úterý 30. července 2013

Střípky z kuchyně

Hezký den!
Zase se mi ve foťáku nastřádalo pár jídelních fotek (ještě aby ne, když pořád všechno fotím jako šílená:D) a tak je opět čas na Střípky z kuchyně, dnes bych jim mohla říkat třeba česko-anglické. Tentokrát k nim totiž přidám ještě pár londýnských fotek toho, co jsme si dovezly domů. Ale žádné hromady jídla nečekejte, měly jsme bohužel jen jedno zavazadlo a tak jsem musela utřít slzu a všem burákovým máslíčkům i ovesným kašičkám zamávat.
Dneska už se konečně trošku ochladilo - na to jsem se v těch nekonečných vedrech těšila (ne že bych neměla ráda teplo, ale po těch dlouhých týdnech jsem toho měla plné zuby. A když cvičíte ve fitku kde je větší vedro jak v sauně, není to taky nic moc..), jen je to dnes jeden jediný den, kdy se mi zima ani déšť nehodí. Večer totiž máme jít s přítelem na hrad Špilberk na Shakespearovské slavnosti, a nevím jak to nakonec dopadne - v pláštěnce se mi tam sedět nechce a beztak by se to za deště zrušilo. Naštěstí máme ale i plán B, a tím je nový cider Kingswood (je to teď novinka od Plzně, kterou čepují v hospodách i kavárnách) v jedné brněnské kavárničce :D
A abych nezapomněla - když už je teď chladněji, tak šup šup cvičit, žádné výmluvy na počasí dneska neplatí! :D I když jak to tak někdy pozoruji, výmluvy na počasí jsou hodně oblíbené - v zimě a na podzim je šedivo a to se každému chce jen ležet doma v teple, v létě je zase vedro...pokaždé něco. Neříkám, že máte být tak blázniví jako já a každý den se mučit v tělocvičně bez klimatizace kde je 40 stupňů, ale jednou za čas se pohnout neuškodí nikomu. Však jak se říká - Kdo chce, hledá způsob, kdo nechce hledá důvod..

pondělí 29. července 2013

Střípky z víkendu

Krásný den!
Tak vás zdravím po víkendu, který jsem strávila na chalupě u babičky v Klášterci nad Orlicí v Orlických horách (teď by měla zpozornit Téra, protože se snad poprvé zmíním o jejich krásném kraji jinak než o prdeli konci světa :D). A musím říct, že vypadnout jednou za čas z města a užít si tu krásnou přírodu a klid je k nezaplacení. Vám, co žijete na vesnici to asi tak nepřijde, když přijedete někam na venkov, kde je úplný, ale úplný klid a hlavně TICHO a neslyšíte nic jiného než zpěv ptáků (letos jsem dokonce neslyšela ani krávy a ovečky a jejich můůů a bůůů, na které jsem se tak těšila!:D), je to hodně zvláštní pocit. A nebo když se jdete projít na kopec, odkud vidíte jen pole, louky a lesy a sem tam nějakou malou chaloupku, ale nikde žádný bytový dům, panelák, nebo nedej bože Kaufland :D (To víte, z toho je holka z paneláku nadšená :D). Asi už stárnu, ale ke štěstí mi stačí tak málo, jako třeba vidět balíky sena na rozlehlé louce (to jsem asi neměla přiznávat:D), a čím jsem starší, tím víc se umím radovat z maličkostí.
 Do Klášterce jezdím o prázdninách už 21 let, a když jsem se sem tento víkend opět vrátila, vybavily se mi všechny vzpomínky na dětství, na to kde a s čím jsme si jako malé se sestrou hrály,  kde všude jsme lezly, kam jsme chodily každý rok na procházky….a taky jsem víc než kdy jindy byla nadšená ze všech těch retro věcí :D Nábytek a nádobí z IKEA jsou sice super (a na svůj hrneček s cupcakama nedám dopustit :D), ale na předměty, které mají nějaký příběh a nějaká léta (i režimy:D) za sebou to prostě nemá. Od hrnečků přes vypínač světel až po skleničky od hořčice, ze kterých jsme odjakživa pily výbornou domácí šťávu.
A tak doufám, že vám nebude vadit, když vám ukážu sbírku fotek předmětů, které by dokonale mohly sloužit jako rekvizity pro seriál Vyprávěj :D
A abych nezapomněla, kdyby (čistě náhodou:D) někdo neměl dost mých bezvýznamných fotek tady, můžete mě sledovat i na instagramu, kde mě najdete pod trapnou přezdívkou blondynazlondyna. Konečně už mám i já chytrý telefon (bojím se, že je chytřejší než já:D) a tak jsem si stáhla i aplikaci na cvičení Nike Training Club nebo Runtastic na běhání. Měla jsem v plánu to o víkendu poprvé vyzkoušet, ale nečekaně jsem se toho ani nedotkla….no nevadí, slečny nožky i pan pupek si po celém týdnu, kdy jsem je zase mučila stejně zaslouží odpočinek :D

čtvrtek 25. července 2013

Jak blondýna v Londýně utratila pár Liber

Hezký večer!
Tak dneska jsem tady opět z dalším článkem z londýnské série (a to stejné čekejte za pár dní, akorát z Paříže :D), tentokrát o tom, co jsem si z Londýna přivezla....no prostě samé důležité informace, bez toho, aniž byste věděli kolik nových kalhotek mám, se nedá šťastně žít :D
A na začátek jeden tip - pokud budete chtít někoho potrestat, pošlete ho v sobotu odpoledne nakupovat na Oxford Street. Větší peklo si představit neumím! Holt jsme nebyly jediné, kdo měl tak dokonalý nápad, jít se o víkendu podívat po obchodech, navíc v období slev :D Tolik lidí najednou (a tolik ran do žeber loktem) jsem snad ještě nikdy neviděla (a doufám že ani neuvidím:D). Ve všech obchodech bylo sice krásné, a dokonce i hodně hodně zlevněné zboží, ale vypadalo jako po výbuchu atomové bomby - oblečení poházené všude po zemi, regály narvané k prasknutí a všude stovky tlačících se lidí. A jinam (no jo, byl to Primark:D) se nedalo pomalu ani vstoupit, jinak by nás slev chtivý dav ušlapal. Takže první den jsme všechny obchody jen tak rychle proběhly a zhnuseně odešly - a to je co říct, když i já odcházím s prázdnou! :D Znovu jsme se tam vydaly ale ve všední den a navíc dopoledne, a to už bylo moudřejší - bylo tam dokonce místo na to, abychom si oblečení prohlédly, takový luxus! :D A jeden Primark byl i v naší (ne zrovna nejlepší, jak už jsem psala:D) čtvrti. Sice menší, ne na 4 patra na Oxford Street, ale i tak se nám rozzářily očička, když jsme to uviděly :D U kabinek žádná (a už vůbec ne půlhodinová) fronta, žádné rány do žeber, žádné věci na zemi. No a tak jsme si samozřejmě odnesly velkou papírovou tašku s pár věcmi :D
A tak vám teď ukážu, co se v těch kouzelných taškách skrývalo :D A taky musím říct, že jsem tam až tak moc neutrácela za zbytečnosti (ano, bez pyžama s buldočkem bych nemohla žít:D), koupila jsem si toho relativně málo, i když to je asi věc pohledu :D V Primarku a dalších obchodech jako je River Island nebo New Look je dost těžké nepodlehnout vždyť-to-stojí-jen-5-liber mánii a bezhlavě nenakupovat úplně všechno, jenom protože je to levné (což by stejně v závěru dalo docela pořádnou částku). A za to se musím pochválit, tohle se mi celkem povedlo a lákavým cenovkám jsem docela odolala - ale ne že by to nedalo zabrat, měla jsem sto chutí to všechno hrnout do košíku :D

neděle 21. července 2013

LONDÝN, království dobrého jídla

Krásný den!
Tak už jsem zpátky z nejlepšího (párty párty:D) víkendu v Praze s kamarádkou, ale o tom třeba někdy příště...a nebo možná radši nikdy, protože stejně nemám skoro žádné publikovatelné fotky - ani ne kvůli tomu, že je nefotil pan Nikon ale jeho menší a méně šikovný kolega, ale spíš kvůli tomu, že na nich nevypadám zrovna jako seriózní a elegantní mladá dáma (a myslím, že pak už byste sem nikdy nepřišli :D) Už dlouho se mi nestalo, že bych se vracela domů, v tomhle případě tedy na hotel (ehm teda plesnivý a odporný hostel :D) za světla a večer si tak užila a nemůžu uvěřit tomu, kolik jsme toho za tak krátkou dobu zažily. Teď už jsem ale hezky doma v klidu (a večer konečně žádný alkohol, juhuuu!) a čistotě (toho si po tom hostelu vážím obzvlášť :D) a to má taky něco do sebe. Ale radši honem ukončím řeči o Praze, protože jinak bychom se k tomu, o čem měl být tenhle článek ani nedostali, a to by byla škoda :D

pátek 19. července 2013

LONDON CALLING - část druhá.

Krásný den!
Teď tady nejsem, promlouvá k vám mé JÁ z minulosti a takhle tedy umím kouzlit s časem.
No dobře, prostě jsem článek přednastavila aby se sám zveřejnil až teď, zatím co jsem v Praze, jen musím okecat každou kravinu .. :D
Včera jsem přidala první londýnský článek, ale na hodně fotek jsem zapomněla, napsala to zmateně....ale hlavně....psala jsem tam skoro jen o mrtvých kuřatech a "smradlavé" čtvrti, až by to skoro mohlo vyznít, že celý Londýn není až tak hezké město. (ale za tím, že je na mě až moc hektický a přecpaný si stojím pořád) A tak jsem se rozhodla to trošku napravit - milý Londýne, omlouvám se! :D A tak je tady dnes druhá část "londýnské procházky" a fotky místa, kde se mi líbilo nejvíc. A příště už to bude fakt o tom jídle, slibuju! :D

čtvrtek 18. července 2013

LONDON CALLING - část první.

Hello guys!
Ehm no tak dobře, nebudu zase trapná a radši budu psát hezky česky, přeci jen angličtina není zrovna to, v čem bych vynikala :D
Jak už možná víte, tento týden jsem si splnila jeden můj sen - konečně jsem navštívila Londýn! Už jsem ale zase zpátky doma (a jak se říká, všude dobře...), i když jen na jeden den, protože zítra zase mizím na víkend pryč, tentokrát do dalšího hlavního města, s kamarádkou do Prahy. (juhuuu) Ale mám teď chviličku času, tak jsem tady s prvním ze série anglických článků. Tak se pohodlně posaďte, uvařte si čaj - i když není zrovna pět hodin odpoledne, a pojďte se se mnou alespoň pomocí fotek projít po Londýně :)

čtvrtek 11. července 2013

Střípky z kuchyně číslo .... už-nevím-jaké.

Krásný den!
Dnešní článek je na pár dní poslední, a tak jsem se ho snažila nacpat fotkama k prasknutí :D Zítra totiž odlétám na 5 nocí do Londýna, potom budu doma jen jeden den, a hned poté vyrazím s kamarádkou na víkend do Prahy (kde mimo jiné zavzpomínám na "mládí" a na to, jaké to je být pááárty girl :D). Ale potom se můžete těšit na hodně (nejspíš až moc, a asi s tím pak budu i otravná:D) anglických článků - od fotek města přes jídlo až po nákupy.
A dneska jsem si také konečně koupila nový protein, s příchutí vanilky, a tak si ho teď, zaslouženě po fit boxu popíjím - a konečně i ze šejkru, už ho nemusím dělat ve stárbaksové termosce. Šejkr jsem si chtěla koupit růžový (nečekaně:D), ale poté, co jsem obešla několik fitness prodejen a na svalovce za pokladnou, kteří na mě koukali jako na krávu (nečekaně:D)  vždy vybalila dotaz na něco takového, radši jsem to po několikáté vzdala a koupila si nudně bílo-červený :D

sobota 6. července 2013

Recept : Cizrnové lívanečky

Krásný sváteční den!
Dneska jsem zase úplně mrtvá z brigády, bolí mě nohy, nechce se mi přemýšlet....a jako vždy, nesnáším lidi (ale nebojte, dnes to bude bez obrázku mé oblíbené grumpy cat) :D. A tak nějaký povídací článek bude zase příště, nápadů pár mám, jde jen o to všechno nezapomenout, jak mám ve zvyku. Ale i přes mou smrtelnou únavu (no joo, rozmazlená slečinka zase jednou musela "pracovat" a tak se pořádně lituje:D) vás nemůžu ochudit o něco tak dokonalého, jako tyto zdravé a výborné cizrnové lívanečky - k nedělnímu obědu padnou jak prdel na hrnec.
Pokud jste na tomhle blogu přečetli/prohlédli více jak dva a půl článku, určitě jste se už s cizrnovými lívanečky setkali, protože jsem do nich zamilovaná až po uši :D Náš románek ale trvá už dlouho, není týden, kdy bych je alespoň jednou neměla buď k snídani nebo obědu. Řeč byla vždycky ale pouze o těch z instantní směsi, kupované v Bille. A tak bylo na čase pustit se i do výroby lívanečků domácích, je to bezpochyby zdravější (i když ani ta směs není rozhodně žádná "prasárna") a levnější.
No a tak jsme se do toho se sestrou jednoho krásného dne pustily........ehm no tak dobře, přiznám to (ale nerada:D)  připravila je Terka, já jsem přišla domů hladová jako vlk, a čekalo na mě už hotové těsto, což jsem samozřejmě uvítala....a šup s tím na pánev s oříškovým olejem :D

pondělí 1. července 2013

Domácí zmrzlina Míša

Krásný den!
Dneska pro vás mám recept (až je mi trapné tak říkat něčemu tak jednoduchému..) na domácí zmrzlinu, která se velmi nápadně podobá Míšovi, mé lásce již od dětství (a ano, pořád mluvíme o zmrzlině, co si tak pamatuju, tak do žádného Michala jsem za celý svůj dlouhý život zamilovaná nebyla:D). Článek jsem chtěla přidat už mnohem dříve, ale bylo mi to trapné sem dávat zmrzlinu, když se venkovní teploty ani zdaleka nepodobaly těm, jaké bychom od červnových dnů očekávali. Ale dneska už konečně svítí sluníčko, tak může být i zmrzlina.
Jako malá jsem byla největší zmrzlino-žrout, v létě, když jsme jezdili s rodiči na chatu a večer jsme šli pokaždé posedět na zahrádku do jedné místní hospody, kde si rodiče chtěli v klidu odpočinout a užít si klid u jednoho...dvou...(no znáte to..) půllitrů toho zlatavého nápoje,  a neměli jinou možnost jak uklidnit jinak moc živé a neposedné děti, než jim nacpat zmrzlinu do pusy :D A tak jsem mívala dvě, někdy i tři zmrzliny denně, to v případě, že jsem si pro jednu zašla, s 8 korunama pyšně v peněžence (cítila jsem se hrozně dospěle!), dopoledne sama. Nejvíc jsem milovala Noggera, s čokoládou na povrchu a karamelem uvnitř, ale neurazilo mě ani Calippo, Kaktus s práskací špičkou, ta zmrzlina od Algidy co měla tvar ruky a prst byl kyselý....ale hlavně Míša, napodobenina Kuba nebo podobné Eskymo. Jaké zmrzliny jste měli rádi za mlada vy?
Na zmrzliny už teď moc nejsem, ty vodové a ovocné, a nedej bože s příchutí coly mě nelákají ani trošku, stejně tak kopečkové (minulé léto jsem si dokonce za celých 10 dnů dala zmrzlinu jen jednou, a to protože mě nalákala příchuť piňa colady :D) nebo točené mít nemusím...ale takového Míšu bych mohla jíst pořád! Originál je originál, ale udělat si něco podobného doma taky není na škodu, je to ještě zdravější.