Střípky z kuchyně

Dnešní článek už bude opět na lehčí téma, než ten minulý. Asi tak o 200% lehčí téma.

Takže o jídle.

O tom, co bylo v balíčku radosti, který přijel minulý týden v dodávce PPL, o tom, co za dobroty jsem si koupila ve Vídni a o tom, co jsem vařila, někdy spíš "vařila" v posledních dnech.

V nedávném jídelním článku jsem psala o zásilce plné zdravých dobrot z Biosféry, a ze stejného e-shopu jsou i tyto dobroty. Tentokrát jsem si vybrala něco, na co jsem ve zdravých výživách mlsně koukala už dlouho - mandlové máslo.

Jak asi víte, burákové máslo je moje největší závislost a něco, bez čeho si neumím a hlavně ani nechci svůj jídelníček představit, vyzkoušela jsem už spoustu druhů, od těch sladších až po 100% bio bez přidaného cukru i tuku. U burákových másel mi mnohem víc chutnají ty, kde je alespoň minimum cukru přidáno, takže hlavně z Marks and Spencer nebo Tesca.

Tohle mandlové je ale ale bez jakýchkoliv přidaných látek, žádný cukr, nic. A přesto, že jsem mlsná a po sladkým jdu jak vosa po medu, tak tady mi cukr nechyběl ani maličko. Je TAK dobrý samo o sobě, že není potřeba nic přidávat. Díky tomu, že je z pražených mandlí má hodně výraznou a nasládlou chuť, je dost tekuté takže si s tím můžete kaši hezky (no, hezky?:D) pocákat, a zkrátka je to jedno z nejlepších oříškových másel, co jsem kdy měla.

Není to sice levná sranda, 250g stojí 186kč, v prodejnách zdravé výživy jsem ho viděla ještě dražší, ale za tu radost to jednou za čas nebo za odměnu stojí - a to snad i v případě, že vám záhadným způsobem zmizí během pár dní, tak jako mně.

Od stejné značky jsem do košíku přidala mini čokoládku s kokosovou náplní, a jak jsem i čekala - byla opravdu výborná. Ještě aby ne, spojení tak dobrých věcí jako mléčná čokoláda a kokos zklamat zkrátka nemůže.

Do třetice všeho dobrého, a to v případě kokosového oleje platí dvojnásob. Stejný už jsem kdysi měla, vydržel mi hodně dlouho i když jsem si na něm připravovala kde co, a ta vůně, co se linula kuchyní (když jsem to zrovna nepřipálila :D) při přípravě palačinek nebo lívanců byla nejlepší. Tak už se těším, až si na něm budu dělat svoje klasické pohankové palačinky.

V poslední době ovesné kaše nesnídám tak často jako dřív, ale o to radši si je dávám ke svačině. V polovičním množství než ke snídani, s chia semínky, oslazenou rozmačkaným banánem, a občas i s vaječným bílkem. A tady to byla díky zmiňovanému mandlovému máslu nejlepší svačina vůbec!

Ale občas samozřejmě kaše padne i k snídani. Tady mi zrovna ujela ruka s chia semínkama, tak je z toho pořádná porcička. A kromě mandlového másla jsem ji vylepšila i kouskem té kokosové čokoládky.

A další malá svačinová kaše, tentokrát klasika v podobě burákového másla. A trojúhelníčku Milky. A samozřejmě i klasika v podobě nepořádku na pracovním stole.

Sladkého není nikdy dost, a obzvlášť k snídani. A ideální snídaně je pro mě třeba tenhle tvarohový koláč s ovesnou drobenkou, který Terka nedávno znovu upekla. Je to jeden z mých nejoblíbenějších koláčů, a po cheesecaku vlastně možná úplně nejoblíbenější. Protože to nejlepší, co se dá dávat na koláče je tvaroh a drobenka. A tenhle je celý jen z těchto věcí, bez zbytečností navíc. 

Kromě brusinek, to zbytečnost není!

Další koláč, ale tentokrát slaný. Chtěla jsem upéct celozrnný quiche, ale nemohla se rozhodnout jakou náplň, tak jsem tam dala rovnou dvě - půlka s karamelizovanou cibulí a Hermelínem, půlka s červenou řepou a balkánským sýrem.

A samozřejmě se ani tentokrát článek neobejde bez mých pohankových palačinek. Tyhle byly na slano, plněné mozarellou, šunkou a sušenými rajčaty. A oběd jsem měla na stole za 5 minut.

A další hodně častý a hodně oblíbený, ale o to méně fotogenický, oběd. Celozrnný kuskus a seitan.

A další rychlý oběd, který na krásu moc nehraje. Těstoviny, špenát, lžíce zakysané smetany, niva.
A jedna z večeří. Listový salát se zálivkou, sušená rajčata a "večerní bílkovinový chléb" (jo, ten s tím hrozným názvem:D) od Penamu se sýrem.

A teď trochu jiná večeře. Podle Kitchenette jsem upekla housky na burgery, koupila mleté maso, a poprvé připravila poctivé domácí burgery.

A další večere s mým mužem, pro něj opět domácí burger, pro mě tentokrát skromnější - opět ten "večerní chléb" a salát se sušenými rajčaty.

A podobná večeře, akorát tentokrát s bílkovinovým chlebem, co jsem si přivezla z Vídně (to je teda suvenýr:D). Nebráním se ani klasickému pečivu, a to ani k večeři, ale ráda to střídám i s něčím takovým.

Z Vídně si taky vždycky přivezu nějakou oblíbenou tyčinku, které tam mají v Müllerovi nebo drogerii DM.

A vždycky si dovezu i něco sladkého, tentokrát tuhle výbornou bílou limetkovou Lindt.
A nebo třeba tyhle sušenky Oreo, na které jsme narazili v malém supermarketu přímo ve stanici metra Westbahnhof na Mariahilferstrasse. Musela jsem je koupit už jen z principu. Zaprvé je u nás nemají, za druhé jsou s burákovým máslem #sommusela.

Můj mozek funguje na dvě věci. Kofein a čokoládové boby. Jsem si tím jistá. A proto je každodenní rituál v podobě kostky (nebo jiného tvaru :D) hořké i nehořké čokolády a hrnku kávy nutností. I dvakrát denně.
Tuhle jsem koupila v Bille jen za 25 korun, a je moc dobrá. Nejvíc podle mě stejně dělá obal, to si pak řeknu "joo ta má hezkej obal, ta bude nějaká lepší!" #logika

A rozloučím se s vámi dospělácky. Ideální svačinka pro někoho, komu je 24 let. Obdoba mých oblíbených kukuřičných křupek Biosaurů - Organicasauři :D