Střípky z kuchyně i nákupního košíku

Jeden z posledních článků byl mých státnicích.

Ten dnešní bude o tom, díky čemu jsem to zvládla.

Jídlo, jídlo, jídlo!

Protože kromě toho, že můj učící systém je hodně, hodně psací systém (aneb všude miliony papírů, papírků a mini papírečků), je to i svačící systém.

Naučit se dvě otázky = čas na svačinu. Po dalších dvou čas na oběd. A pak na kafe s kostkou čokolády. A svačina, a....

Většinou mi svačinový systém ale moc nevychází a nějaká ta dobrota se přede mnou z ničeho nic objeví mnohem dříve, než říkal svačinový systém otázek nebo papírů. 

No, stane se.

Pokaždé, skoro.

A do svačinového učícího systému se mi krásně hodily i tyhle výborné raw tyčinky z ovoce a oříšků, z e-shopu norskamoda.cz. Některé padly hned ráno po tréninku (ideální odměna!), a některé mi dodaly energii ve společnosti kávy během odpoledne.

Když jsem je viděla poprvé, okamžitě jsem se do nich zamilovala a říkala si, že kvůli tomu nádhernýmu obalu bych jim odpustila i kdyby obsah nebyl nic moc (ale jinak samozřejmě vůbec nejsem oběť reklamy a hezké obaly mě nechávají chladnou!:D).

Ale naštěstí byly uvnitř stejně dobré, jako z venku hezké.

Nejspíš znáte tyčinky podobného typu Lifebar nebo Bombus, a tyto jsou jim dost podobné. Ve složení najdete jen oříšky, ovoce, a případně kokosový olej nebo vanilku, žádný přidaný cukr ani nic umělého. Celkem jsou v 7 příchutích - kokosová, kešu, jablko a skořice, raw cacao, proteinová kakaová, lesní plody s vanilkou a pikantní limetka, kterou jsem jako jedinou bohužel neochutnala, ale zní moc dobře.

Ze všech nejvíc mi chutnala kokosová (protože jak je někde kokos...) a lesní plody s vanilkou, i když ta vanilka by tam mohla být cítit mnohem víc.

Kupodivu nejméně mě zaujala proteinová (vždyť měla nejhezčí obal!:D) s kakaem, hráškovým proteinem a dýňovými semínky, která byla hodně, hodně kakaová kde bylo cítit i "něco navíc", tedy ten protein. 

Na e-shopu se sportovním vybavením ze Skandinávie se prodávají zejména proto, že jsou určené i pro sportovce, dodají hodně energie a neroztečou se ani například na výletech při vyšších teplotách. 

A stojí 54 korun což samozřejmě není málo, ale jednou za čas nebo třeba do seznamu "za odměnu" se hodí, a chutnaly mi opravdu moc.

Jedna ze snídaní a moje oblíbené scones, neskutečně rychlé, jednoduché, a tak dobré!

A teď už je mají konečně i v jedné brněnské kavárně - v Humpty Dumpty, kde se specializují právě na různé anglické dobroty.

Úplně salátový typ nejsem, protože.........no.....protože HLAD!

Samotná zelenina a pár listů salátu pocákaných olejem mě nezasytí (a teda hlavně ani nepotěší:D), a obzvlášť s mám výdejem bych se salátů dlouho žít nemohla. Ale některé pořádně vyšperkované samozřejmě vezmu ráda na milost - třeba s pečenou řepou a nějakým dobrým sýrem.

A takový těstovinový salát s tuňákem, to je velký oblíbenec. Listový salát, bílý jogurt, hrst těstovin sušená rajčata, tuňák, sůl a pepř...a moje nejoblíbenější večeře je na světe! A když je to navíc uzený tuňák kterého jsem nedávno objevila v Bille, je to taková dobrota, že to snad ani nemůžu popsat, abych z toho nedostala zase hlad.

Kuskus je mým oblíbencem už mnoho let, klasický a nebo celozrrný.

Nedávno jsem ale ve zdravé výživě objevila pro mě neznámou novinku - kuskus z pohanky a cizrny.

A protože mám moc ráda jak pohanku tak i cizrnu, okamžitě musel do košíku.

Stál sice asi třikrát tolik (55kč za 250g) jako ten celozrnný co si jinak kupuju, ale opět jsem si to obhájila tím svým "jednou za čas" a "zkusit se má všechno".

Kdybych nevěděla z čeho to je, podle chuti bych to určitě nepoznala. Ten obyčejný nebo celozrnný mi chutná víc, tenhle nemá tak jemnou chuť, ale dobrý byl tak jako tak, i když každý týden to do košíku házet nebudu.

A na téhle (obzvlášť ošklivé - pardooon, ale byl hlad!) fotce je v mé nejoblíbenější kombinaci poslední doby - seitan/tofu/tempeh a rozmíchaná vajíčka.

A jeden z mých tradičních nákupů. Seitan, čokoládová pomazánka ze Šmakouna co chutná jako termix, oblíbené celozrnné croissanty z Billy nebo Alberta, které teď snídám spolu s tvarohem a medem nejradši, a taky "fitness těstoviny" s 25 bílkovin, za které se mi sestra pokaždé směje.

A vlastně se musím sama sobě smát i já, jak se nechám pokaždé nalákat, a pak dokonce přesvědčit sama sebe, že mi chutnají o tolik víc, než obyčejné (a beztak jen čekám že po nich budu strašně štíhlounká a svalnatá:D).

A další ze zdravé výživy. Jáhlové vločky si koupím vždycky po nějakém čase - abych zas a znovu zjistila, že ovesná kaše mi chutná stejně víc.

Oblíbená svačinka - ta Šmakounová kakaová pomazánka a rýžové chlebíčky.

Ale vzhledem k ceně to taky patří do kategorie "jednou za čas".

A další z těch "fitness věcí", budící posměch mé sestry. A opět se jí ani nedivím.

Kdo by se mi nesmál, když nosím domů něco s tak, s prominutím, d e b i l n í m názvem Fit den - večerní chlebík?

Pečivu, obzvlášť tomu celozrnnému a žitnému, se nijak nevyhýbám, ani večer ne - ale občas ráda zkusím i něco nového, a proteinové chleby jsem si často kupovala ve Vídni. U nás jsem to ale viděla poprvé až teď - je to značka Penam a stojí myslím 35 korun, a chutná jako takový hodně semínkový toustový chléb. Je úplně měkký, takže si ho opékám v toustovači, aby se lépe mazal a taky mi tak mnohem víc chutná. Na 100g má jen nějakých 20g sacharidů a skoro 30g bílkovin, což se mi, jako skoro-nemasožravci hodí.

Je vidět, jak dlouho jsem článek tohoto typu nepsala - tohle je totiž mandlovo-ricottový dortík podle Kitchenette, který jsem pekla kamarádce, která přijela do Brna v polovině svého Erasmu v Norsku. No a zítra se vrací úplně (a já musím vymyslet, co upéct tentokrát!)

A nejlepší norská dobrota - nasládlý hnědý sýr, typický pro Skandinávii.

A jak jsem psala, že na saláty moc nejsem - tak takhle s proscuittem a vedle toustů s touhle dobrotou si to dám k večeři s radostí!

Asi není žádnou novinkou, že na burákových i jiných oříškových máslech jsem doslova závislá.
A té závislosti se odmítám zbavit!
Tohle sladké kešu máslo je jedna z nejlepších věcí, co se kdy v naší kuchyni objevila. A rychle zmizela.
Naopak z tortill z Marks and Spencer jsem tak nadšená nebyla, úplně obyčejné ze supermarketů mi chutnají víc a tolik se netrhají.
Ráno. Kaše. Čokoláda. Máslo. Čaj z drogerie Rossmann.

Překvapení od mého muže - Reeses burákové máslo z obchodu Candy Store, kde mají samé americké a britské dobroty, co u nás jinak nejsou k sehnání.
Potěšilo mě moc, ale po pravdě je to spíš jedna z těch věcí kde se platí za značku a za to, že je to dovezené z USA, ale jinak chutí nijak nevynikalo nad ostatními. Jen možná zmizelo o trochu rychleji. #ajajajaj

Do Rossmanna jsem šla pro roztok na kontaktní čočky, ale úplnou náhodou jsem najednou byla v oddělení s jídlem.
Hořká čokoláda je moc dobrá, má hezký obal, a za 30 korun je opravdu skvělá.
Proteinový tyčinky tam mají za 18 korun a ta vanilková mi chutná moc, i když si samozřejmě nedělám iluze, že to složení bude na jedničku s hvězdičkou a že po tom budu okamžitě štíhlounká a svalnatá.
Špaldovo pohanková vřetena byla v akci asi za 15 korun, a prostě do toho košíku moc chtěly.....ale nijak mi to nechutná, i po dlouhém vaření jsou ty těstoviny docela tvrdé, a jiné klasické nebo celozrnné mi chutnají mnohem víc.

Měla jsem možnost vyzkoušet službu Tesca potraviny online s dovážkou až domů, a tak jsem se při výběru rozšoupla a do pomyslného košíku naházela i dobroty, které jsem ještě neměla, a nebo měla, ale jsou pro mě vzácnější a nekupuji si to běžně.
Třeba musli Jordans, které jsem předtím ještě neměla, ale v obchodech jsem po něm už stokrát hodila mlsným pohledem. Stojí kolem 130 korun, což je za musli opravdu dost (ale je 130 korun dost za radost?:D), ale je na něm znát, že je "lepší" - když má být ořechové, tak je tam těch ořechů opravdu plno, hezkých a celých, žádné pidi drtiny (nebo třeba tři (!) ušmudlané kousky, které jsem našla nedávno v krabici musli, co si Terka koupila k snídani a řekla mi, ať sním všechny ořechy, protože je nesnáší. No, moc jsem se nepřecpala...) Chutná moc dobře, ale po pravdě je skoro stejné, jako pekanové s javorovým sirupem, které prodávají v Lidlu během amerického týdne. A pokud jste z Brna, moc dobré a dost podobné tomuto mají ve zdravé výživě na Orlí, kde ho mají na váhu, stejně jako všechny oříšky, semínka nebo rýži, kuskus a quinou.
Burákové máslo je klasika, bílá vanilková čokoláda v nejhezčím obalu znamená 100 gramů radosti, a Lindt s mořskou solí je jedna z mých nejoblíbenějších vůbec.
Naopak ta s kokosem mě tolik nezaujala - což je zvláštní. Když je to čokoláda. A s kokosem!
Asi proto, že mi připomíná tyčinku Margot, kterou nemám ráda.
Což je divný. Když je z čokolády! A kokosu!

Z Tesca jsem měla i proteinové tyčinky Max Sport. Složením spíš horší, chutí ty vanilkové průměrné, oříšková spíš nic, než moc.
Ale ta čokoláda! Opět s kokosem, ale na rozdíl od kokosové Lindt mi chutnala víc - a tím, že je mléčná mi připomínala tu neoblíbenou Margot míň.
Dlouho jsem chtěla zkusit i bezlepkové kukuřičné piškoty na zdravější "tiramisu" z tvarohu. Klasické mi chutnají víc a lépe se v tom tvarohu nasáknou, ale dobré byly.

Klasické využití čokolády do ranní kaše, která hned udělá ráno o 200% lepší.

A do třetice všeho dobrého, z Tesca bylo i sojové mléko slazené troškou jablečné šťávy - která v tom cítit není, ale je to sladší. 

Sojová a různá rostlinná mléka mám moc ráda a pro zpestření (nebo "za odměnu":D) si to občas koupím, ale přeci jen je dražší než klasické mléko. Takže když už, chodím do DM pro Alnaturu, které je za celkem dobrou cenu, stejně jako tohle, které bylo za 30 korun.

Nejoblíbenější snídaně poslední doby v podobě celozrnného nebo spíš jakože-celozrnného croissantu z Billy nebo Alberta a Jordans musli - ale nenechte se zmást, oříšky jsem si tam ještě přidala, protože z krabice s musli záhadným způsobem zmizely podezřele rychle.

Avodáko je jedna z mých nejoblíbenějších potravin (ale žebříček oblíbenosti jsem si nedělala! I když by to u mě možné bylo:D). Tady zrovna s opečeným žitným chlebem jako skvělá večeře.

A opět avokádo, i když v podobě o něco méně esteticky lákavé.
Rozmačkané s banánem a kakaem jako taková sladší pomazánka (ne, nebudu tomu říkat Nutella, takovou fantazii zase nemám:D) jako menší svačinka s rýžovými chlebíčky.

Pamatuju si, že kdysi dávno na gymplu jsem si občas mléčnou rýži kupovala k snídani.
A až teď, po tolika letech jsem si vzpomněla, že mi to vlastně chutná - a nemohlo za to nic jiného, než že mi sleva řekla, abych je hodila do košíku.
Žádnej kulinářskej zázrak, ja vím. Ale jako svačinka na hlad hlad HLAD po tréninku ideální.

Tak. To je všechno. A já se teď jdu divit tomu, kolik jsem toho zase napsala jen o jídle.