejvíc se směju, protože jdu právě psát článek na tohle téma a je to až děsivě podobný, včetně mrkvovýho oslavýho dortíku :DD a jako v Olomouci je i Domča, abys věděla!!!!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Domča je furt v jiným městě, že jsem z toho zmatená!:D
      a jsme úplně stejný, fakt!:D

      Vymazat
  27. být na na zkoušky na řadě poslední je jedna z nejhorších věcí na světě!! Jseš MACHR, a ještě s hvězdičkou!!!! Gratuluju :o)))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně tak, a příjmení na Z jsou v tomhle příšerný!:D
      Děkuju moc!:)

      Vymazat
  28. Gratuluji, Markétko :) Musí to být skvělý pocit! Teď si užívej zasloužené volno :)

    OdpovědětVymazat
  29. Blondýno, nejvíc gratuluju!! Jseš prostě dobrá :P mě státnice čekají ve čtvrtek a cítím se podobně, ne-li úplně stejně, jak ty. Dokonce i s tím Lexaurinem :D nezbývá doufat, že si povedu minimálně stejně tak skvěle jak ty, a připojím se k tobě do zástupu blonďatých bakalářek :)) Za tenhle stres si zasloužíme koupit úplně všechno na světě!

    OdpovědětVymazat
  30. Blahopřeju (a závidím)! Četla jsem to dnes, po první ústní zkoušce po 3 letech na vysoké, která byla totální propadák...a úplně mi bušilo srdce nervozitou při každé tvé větě před úspěšným koncem :D

    OdpovědětVymazat
  31. Jsi skvělá, moc gratuluji! :)) Odměny si zasloužíš úplně všechny, já také byla po maturitě jako nakupovací a sebeodměňující uragán :D
    Mimochodem, Carling je super!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuju Aničko a na Carlinga se velice těším!:D

      Vymazat
  32. Mě se strašně líbí, jak vždycky každá blogerka stresuje až za hrob, a vždy to každá dala :D. Jsme prostě holky šikovné!! :D

    OdpovědětVymazat
  33. Market, moc Ti gratuluji. Jsi šikula a i přes ty všechny stresy a komplikace jsi to zvládla bravurně. Z Déčka z diplomky si nic nedělej, vedoucí práce by zasloužil nakopat do zadku. Téma bylo dobré, já osobně si myslím, že velmi dobré. Ale vedoucí práce Ti měl říct, co od té diplomky očekává a tím směrem Tě i vést. Ale to je už teď jedno, jsi Bc. a jestli Bc. s Áčkem nebo Éčkem, to už nikdy nikdo řešit nebude. Přeju hodně štěstí na přijímačkách a užij si léto a Mikulov a Vídeň ...
    http://radinsen.blog.cz/

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ráďo děkuju!:)
      Přesně tak, to byla chyba vedoucího - chodila jsem za ním pořád, vždycky jen řekl že je to dobrý, všechno v pořádku.....a pak najednou zrada v podobě špatnýho posudku:/

      Vymazat
  34. Moc gratuluju! Už mám studium za sebou, tak vím, jaká je to úleva! Užívej si prázdnin!! ;)

    Sororessa

    A.

    OdpovědětVymazat
  35. Moc gratuluju! Já jsem teprve v kvintě na gymplu, ale jak čtu tvůj článek (který je mimochodem úžasný jako vždycky a skvěle se čte), začínám se vysoké děsit už teď :D Užívej si odměn a prázdnin ! :)

    www.meadelaida.blogspot.com

    OdpovědětVymazat
  36. řeknu ti napínalas mě teda :D přečetla jsem to jedním dechem :D

    gratuluju!!!!

    Blond LADY

    OdpovědětVymazat
  37. Moc gratuluju! Taky to mám od včerejška za sebou! :) Užívej si volno.

    OdpovědětVymazat