úterý 25. února 2014

Co mi Erasmus dal a vzal?

Zpátky z Vídně, z mého studijního pobytu (ooo to zní tak vznešeně!) jsem sice přijela už na konci ledna, ale stále jsem ještě nesepsala všechny vídeňské články, co jsem měla v plánu.
A protože hodně z vás určitě o Erasmu přemýšlí (a jestli ne, tak byste vážně měli!), bude to dnes takový souhrn toho, co mi tenhle půlroční výlet dal i vzal.
Všechno samozřejmě z mého pohledu, jak jinak.

Často mi totiž chodí dotazy, jak náročné studium v Rakousku je. A na kolik hodin se chodí v Rakousku do školy. A jak těžké bylo se domluvit. A kolik stojí v Rakousku jídlo na měsíc.
No, já bych vám to samozřejmě všechno ráda řekla, ale......jak to mám sakra vědět?!
Samozřejmě vám můžu říct, jak náročné to bylo pro mě. Ale to neznamená, že pro Anču z Třince nebo Marušku kdesi z Chebu to bude taky takové.
A navíc přeci i ve Vídni existuje mnoho škol, s desítkami (nebo stovkami?) různých oborů, pod kterými je nespočet předmětů. To že jsem já chodila do školy na tolik a tolik hodin je úplně jedno.
To by bylo jako zeptat se, na kolik hodin se chodí do školy v Brně.
Hmm tak třeba já teď chodím třikrát týdně, na 3 přednášky denně. Moje sestra byla minulý semestr ve škole od osmi od rána do večera, jako na základce. A kamarádka má školu třeba jen jednou týdně.
Tak si vyberte.
A to že jsem se já zvládla domluvit všude kde jsem potřebovala neznamená, že se stejně domluví i Pepa z Jablonce. A že projí a propije za měsíc stejnou částku jako já.
Takže všechno berte s rezervou, je to jen o tom, jaké to bylo pro mě, s předměty, které jsem si zvolila, s jazykovými znalostmi, které jsem měla (a nebo neměla).
Takže z toho nedělejte nějaké závěry. Danke schön.
Hodně lidí říká, jak by takhle někam hrozně rádi vyjeli, ale nejde to, protože....
- mám tu přítele nebo přítelkyni.
S tímhle jsem se setkávala snad nejčastěji.
"Jak můžeš odjet na tak dlouho, když tady máš přítele? To já bych nikdy neodjela!", a podobně.
Ano, přítele jsem před svým odjezdem měla. 
Toho nejlepšího (a jestli to čte, tak si zase bude moc myslet :D). A stále mám.
Samozřejmě že ho mám ráda nadevše, ale nejsem ten typ holky, co by se bez svého miláááška broučííínka nedokázala zabavit. A musela s ním být denně. A viset mu pořád na krku. A nebo snad i dělat scény, když by šel někam beze mě. (a že takových slepic znám!).
A mezi tím být zamilovaná a závislá je sakra rozdíl.
Vidím to tak, že pokud s někým jste, asi si myslíte nebo přejete, že byste s tím člověkem mohli být po zbytek života. 
No a co je pouhého půl roku proti tolika letem?
Byla by škoda prošvihnout takovou šanci.
No a pokud máte obavy, že si vaše druhá polovička najde někoho jiného, zatím co vy budete pryč?
Jestli si něco takového opravdu myslíte a nevěříte mu, tak to je myslím dvojnásobný důvod, proč jet. A najít si tam nějakýho bohatýho rakušáka. Nebo fešáckýho angličana. Nebo angličanku, abych byla politicky korektní.
Takže ne, tohle vážně není důvod, proč zůstat doma na prdeli. A věřte mi, později byste toho mohli dost litovat. 
- stýskalo by se mi
Jasně, mně se taky stýskalo, a jak!
Po příteli, rodině, westíkovi, kamarádkách.....ale i po mým pokojíčku, naší kuchyni, formičkách na muffiny, plné ledničce...
To je úplně přirozené a normální. Horší by bylo, kdyby se vám nestýskalo vůbec.
Ale pokud máte možnost jet na Erasmus, znamená to, že je vám přes 20. 
A v tomhle věku už byste se nad sebou měli zamyslet, pokud si myslíte, že nevydržíte ani toho půl roku bez maminky. Vy mazánci!
- mám strach, že se nedomluvím
Ale domluvíte!
Nic jiného vám totiž nezbude.
Prostě musíte, hlavně když ze začátku nemáte vůbec nikoho, kdo by vám pomohl, poradil třeba co a jak na úřadech, jak si zapsat předměty, kudy se kam dostat.
Buď si můžete sednout na zem a brečet, nebo se nějak, rukama nohama, domluvit.
A uvidíte, že v takových situacích zvládnete mnohem víc, než si myslíte. A je úplně jedno, jaké známky jste ve škole dostávali z gramatických testů.
- je s tím moc vyřizování
Jasně, nějaký ty papíry vyřídit musíte, k tomu si sehnat koleje, zapsat předměty....Ale když něco chcete, musíte pro to něco i udělat. A vyřídit ve škole pár dokumentů je to nejmenší.
A nakonec to nebylo AŽ TAK zlé, jak jsem všude možně četla, na Centrum zahraničních studií u nás na univerzitě jsem před odjezdem musela třikrát. A do Rakouské školy poslat dva papíry. A to opravdu není nadlidský úkol.
Ale teď už radši k tomu, co všechno mi to dalo, v čem vidím ty výhody.
+ Zkušenosti. Nečekaně.
Ale vážně, dalo mi to hrozně moc, od větší samostatnosti, až po to, že jsem se naučila, že všechno se vždycky dá zvládnout. Ať už vyřizování na úřadech, kde bych ničemu nerozuměla ani v češtině, nebo třeba zkoušky, které se mi zdály jako naprosto nesplnitelné.
+ Budete si všeho doma mnohem víc vážit.
A to vám myslím potvrdí každý, kdo takhle někde byl. Najednou mi připadal náš panelákový byt jako velký krásný palác. A užívala jsem si, že můžu vařit, kdy se mi zachce. No a ta moje postýlka! A přednášky v češtině! A jídlo se mi tu zdálo tak levné!
Hlavně bych to doporučila všem chytrákům, co si myslí, jak je to v ČR nahovnoananic. Všem, co si myslí, jak je v zahraničí tráva zelenější. A že je Vídeň pohádkové město. Jako Disneyland. 
+ Poznávání nových lidí
Opět velmi nečekané, že ano. Ale takhle poznáte lidi prakticky z celého světa, najdete si nové kamarády (toho se nebojte, i školy organizují hodně akcí pro Erasmus studenty, kde se snadno seznámíte), a hodně vám to může změnit pohled na svět, protože každý, koho poznáte vás může něčím obohatit. (a teď nemyslím zrovna Eura :D)
+ Jazyky
K tomu mi chodí taky hodně dotazů, jakou jsem měla němčinu předtím a jakou ji mám teď.
Ale to je taky hrozně individuální, každý se přeci učí jinak, takže je úplně jedno, jak jsem na tom byla já.
Ale tak tedy k mé němčině - na gymplu jsem uměla docela dobře odmaturovala jako špetka za 1 ze státní i školní  a dokonce to byla škola s rozšířenou výukou němčiny, takže nějakých 7 hodin týdně. Ve druháku jsem i byla na týden na výměnném pobytu v Heidelbergu a týden byla potom Němka Nadine u nás. Hrozná kráva, mimochodem. To mi taky hodně pomohlo. 
Certifikát mám B1, na B2 se chystám, ale.....no.....ta lenost.
Jenže po maturitě jsem dva roky němčinu nepoužívala, téměř vůbec, takže jsem pomalu zapomínala a zapomínala. A moje gramatika byla tragická vždycky.
Ještě před začátkem semestru ve Vídni jsem chodila přímo v areálu univerzity na měsíční jazykový kurz, který původně stál 400 Euro, ale když jste zvládli závěrečnou zkoušku, dostali jste 300 Euro zpět. A to se dost vyplatilo, jelikož jsem i na tento měsíc dostávala stipendium na ubytování.
No a hlavně jsem si oprášila tu němčinu. Alespoň trochu.
A jak jsem na tom teď, po půl roce? 
Těžko říct.
Moje gramatika je tragická stále, ale domluvím se. Novinám i časopisům rozumím, i když samozřejmě ne každému slovu, ale chápu o co jde. Na televizi se v němčině koukat zvládnu, zkoušky jsem napsala tak, že učitel očividně pochopil, co jsem chtěla říct...
Řekla bych, že se domluvím asi tak, jako před maturitou, ale s tím, že ta gramatika mi nejde vůbec.
Tady podle mě na nějakých certifikátech nezáleží - mám kamarádku, která chodila ve Vídni na kurz A2, ale domluví se líp než já, i když mě zařadili do B1/2. A naopak jsou i tací, co ani s B2 nerozumí článku v novinách, ale hlavně, že se nadrtili gramatiku.
Co se týče toho učení, nejvíc mi pomohl kurz na začátku, ale i to, že kolem mě ta němčina tak nějak automaticky byla. Všude. A taky jsem si četla časopisy, ve škole se snažila poslouchat....
Ale co se týče ostatních studentů, s těmi jsem mluvila spíš anglicky, i když bych radši němčinu. No a taky jsem si tam našla české kamarádky a hodně byla i s nimi - hamba mi! :D
+ Je to nejlepší způsob, jak se dostat do zahraničí
Jasně, cestovat můžete kdykoliv, ale jet někam na dovolenou je něco jiného, než tam půl roku žít. A těžko vám později někdo dá nějaké stipendium.
Ne ne, pak už si všechno budete platit jedině sami. 
+ Uvidíte jak probíhá studium jinde
Je zajímavé vidět, jak probíhají přednášky jinde, a celkově, jaký je tam systém.
A ano, začala jsem si vážit našeho ISu, který se mi předtím zdál strašně zmatený :D
Některé přednášky mě dokonce bavily natolik, že na to, co jsem se tam naučila, myslím snad každý den, když vidím nějakou reklamu, koukám na film...
+ Naučíte se hospodařit s penězi
Pokud ještě bydlíte u rodičů, je tohle ideální způsob, jak se naučit zacházet s penězi a víc s nimi hospodařit, zjišťovat si co kde koupit levněji, na čem ušetřit.......abyste měli na páteční koktejly :D
+ Poznáte jinou zemi
....a to je...prostě super. Se vším všudy. Od jídla až po památky, lidí, všechno!
+ Uvědomíte si, na čem vám opravdu záleží
Když jste takhle dlouho pryč z domova a často po večerech i sami, máte hodně času na přemýšlení. (achjo, to zní jako bych byla nějakej poustevník v horách :D).
Já jsem si třeba uvědomila, že hodně lidí, které jsem toho půl roku neviděla, nepotřebuji vídat ani teď, protože mi vůbec nechyběli.
S některými jsem se vídala snad jen ze zvyku, i když mi taková setkávání nedávala vůbec nic, a už vůbec ne radost. Protože když si někdo neustále jen stěžuje a lituje se nebo naopak mluví pouze o sobě, je to dost otrava a akorát vás to unavuje. No, ještě že jsem si to uvědomila.
A tenhle odstavec je takový klišé,až se mi z toho chce zvracet.
Ale určitě to má i svoje nevýhody.
- Peníze - dostanete sice stipendium, ale všechny výdaje vám to zdaleka nepokryje. Konkrétně v Rakousku jsme dostávali 420 Euro. 
Koleje jsem měla za 290, což je ve Vídni za jednolůžkový pokoj ta nejnižší cena. K tomu mi to vystačilo ještě na šalinakrtu měsíční kartu na MHD a na jídlo na týden.
Takže jsem samozřejmě potřebovala i ke stipendiu nějaké peníze navíc. Jasně, i doma by to jídlo něco stálo, ale v Rakousku je život mnohem dražší, zejména to jídlo, ale i služby.
A hlavně se ze začátku platí i hodně vysoké zálohy (třeba za koleje to bylo 500 euro), poplatek na magistrátu, učebnice na jazykový kurz, potřebujete nějakou rezervu, kdyby se něco stalo.....dost se to nasčítá.
Takže pokud nemáte nějaké úspory nebo nejlepší rodiče, jako já, tak to bohužel nebude tak snadné.
- Stres
Určitě to s sebou nese hodně starostí, u mě se to točilo obzvlášť kolem toho, že pokud se mi nepovede posbírat 20 kreditů, budu muset vracet stipendium.
To je alespoň motivace!
Ale jak se říká, co tě nezabije to tě posílí, a tohle vás posílí pořádně.
- Škola
Protože jsem si nesplnila povinné předměty, které byly vypsány v semestru, kdy jsem byla pryč, budu si muset odložit psaní bakalářky. Ale jsou i lidé, kteří s tím problém neměli a bakalářku si napsat můžou, je to různé.
Ale abych pravdu řekla, vůbec mě to netrápí, nemám totiž ani ponětí, o čem bych psala
. Ale protože jsem chtěla působit jako svědomitá studentka, dala jsem to do kolonky "mínusy".
- Musíte si se vším poradit
Psala jsem to už u výhod, že vás to hodně naučí a obohatí, ale to takhle vidím až teď, s odstupem.
V těch chvílích jsem často byla zoufalá, když jsem vůbec nevěděla jak si zapsat předměty, co a jak zařídit v bance, na kolejích, na jaký úřad jít a co tam vyřídit.....a všichni, za kterými jsem šla několikrát pro pomoc byli akorát ochotní jak prdel. Kolikrát mám pocit, že když někdo sedí za přepážkou, dává mu to nějaký, naprosto nepochopitelný pocit, že on je něco ví a před přepážkou je jen špína a póvl.
- Určité nepohodlí
No, to jsem zase vymyslela debilní nadpis.
Ale myslím tím to, že doma, u maminky, kde je prostě všechno, je určitě větší pohodlí, než někde na kolejích nebo na privátě s hromadou dalších lidí. 
Ale vzdát se (och, jak hrdinské!) plné ledničky a vypraného prádla alespoň nějakého toho pohodlí za to určitě stojí.
- Práce/ brigáda
Pokud máte nějakou brigádu, je dost možné, že tam na vás nebudou čekat, až se milostivě vrátíte, a najdou si náhradu. A sama vím, jak je v téhle době těžké něco sehnat.
Před svým odjezdem jsem měla každou chvíli něco, ale teď jsem už měsíc v Brně a na žádné brigádě jsem ještě nebyla (ale aspoň mám dost času na tu praxi). Naštěstí se mi ale zase něco objevilo, tak snad si od března zase budu moci něco přivydělat.
Určitě mě toho časem napadne mnohem víc, co bych měla zmínit, ale už tak je to dlouhé jak rakouská hmyna. (no dobře, neznám rakouskou hymnu..)
A určitě jste si všimli, že všechny články o Vídni najdete ve stejnojmenné rubrice napravo.
Ehm všechny.....skoro všechny. Budu v tom muset udělat trochu pořádek a přidat tam i ty ostatní, na které jsem se kvůli své lenosti vykašlala.
P.S. Jeďte! 
P.S.2 A kdyby vás cokoliv napadlo, ptejte se. A omlouvám se, že mi to tak trvá s těma mailama, v tomhle jsem hroznej lajdák.
P.S.3. Ne, na střední na Erasmus vážně jet nemůžete.

50 komentářů:

  1. Markét mockrát Ti děkuji za tenhle článek!! Letos končím gympl (snad ) a na vysoké (taky snad :D) bych rozhodně na erasmus chtěla... :)

    OdpovědětVymazat
  2. Já byla ve Španělsku. Souhlasím vlastně úplně se vším! Nejvíc s body: Považuji si Čr od té doby :D Vím, co jsou peníze a mezinárodní kamarádi jsou super. Já si teda přivezla domů i Itala, ale i tak se to snažím vtloukat do hlavy zadaným, protože Erasmus je prostě něco, co by každý život měl mít! :)

    OdpovědětVymazat
  3. Skvělý článek, děkuji :) To já problém někam vyjet pryč nemám, láká mě to už od malička. Vždycky jsem hltala tyto články v novinách. :) Snad budu mít taky to štěstí, ve Vídni budu studovat a během studia taky někam vyjedu na ERASMUS.

    OdpovědětVymazat
  4. naprosto souhlasim !!! plánuju podobný článek po svém velmi plodném roce tady, ale myslímže 99% můžu okopírovat, jen vyměním "Rakousko" za "Anglii" :D a nejvíc souhlasim s těmi "výmluvami", to jsi vystihla dokonale (přítele stále mám i po více než půl roce pryč, a to se nevídáme skoro vůbec, stýská se mi taky, hlavně po plné lednici a je to drahé jako "bůůů", ale dokuď mám to štěstí, že na to peníze doma jsou, tak by byl hřích toho nevyužít ... a o největším bonusu - skoro-britském přízvuku, který jsem chytla, ani nemluvím :DD)

    OdpovědětVymazat
  5. dokonalý článek !! :) hrozně moc bych takhle na nějaký čas na výšce vycestovat chtěla, ale buhví, jak to bude vypdat a kam se vůbec dostanu :D každopádně děkuju moc, tyhle člányk si vždycky ukládám na pozdější rozhodování :)

    OdpovědětVymazat
  6. Moc krásný článek :-) Souhlasím, že Erasmus je super zkušenost, taky jsem teď zrovna v zahraničí. e většině plusů i mínusů se prostě vidím - taky je to tu všechno dražší, říkám si, jaký jsem to měla doma luxus, pomohlo mi to s angličtinou (hlavně nebát se tolik mluvit), ještě víc si vážím svoji školy a je to proatě super zkušenost. S přítelem jsem to vyřešila mazaně - vzala jsem ho s sebou :-D Sice si nemyslím,že bych o něj přišla, ale být rok bez sebe by se mi moc nechtělo a takhle spolu můžeme aspoň "nanečisto" bydlet. Opravdu moc krásné shrnutí :-)

    OdpovědětVymazat
  7. Zrovna jsem dopsala motivační dopis a bude se posílat přihláška:)) Chtěla bych do Norska nebo do Finska..:)
    Já mám tu velkou výhodu,že jsem byla místo septimy (třeťáku) na gympl na rok v Anglii..takže já už v 17 zažila, co to je být bez maminky za zadkem...:D Sice jsem bydlela v rodině a ne na koleji..ale..
    Přítele jsem měla tehdy přesně měsíc, když jsem odjížděla..a světe div se..jsme pořád spolu:) Neviděla jsem ho 7 měsíců, až pak jsem za ním jela do USA (kde byl na rok on), takže s časovým posunem 6 hodin se dá vztah udržet, všechno jde když se chce;)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Budu držet palce, aby to vyšlo!:)
      A přesně tak, všechno jde když se chce:)

      Vymazat
  8. Skvelé zhrnutie a maximálne súhlasím :).
    Tiež som na Erasmus pobyte bola a dostala som podobné nechápavé výjavy. Odišla som na jeden semester, aj napriek tomu, že už som mala štyri roky pomerne vážny vzťah. Iba nám to prospelo, upevnilo dôveru medzi nami a dnes sme spolu krásnych 8 rokov. Jasné, že mi chýbala aj rodina a kámošky, ale sú to len štyri mesiace, to musí zvládnuť každý. Inak sú to výhovorky.
    Keď som odchádzala do Španielska, vedela som slabo po anglicky. Výuku som mala v španielčine. Oni tam celkovo moc anglicky nehovorili. A ja som sa vedela španielsky iba predstaviť. No dokázala som to a vďaka tomu som si zlepšila nie len angličtinu, ale hlavne sa naučila španielčinu natoľko, aby som po štyroch mesiacoch spravila skúšky. A prestala som sa báť hovoriť s cudzincami.
    Byrokracie a vybavovanie je skúsenosť sama o sebe, čo sa do života tiež hodí :)
    Takže potvrdzujem aj výhody. Tie skúsenosti, samostatnosť, zážitky... na to skrátka treba vycestovať. Je fajn vidieť, ako žijú ľudia inde a ako sa študuje v zahraničí.
    Ja som ani nevýhody moc nepociťovala. Štipendium bolo síce natesno, ale mala som podporu od rodiny. Stres súhlasím, čo ťa nezabije, to ťa posilní :). A po návrate som síce musela dorábať viaceré predmety, ale našťastie vyučujúci boli ústretový a stihla som to bez predlžovania štúdia. Je to dosť aj o ľuďoch.
    Nepohodlie som moc nepociťovala, pretože v tej dobe som už dávno u rodičov nebývala takže mi to zas tak neprišlo.

    Vždy keď sa ma niekto spýta, či ísť, hovorím jasné: "Choď, uži si to, určite nebudeš ľutovať a stojí to za to aj napriek negatívam, ktoré sa môžu vyskytnúť."

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji za komentář, jsem ráda za všechny názory i za to, že to někdo vidí podobně jako já:)

      Vymazat
  9. Super článek a jistě ještě lepší zkušenost. Je zajímavé o tom číst :) Já na střední taky plánovala, jak vycestuju na erasmus...no, pak jsem nějak předčasně ukončila školu, peníze investovala do kurzů a je to všechno jinak no :D Ale já jsem stejně takový ten strašně pohodlný člověk, kterému by ten panelák a lednička chyběla hodně, takže by mě to asi stálo dost přemlouvání no :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju Moni! Ale ty si zase hezky jdeš za svým tady, a to se cení :))

      Vymazat
  10. Hezký a informativní článek, můžu se zeptat, jaká brigáda tě čeká? Děkuji :-) R.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji! Budu dělat asi zase hostesku, nic co by stálo za řeč :)

      Vymazat
  11. Fuha som borec dočítala som to:D. Podľa môjho názoru je to dobrý článok, hlavne pre tých, ktorý si myslia že študovať niekde inde je katastrofa, na druhú stranu ešte nemôžem moc k tomu čo povedať lebo ešte nemám takú vekovú kategóriu 20+ :D, ale myslím si že si to pekne napísala a máš pravdu v tých veciach ako je stress .... a dobre píšeš, mohla by si byť spisovateľka. :)

    OdpovědětVymazat
  12. pěkný článek, myslím, že to dost lidem pomůže v rozhodování, pokud jsou na vážkách. Já momentálně píšu z Budapešti :D (a teda, my máme stipendium jen 250 euro :O pokryje mi to nájem no :D )

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji!
      Rakousko má snad nejvyšší stipendium z celé Evropy, co jsem tak koukala :D Jen mi ještě teda jedna slečna říkala, že byla v Holandsku a měla 500, ale tam je tak draho že to bylo tak tak na bydlení :D

      Vymazat
    2. Já měla v Německu před čtyřmi lety sripendium asi 430 Eur a do Finska bylo pres 700 Eur tehdy, ale kolem 400 Eur stála kolej a celkově je to tam o dost dražší než v Německu a Rakousku.
      Jinak Erasmus je ta nejlepší věc na vejšce. :) Taky jsem měla strach, jak to bude se mnou a mým mužem, no a jsme pořád spolu. :)

      Vymazat
  13. Naprosto skvělý článek ! :) Na Erasmus bych jela hned, když se naskytne příležitost, váhat rozhodně nebudu. Tenhle článek mi pomohl dozvědět se zase o něco víc. Super. :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju! A určitě jeď, je to zkušenost k nezaplacení :)

      Vymazat
  14. Na Erasmu jsem byla předminulý semestr a musím s tebou souhlasit naprosto ve všem! Tolik to člověka obohatí... ten, kdo nezažil, nikdy nepochopí, jak moc... každý, kdo může by měl jet! Ty výmluvy (krásně jsi je popsala) jsou nejhorší! Nejvíc mě pak vytáčí řeči typu "já bych taky někam jel", ale nic pro to neudělají... jen nadávají na Čechy. No prostě mi mluvíš z duše, jako vždycky, proto tvůj blog čtu tak ráda :)) I.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji, takových komentářů si moc vážím! :)

      Vymazat
  15. no já jsem šílená domácí pecka, takže pro mě asi ne. Uvědomuji si, že toho budu možná v budoucnu litovat. Moje sestra jela na Erasmus do Německa a už tam zůstala :D

    OdpovědětVymazat
  16. Děkuji za tenhle článek, asi ho dám i přečíst rodičům, protože já si zkrátka trvám na svém a rozhodně chci jednou (až budu na té Karlovce...snad:D) na Erasmus vyjet, jenže oni mě nechtějí mermomocí pustit. Myslím si, že taková zkušenost může člověku hodně dát, navzdory všem útrapám kolem. Největší problém bych asi měla s tím, že bych si tam připadala "sama"-přeci jen 99% věcí bych si musela zařídit samostatně a neměla bych tam nikoho, o koho se opřít. Ale nebudu srab a překonám strach!:D:)

    OdpovědětVymazat
  17. Já se v lednu hlásila do Norska a od té doby, co mi přišel mail z té univerzity, tak na to pořád myslím a nemůžu kvůli tomu spát :D Nejvíc se bojím mluvení s lidma a pak toho, že si nedokážu zabalit věci na půlroku do kufru.. :))

    OdpovědětVymazat
  18. Taky jsem poměrně čerstvej navrátilec z Erasmu. Se všim souhlasim. Za sebe bych do mínusů ještě přidala poměrně nepříjemný psychický problémy po návratu, ačkoliv jsem si celou dobu myslela, že mně se tohle určitě nestane... ale vzhledem k tomu, že Erasmus je takovej život v životě, člověk se pak musí zase nějak najít a nasměrovat.

    OdpovědětVymazat
  19. Moc pěkný článek. Strávila jsem pracovně rok ve Švýcarsku a na podzim mě čeká odjezd na Erasmus a je to tak. Člověk musí být silný, vnímat rozdíly a vzít si z nich jen to pozitivní ;-) bára.kára

    OdpovědětVymazat
  20. Krásně jsi to shrnula! Na Erasmu jsem sice nebyla a teď před státnicema to asi nestihnu, ale po maturitě z gymplu a před nástupem na VŠ jsem si sama, bez agentury, bez rodičů, vyřídila na 2měsíce au-perku v Německu u Kolína nad Rýnem a musim říct, že to pro mě byla škola života. Zařidit si všechno sama, dopravu, rodinu, mluvit německy, to mi fakt pomohlo (na gymplu jsem končila na úrovni B1-2), tak snad mi ten Erasmus vyjde na magisterským, jestli ovšem nějáký bude...Jo a vim, že máš ráda Woodyho Allena, a asi i Vicky, Christinu a Barcelonu, tak se koukni na Erasmus a spol. je to z Barcelony o Erasmu, jak jinak, pěknej úsměvnej film ;)

    OdpovědětVymazat
  21. Hele na té fotce vidím vanilkový zelený čaj? Takový jsem u nás ještě nepotkala, musí být super! Jinak já s tebou musím souhlasit v tom, že když někdo něco chce musí pro to něco udělat. Myslím, že Erasmus musí být super příležitost a byla by škoda ji nevyužít;) Hezký den.

    OdpovědětVymazat
  22. Ahoj :-) Moc zdravim z Nemecka :D Urcite s Tebou souhlasim,a vsem doporucuju vyjet pryc,alespon na par mesicu.
    Ja jsem v nemecku uz vic jak pul roku s tou vyjimkou,ze se uz zpet nechystam. :-D Holky ja na Gymplu ani nemcinu nemela a po pul roce tady uz mam B1,chystam dalsi pulrok az k C1 a pak na Univerzitu.Takze jako :D....strach z jazyka bych nemela,navic se vsude domluvite i Anglicky...
    :-)
    Mila

    OdpovědětVymazat
  23. kvoli tym peniazom som na erazme nikdy nebola. jednoducho to bolo mimo moje moznosti. ale inak kopu tych zalezitosti som zazial tiez, kedze som studovala ( a byvala na internate) v inom meste

    OdpovědětVymazat
  24. Dobře jsem si početla, já už mám vysokou za sebou ( uf už dlouho, ale pšt), ale na Erasmus jsem tenkrát nejela, jezdili hlavně jazykáři:) Každopádně jsem do toho dotlačila kámošku, byla ve Francii a velká spokojenost. Být zase na vejšce, tak už neváhám:)

    OdpovědětVymazat
  25. Jako největší problém vidím asi peníze... Jednak to něco stojí a jednak dost vysokoškoláků sice má nějaké brigády, ale přesto je rodiče ke studiu finančně podporují a často Erasmus znamená si studium prodloužit, takže ještě o to dál je to na rodičích, aby člověka zajistili. To je největší mínus, jinak rozhodně jet. Výmluva na vztah mi připadá maximálně stupidní. To už rovnou přiznejte, že se bojíte v cizím prostředí, máte strach, že si neporadíte bez maminky, že se vám nechce opouštět zajeté pohodlí. Partner, pokud mu na vás skutečně záleží, vás bude jednoznačně podporovat, abyste jeli, protože všechny ty plusy vidí. Budete mu chybět (a on vám taky), ale vydržíte to. A pokud mu na vás nesejde, nepočká, najde si někoho jiného, tak k čertu s tím. Že se vám bude stýskat? No to asi bude, ale to po rodičích taky a rodičům po vás a až za půl roku přijedete, tak pro ně nebudete cizí člověk, ale zase jejich dítě. Pevný vztah Erasmus a jiné pracovní a školní pobyty přežije. Taky mám teď přítele z pracovních důvodů už přes půl roku mimo republiku a nevypadá to, že bychom to po jeho návratu měli spolu zabalit. :-)

    OdpovědětVymazat
  26. Myslím si, že je to super probuzení pro lidi , co doma nikdy nic nemuseli dělat, nehlnuli prstem a všichni je obskakovali. Nějak člověkzačít musí a určitě to musely být skvélé zkušenosti. Já doufám ,že se jendou přestěhuju a už teď (rok - dva předem) si začínám zařizovat a hledat všechny potřebné věci
    ,Není to lahoda ani v ČR ani v zahraničí, všude jsou plusy a mínusy a my jsme si na ČR zvykli, tak se pak dá lehce odsoudit něco jiného.

    OdpovědětVymazat
  27. Krásnej článek, príma si takhle občas počíst zkušenosti od ostatních, rozhodně to dá víc než nějaké Erasmus brožury :D Kecám, nevím, jestli nějaké existují, vlastně o Erasmu vím jen tak z doslechu, letos bych chtěla odmaturovat a pak, kdo ví? Ale vycestovala bych hned! Trošku se děsím všeho toho zařizování, protože jsem člověk, kterému všechno zařídí maminka (a nebo nezařídí a to pak holt není zařízené, i když se už začínám trochu oťukávat :D), ale určitě to stojí za to. Naštěstí mám ještě pořád čas :))

    OdpovědětVymazat
  28. Pěkné :). Také bych si přála studovat v zahraničí, uvidíme, co přinese výška (zatím jsem ve třeťáku na gymplu). Strašně by mě zajímalo Norsko nebo Finsko. Mám ráda sever.

    OdpovědětVymazat
  29. Moc pěkně napsané a souhlasím s tebou uplně ve všem! :) Po ukončení střední rozhodně plánuji něco takového podniknout a moc se na to těším.. nové zkušenosti, znalosti, poznám nové lidi a nová místa.. :) Samozřejmě ty minusy tam budou vždycky, ale v čem nejsou ne?:) A jinak moc gratuluju k ukončení! :) Jseš výborná!

    OdpovědětVymazat
  30. Hrozně ráda bych nějaký čas studovala v zahraničí. I když vím, že si to představuji jako pohádku, jen samé skvělé zážitky, a nad tím, jak by to bylo těžké už moc neuvažuji. Sem tam, když se nad tím víc zamyslím, říkám si, jestli bych to zvládla. Ale jak píšeš, trocha toho nepohodlí za to stojí :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Všichni to zvládnou, protože nakonec musí. Chce to se jen dokopat. Překonat to prvotní nepohodlí a rozhodnout se, že jedu. Když už jsou vyřízené papíry, všechno je zaplaceno, kufry jsou sbalené, tak nezbývá než jet. No a každý začátek je těžký a přesto to všichni vydrží a nikdo si po týdnu nebalí kufr a nejede s pláčem zase zpátky k mamince... :-)

      Vymazat
  31. Necetla jsem vsechny komentare, tak to mozna nekdo uz psal...sice se vsim souhlasim, ale odjet nekam na pul roku nebo rok s tim, ze nejedes domu vubec, nemas navstevy - velka vzdalenost, drahy letenky.... mi prijde o dost vetsi rozdil nez kdyz minimalne jednou mesicne jedes na par dni domu a mas to bliz nez vetsina dojizdejicich lidi z domu na VS v ramci CR :) Nemyslim to zle, jen ten rozdil tam proste je :) Bohuzel nemcinu neumim (a bohuzel ani umet nechci :D) a lakaji me zcela jiny destinace, takze Erasmus pro me znamena kontakty opravdu jen pres net a kdyz treba s pritelem nekolik let bydlis, plus mas treba nemocny (pra)rodice, tak je to rozhodovani proste tezsi. Plus prakticky veci jako co neodvezu v jednom kufru napoprve, to nemam, atd. :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je pravda, v tomhle jsem to měla o dost lečí :)

      Ale ani velká vzdálenost a to, že bych skoro nikoho neviděla, by na mém rozhodnutí odjet nic nezměnilo, podle mě to za ty zkušenosti prostě stojí :)

      Vymazat
  32. Na Erasmu jsem nebyla a docela toho lituji. Proto chci cestování dohnat teď.

    OdpovědětVymazat
  33. Naprosto souhlasím, pokud můžete, doopravdy vyjeďte..., co já bych za to dala. U mě už je to o tom, že studuji dálkově, jsem zaměstnaná na plný úvazek a mám v ČR hodně, hodně závazků, takže je pro mě naprosto nemožné odcestovat na půl roku.

    OdpovědětVymazat
  34. Erasmus mě také láká, zvláště když slyším víceméně pozitivní ohlasy...Začínám psát na blog, tak mrněte, budu ráda za každý názor! :-) http://roma450.blogspot.cz/

    OdpovědětVymazat
  35. Ahoj, krásnej článek! Chystám se na erasmus do Paříže, už se nemůžu dočkat :) Zrovna teď řeším administrativu a zjistila jsem, že musím mít účet v eurech..máte někdo nějaký zkušenosti, rady, kde ho zařídit?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju! :)
      a eurový účet jsem měla u komerční banky - ke studentskému účtu je tam ten eurový zdarma :)

      Vymazat
  36. Ahoj, za 10 dní odjíždím na rok taky na Erasmus a tenhle článek mi hodně dal a ukázal mi a odpověděl na spoustu otázek, které si ještě pořád kladu (hlavně ta co se týče vztahu), takže za sebe můžu jenom moc poděkovat. :)

    www.soy-cucaracha.blogspot.com

    OdpovědětVymazat