úterý 24. června 2014

O běhání

Poprvé to bylo, když mi bylo asi dvanáct.
V některý ze zimních měsíců, kdy byly i na stromech krystalky ledu a pára šla od pusy.
A moje maminka, která si nazouvá běžecké tenisky pokaždé, když má čas, a nejlépe v nějakou nekřesťanskou dobu, ideálně kolem víkendové 6. hodiny ranní, vzala jednou běhat i mě.
Tedy ne v tak nechutnou hodinu, ale hrůza to byla tak jako tak.
Běžely...nebo spíš "běžely" jsme jen pár minut.
Do kopečku. (chtěla jsem napsat do kopce, ale pod tím byste si taky mohli představit nějaký hory:D). A nahoře na poli už jsem nemohla dýchat.
Studený vzduch na plicích. Píchání v boku. Bolest zmrzlých uší. Foukal totiž vítr. A to je hnus sám o sobě.
Vrátily jsme se tedy hodně brzy, a já se zařekla, že nic tak strašnýho už nikdy dělat nebudu.
Nikdy!
A několik následujících let jsem vždycky nechápavě kroutila hlavou, když mamka vytahovala z botníku ty tenisky.
O mnoho let později přišel takový ten problematický věk.
Chodila jsem s centimetrovou vrstvou pudru na obličeji, v New Yorkeru nakupovala leopardí tílečka pod která jsem schovávala push upky s "neviditelnýma" silikonovýma ramínkama.
Pila Jelzina po litrech. A nemilosrdně si vytrhala obočí.
A chtěla být co nejhubenější.
A té hubené představě zdaleka neodpovídaly moje stehna. Porovnávala jsem váhu s kamarádkami o 15 centimetrů menšími a v žádném případě nechtěla vážit víc. Protože to bych byla přeci tlustá.
A tlustý holky nikdo nechce.
A tak jsem začala chodit běhat.
Protože kdo chce být hubenej, musí běhat. To dá rozum!
CVAK.
A teď se kouzlem přesuneme do časů o něco lepších.
Pravda a láska vítězí. Náš stát rozkvétá. Klid a mír. A tráva je zelenější a chleba levnější.
No dobře....
Už mi není 16 ale 22.
Obočí dorostlo. Leopardí tílečka nenosím. Jelzina jsem vyměnila za elegantnější Aperol Spritz.
A piju ho ze skleničky!
A hlavně už dávno vím, že vážit víc než 55 kilo automaticky neznamená být škaredá bečka.
Ale běhám stále.
Jen s trochu jiným přístupem.
A teď, po mnoha a mnoha letech snad i můžu (někdy...občas...asi...) říct, že ráda.
Protože běhání může být neskutečná otrava. Ale taky může být docela fajn, když se na to jde správně.
A o tom má výt dnešní článek.
A tohle měl být úvod. Ehm.
Tak nechutně dlouhej úvod nemá snad ani Homérova Odyssea. (Má vůbec nějakej úvod? Asi nemá cenu předstírat, že jsem to četla...)
A proto je tu......tradááááá.....běžecké desatero! 
1) Hudba. Hudba v uších je základ. Protože slyšet jenom to jak funíte a jak se otřásá zem pod každým došlápnutí je neskutečná otrava. Dobře zvolená hudba dokáže nakopnout a taky dobře odvést pozornost od toho, že to běhání je vlastně docela utrpení.
Já jsem dlouho běhala se svým růžovoučkým iPodem, ve kterém jsem byla líná aktualizovat playlist. A tak tam mám některé písničky třeba několik let. Říkám to sice nerada, ale i dobrá hudba se ohraje.
Mohla bych si sice stáhnout do iPodu hromadu nových songů, ale na to jsem zaprvé líná, a za druhé to chtělo větší změnu.
A tak teď běhám s mobilem ve kterém chytám rádiové signály. Výhoda je to, že tak neznám nazpaměť celý playlist. A mnohdy tak slyším i písničky, které bych jinak neznala (Nebo se styděla je stáhnout. Přiznávám to nerada, ale i na Nicki Minaj se běhá dobře:D) a je to prostě pestřejší.
I když pak taky často slýchám "...a pro mýho miláčka Davídka. A pro všechny fajn lidičky co poslouchají. A pro vás do rádia..." a nebo se rozčiluju nad debilitou rádiových reklam.
Ale to všechno odvádí pozornost od toho, že mě vlastně bolí nohy a že už jsem unavená.
2) Zadarmo a všude. Můžete se vymlouvat jak chcete, ale běhat může prostě každý, kdo nemá nějaké zdravotní problémy, bez ohledu na místo nebo finance.
Jasně, že třeba ve Vídni podél Dunaje nebo někde v parku se asi běhá lépe než na Petržalce mezi panelákama, ale když se chce, všechno jde. A všude.
Nejvtipnější jsou výmluvy typu "já bych tak chtěla běhat, ale nemám kde...".
No kde, venku asi.
"ale tam na mě bude každej koukat...."
Tak určitě. Všichni jsou zvědaví na váš zadek narvanej do legín. Na to jak funíte a jak se váš obličej barví do ruda...
To že se na vás někdo podívá je úplně jedno. Prostě se podívají a nijak to neřeší, a vy byste lidi na ulici taky řešit neměli.
Upřímně, každýmu jste tam stejně ukradení.
Pokud teda zrovna nejste neskutečně sexy kočka s malým, kulatým a vypracovaným zadkem, pevným jako skála.
Což očividně nejste, když se takhle vymlouváte.
3) Boty.
Jediné co potřebujete jsou dobré boty. Běžecké boty. (oooo to je nová informace!)
Protože nic není horší, než běhat v neběžeckých botách. Vyzkošeno. Třeba v tvrdých converskách je to PŘÍŠERNÝ.
Ale když si koupíte kvalitní, budou vám dobře a dlouho sloužit. Třeba moje Nike mi sloužily 3 roky, a to jsem s nimi jak běhala, tak jim dávala několikrát týdně zabrat ve fitku.
Vystřídaly je růžové Adidasky.
Opět za sebou mají stovky hodin ve fitku, kde s nimi různě poskakuju i kopu do totemů, venku běhám....a mám je dva roky a stále slouží. Ani bych se nezlobila, kdyby se už konečně rozpadly a já si mohla koupit nové. Hezčí. Růžovější.
Běžecké boty jsou prostě základ. I pokud neběháte každý den, ale jen občas, třeba jako já. Protože v běžeckých botách můžete bez problému chodit do fitka (a ano, potřebujete vynález jménem hadr), ale v sálových botách moc běhat nemůžete.
4)  Trasa.
Tak jako je opravdová nuda, když se vám ohraje oblíbená hudba, je nuda taky to, když znáte nazpaměť každý strom, každý kámen, přesně víte, kde se víc zadýcháte a kde bude ten otravný kopec.
Proto je nejlepší ty běhací trasy měnit. Tak, abyste si na to tolik nezvykli.
Já jsem dlouho běhala pořád to stejné kolečko, což byl taky jeden z důvodů, proč mě běhání tolik nebavilo. Teď se snažím běhat různými cestami, pokaždé to trochu ozvláštnit, abych měla změnu a tolik nemyslela (a ani nevěděla:D) na to, za jak dlouho už budu konečně doma.
Nejvíc jsem toho stejně uběhla, když jsem se ve Vídni při běhání ztratila :D
5) Počasí.
Jestli něco dokáže při běhání pěkně otrávit, je to počasí. Přesněji řečeno hlavně vítr.
Snažit se ze všech sil, ale díky větru se nepohnout ani o centimetr? Ne, díky.
A abych přes vítr neslyšela ani hudbu ze sluchátek? Ne, díky.
Když fouká, rozmazleně prostě řeknu NE a běhat nejdu. To si radši počkám na lepší podmínky, než abych byla celou dobu nasraná na počasí.

6) Chytrý telefon.
Jasně, běhat se dá dobře i bez toho (říkal Emil Zátopek), ale aplikace, která vám měří čas i kilometry je dobrou motivací. Já používám Runtastic, protože funguje i bez internetu v mobilu, a alespoň se pak můžu za každý další kilometr plácat po zádech.
7) Spojit příjemné s užitečným.
To je to oč tu běží. (běží doslova, hohohoooo!) 
Západ slunce. Červánky. Ani teplo, ani zima. Prostě radost pohledět.
Ano, přesně v takovou chvíli je škoda sedět doma.
A hýbat se je potřeba.
Takže z toho vychází běhání jako nejlepší možnost, jak to spojit. Užít si hezkého počasí venku a zároveň udělat něco pro sebe.
8) Jídlo.
Před běháním je potřeba doplnit energii. Po běhání je potřeba si dát pocvičící svačinku (jak by řekly rádoby modernější fitness blogerky - post workout snack).
O důvod víc, proč běhat!
9) Postava. 
Jasně, hezký počasí a západ slunce je super. Být venku je fajn. Zlepšování fyzičky je k nezaplacení.
Ale kdyby to nepřinášelo odměny poněkud více materiální (a tím materiálem myslím zadek a nožky), tolik lidí by to nedělalo.
10) Dobrá nálada.
Tady je to stejné jako u všech ostatních sportů.
Ať se děje co se děje, ať jsem naštvaná nebo smutná sebevíc, poté, co se vrátím celá rudá a mokrá domů je svět hned o 200% hezčí.
Jen je potřeba vždycky překonat ten začátek. Těch nejhorších prvních pár minut, kdy pomalu nemůžu dýchat, mám těžký nohy a říkám si, že to běhání je fakt hnus.

A jak začít?
Pokud jste už několikrát zkoušeli jít běhat, ale nijak vás to nechytlo, mám jednu prostoru radu.
Běžte běhat za následujících podmínek :
1) Když je venku ideální počasí i doba. Ani ne ráno před snídaní, kdy by se vám chtělo zvracet, ani pozdě večer za tmy, až budete unavení. Pro mě je to ideální kolem 7-8, kdy už není vedro, ale ještě ani tma, se západem slunce je všechno hezčí a hlavně se lépe dýchá.
A hlavně aby nefoukal ten vítr!
Prostě běžte, když bude večer fakt krásně, tak že to úplně láká k pobytu venku.
2) Nejděte běhat ani hladoví, ani přecpaní (úplně nejhorší důvod, proč jít běhat je potrestat se, že jste snědli něco "nezdravého/tučného/zakázaného"), pro mě jsou ideální nějaké rychlé cukry - třeba v podobě banánu a rýžového mléka jako smoothie.
3) Najděte si, pokud možno, nějaké hezké prostředí. A věřím, že to jde všude, asi nikdo nebydlí mezi dvěma pruhy dálnice bez kousku volného chodníku.
4) A do sluchátek nějakou rychlejší, oblíbenou, veselou hudbu.
.......a takhle to zkuste alespoň 3x. Pokud se ani jednou, ta takto ideálních podmínek nevrátíte s alespoň o trošku lepší náladou, ale naopak otrávení a nešťastní, nemá to cenu. Prostě jen asi nejste běhací typ a radši dělejte jakýkoliv jiný sport, který vám bude dělat radost.
Ať už je to třeba mlácení se na thai boxu nebo kroucení zadku při twerku.
Ale pokud vám to sice moc nejde, nejste žádní maratonci a rychle se unavíte, ALE vrátíte se domů alespoň s o trochu lepším pocitem, nevzdávejte to, postupně se budete zlepšovat.
Pro mě bylo dřív největším výkonem uběhnout čtyř kilometrové kolečko, a teď už bez menších problémů běhám klidně deset.

73 komentářů:

  1. Běh jsem si zamilovala! V sobotu jsem byla na prvnim pulmaratonu v Olomouci a ikdyž jsem se hrozně bála, tak jsem si to nakonec užila a hrozně se těšímna další, až si budu zlepšovat časy :)

    OdpovědětVymazat
  2. Všechny rady jsou pravdivé a super, ale já si myslím, že jediným bodem, který by se měl splnit a jedině tehdy si člověk běhání zamiluje bude tehdy až to bude brát ne jako "musím jít běhat abych byla hubená" ale "musím jít běhat, protože chci/nemám co dělat/nechci sedět doma.." apod. Celkově je v dnešní době problém to, že málokdo sportuje, protože ho to baví, ale spousta lidí sportuje jen proto aby zhubla. A samozřejmě je to teda i můj problém. Ještě tak ve svých 15ti jsem furt něco musela dělat, nesnesla jsem sedět na zadku, doma jsem si před zrcadlem tancovala, milovala jsem tělocviky, bavilo mě si jít jen tak něco zahrát s lidma ven... Dnes prostě nejsme už tolik zvyklí sportovat a nevidět za tím pouze to, že je to pro nás zdravé, že zhubneme, budeme mít fyzičku... :(

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně tohle, což je vlastně nejdůležitější, jsem tam chtěla rozepsat.....a tak jsem se do toho zamotala, že jsem na to zapomněla, achjo :D
      Takže děkuji za komentář!

      Přesně to je totiž ten rozdíl mezí tím, jak jsem běhala od těch 16 a (i mnohem) později a mezi tím, jak běhám teď. Předtím to bylo protože jsem chtěla jen hubnout, teď už jdu protože "nemusím", protože vím, že cvičím až až a jdu spíš proto, že je venku hezky a vím jak se pak budu cítit :)

      Vymazat
  3. Asi před hodinkou jsem doběhla.. cca 5km se psíkem uvázaným kolem pasu. Škoda jen, že mám tak shnilé kamarády a přítele a musím chodit sama :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já chodím naopak mnohem radši sama:)
      I když s pejskem bych chodila ráda, ale bohužel máme tvrdohlavého westíka :D

      Vymazat
    2. Já běhám s Vláďou a vypadá to asi tak, že já letím jak tryskáč a Vláďa jde rychlou chůzí. To musí být pohled k nezaplacení :D

      Vymazat
  4. Máš naprostou pravdu, nejhorší je ten začátek, pár prvních kroků, než se ti rozproudí krev v těle.. potom to jde ale uplně samo :)) já sice běhám pomalu, svým šnečím tempem, ale úplně mi to vyhovuje a vždycky se vrátím úplně nabitá energií! Ale kolikrát mám problém přemluvit se a ráno se vyhrabat z postele :D Chodím totiž ještě před snídaní.. snažim se brzo, dokud ještě nechodí venku moc lidí. Ty pohledy mi jsou prostě nepříjemný. :) občas se tvářej, jako by v životě neviděli člověka běžet, fakt. :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já běhám taky hodně pomalu:)
      Ale ráno je to pro mě strašná představa! :D

      Vymazat
  5. Dnešní článek jsme obě pojaly ve stejném stylu, náhodička. :D Každopádně já rozhodně nejsem žádný zkušený běžec jako ty, protože jsem dobrovolně běhala všehovšudy jednou. Ráno se ale chystám vstát dřív a jít si zaběhat. Co taky jiného dělat, než si zlepšovat postavu, když mám prázdniny. :D

    OdpovědětVymazat
  6. Mně běhání začalo bavit, až když jsem zpomalila. A protože neběhám po žádným sídlišty, ale kolem rybníku. Tak neposlouchám žádnou hudbu, ale ptáčky a šumění stromů...a taky potenciální divoký prasata, který jdou samozřejmě po mně. Takže půl cesty přemýšlím, jestli by bylo při střetu lepší skočit do rybníka nebo vylézt na strom=P

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. "potenciální divoký prasata" :D :D

      Vymazat
  7. Super článek, přečetla jsem ho jedním dechem :-)
    Běhání jsem kdysi nesnášela, když jsme ve škole museli povinně běhat "strašně dlouhou" osmistovku :-D Vždycky jsem říkala, že já prostě dobrovolně nikdy běhat nebudu, že to dělají jenom blázni, vymlouvala jsem se na to, že se mi při tom blbě dýchá a kdesi cosi :-D Pak jsem si jednou řekla, že to chci zkusit, vzala jsem jako výzvu naučit se běhat, snažila jsem se nebrat to hned jako povinnou otravu a hned to bylo lepší :-) Teď už taky dám těch 10 km a to, že mi 800 m přišlo strašně moc, je mi k smíchu :-D Taky jsem se konečně přestala bát toho, že na mě lidi budou blbě koukat a smát se mi. Občas si připadám ako nějaká hvězda a na všechny se směju....i když vím, že ve skutečnosti beztak vypadám hrozně a moje šnečí tempo je všem k smíchu :-D
    Jen je mi líto, že neběhám v moc hezkém prostředí, musím běhat ve městě. Ale těším se, až zas budu doma a zaběhnu si hezky po mé oblíbené cyklostezce kolem řeky :-) I když i ve městě to může být zajímavé - minule jsem chtěla upgradovat trasu a přitom jsem se ztratila, tak jsem poznala novou část Cardiffu a ještě uběhla více, než bylo v plánu :-D
    Jenom ty běžecké boty mi chybí...musím si konečně nějaké koupit, to to pak bude určitě běhat samo :-D A taky bych brala růžové :-D
    No a poběhací svačinka, tu miluju :-D Vždycky si řeknu, že když jsem tam hezky běhala, zasloužím si něco dobrého a můžu se pořádně rozmazlit :-D (i když to často dělám i po jiném cvičení - důvod, proč si dát něco dobrého, se vždycky najde :-D)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju moc Leni :)
      A věřím, že i v Cardiffu to musí být na běhání hezké, i když ve městě....ale koukat na ty anglické baráčky musí být radost :D

      Vymazat
    2. Jo, anglické baráčky jsou krásné, ty mám moc ráda :-) Ale stejně se těším na svoji řeku :-)

      Vymazat
  8. miluju tvé články :D , nejlepšíííí ♥ :)))))

    OdpovědětVymazat
  9. Mně se nezobrazí žádný tvůj nový obrázek /ikona z nového designu :( Jsem jediná??

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Taky mi to teď nefunguje, snad se to spraví :(

      Vymazat
  10. zrovna dneska jsem byla poprvé "běhat" (čti chvíli běh a chvíli rychlo chůze), běžela jsem asi 20 minut, kolik km to bylo netuším, protože Runtastic mi změřil jen půl kilometru a pak šlus :D ale já to teda tipuju tak na 2 km max. i tak je to pro mě ale úspěch. a písničky se mi u toho moc nechce. sice "neběhám" po nějak extra frekventovaným místě, ale auta tudy jezdí, tak mi to není moc příjemný...

    OdpovědětVymazat
  11. Miluju tvoje články a miluju běhání a miluju fakt, že jsi snad moje násilím oddělený dvojče, protože v šestnácti byl New Yorker mým druhým domovem a sladký alkoholy nejlepším přítelem, pudr jsem u sebe nosila zákonitě a běhat jsem sice nezačala v Converskách, ale takovejch těch bílejch Nike s barevnou fajfkou, kterej měl každej, a ten, kdo byl jó hustej, v nich nosil barevný tkaničky. Teď jsem už třetí tejden nemocná a běhání mi chybí víc, než jsem si myslela, úplně mě u toho článku bolelo srdíčko.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Haha to je super! :)
      A přesně vím jaký Najky, ty byly v té době moje vysněný, ale potom přišla moje rádoby skejťácká nebo hoperská éra a k narozeninám jsem dostala Etnies, byla jsem prostě drsňačka :D

      Vymazat
    2. Já byla taky skejťačka a hoperka, ale měla jsem k tomu ty Nike, bylas víc hustá, máš můj hold:(

      http://colossuscrawls.files.wordpress.com/2013/01/zoidberg1.jpg

      Vymazat
  12. Momentálně mě nejvíc při běhání demotivuje trasa. Mám tři cesty do polí a ani jedna mě nebaví, možná proto, že je to v polích a tedy dost monotónní. Než jsme se přestěhovali a běhala jsem mezi vilami, tak mě to bavilo, kopec-nekopec. Tady funívám i na rovince, když se tedy dokopu ven.
    Jo, a také mi nejde moc běhat, když příliš piju (vodu) nebo jsou blbé dny v měsíci.
    A hlavně radši chodím, a třeba po 10 km městské procházce se mi už niiiiic nechce :-D

    OdpovědětVymazat
  13. Tímhle článkem jsi mě hodně namotivovala, že k večeru vytáhnu ven naše dvě čivavy a zkusím si jít zaběhat :)

    OdpovědětVymazat
  14. Akorat to ctu pri kardiu na lacno jen na elipticalu:) souhlasim se vsemy body. Mam to dost podobne. Bez hudby nikdy nebeham nesnasim to funeni. Jen jednou jsem behala bez s parťákem ale kdyz jsme cely beh prokecali tak to taky dobre uteklo.

    OdpovědětVymazat
  15. No Markét, nezvývá než smeknou a tiše závidět, já jsem teprve v počátcích - hodně embryonálních :DD A preferuju jogging, tedy střídavě s chůzí, takhle dám i s trochou štěstí a vůle i 45 minut - střídavě, ale jak píšeš, jakmile vidím, že se z okna hýbou listy na stromech, nedej Bože větvě, nehnu zadečkem ani o píď - vítr taky nesnáším:D Zásadně chodím bez hudby - nemám žádné vymoženosti typu mp3/mp4/chytré mobily/iPody a jiné pro mě mimozemské technologie:DDD Mám ráda zpěv ptáků, přírodu, šum..prostě to,co k přírodě patří a navíc, potřebuju mít "jistotu" zda se za mnou neblíží třeba blázen s motorkou, traktor, či kombajn jako minule:D:D A potřebuju tedy slyšet,co se za mnou/předemnou děje=)
    No,můžu jen doufat, že časem to z 45 minut dám třeba na 50minut a budu borec, protože tohle není nic moc výkon,ale je fakt, že běhám jen oooobčas (1x týdně?) - i dle počasí (0x týdně:D) a čistě z 90%, když se mi chce, nenutím se, to já totiž neumím, těch 10% je pak samozřejmě benefit, jestli se mi zlepší moje nulová kondička - no po takovém mém výkonu těžko, ale co...:D
    Lucka

    changelucylife.blogspot.cz

    OdpovědětVymazat
  16. Tak ja som zacala len teraz v marci a to som na prvy krat ledva dala 1 km a uz som lapala po vzduchu a myslela ze na mieste skolabujem..... zatial moj rekord je len cosi nad 10 km ale obvykle si davam len 5-6 km, 2-3 krat do tyzdna a snazim sa behat nielen po rovine ale aj do kopca a z kopca.....Len mam problem s behanim pocas "svojich dni" vtedy mi pride nevolno uz po chvili, takze v tieto dni si davam len take lightove treningy.

    OdpovědětVymazat
  17. Opravdu moc pěkně podaný článek :) Já jsem asi takzvaný sezónní běžec - chytne mě to vždy jenom na chvilku, když se venku udělá na jaře pěkně a pak třeba zase někdy v létě. Za rok vyběhnu ven tak 10x možná - a to mě to vždy děsně baví, ale pak se nějak nemůžu dokopat k dalšímu běhu :D Holt mě více baví asi to fitko a jiné aktivity a vždy tomu dám přednost :) I když bych měla trochu trénovat i ten běh, když už jsem se přihlásila na tolik závodů. No, věřím však ve svou dobrou kondici a to, že toho běhu nebude až tolik třeba :D

    OdpovědětVymazat
  18. Miluju tvoje články, milluju tvůj úvod. Lámu se tu smíchy:D Zatím jsem běhat jen "zkoušela", teď kvůli úrazu jsem 6 týdnu ko, ale poté jsem rozhodnutá, že běhat začnu a min. 3x týdně :-) Takže sláva tobě za tento článek!

    OdpovědětVymazat
  19. Skvely clanek! Dnesni rano travim u tvych clanku a hned je mi skvele! :)

    OdpovědětVymazat
  20. Opět skvělý, vtipný a pravdivý článek :-)
    Tady je odkaz na jeden zajímavý článek:
    http://stastnyblog.cz/2014/06/13/kdyz-nas-cviceni-bavi-funguje-vic-nez-kdyz-ho-nenavidime-tvrdi-vedci/

    OdpovědětVymazat
  21. Jee, zrovna jsem měla v plánu napsat něco podobného :)
    A se vším souhlasím, jen ty běžeckého začátky jsem měla jiné :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Napiš napiš, ráda si to přečtu! :))

      Vymazat
  22. Tak my jsme teď s kamarádkou začaly 3krát týdně a jsme zatím u toho 4km kolečka a 10km je pro nás jen vzdálené přání, ale já věřím tomu, že to půjde:D Jinak na běhací playlisty je super aplikace RockMyRun, nebo mají i normální webovky na kterých si můžeš 1x měsíčně stáhnout 1 playlist zdarma a ten si pak dát do mobilu jako písničku.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Určitě to půjde!
      A děkuju za tip:)

      Vymazat
  23. Ahoj Market, super clanek :) muzu se zeptat, kam chodis v Brne behat? :) nekde okolo kde bydlis, nebo nekam spesl chodis? ja si vzdycky rikam, ze musi byt super behani v Luzankach, ale cesta tam mi trva MHD asi pul hodky a nevim pak, kam bych schovala penezenku a dalsi veci, ktery bych pak s sebou tam tahala :(

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj, děkuju:)
      Chodím běhat tam kde bydlím, ale nechci sem psát kde přesně to je - nicméně je to kraj Brna :)

      Ale myslím že peněženku nepotřebuješ, stačí si vzít šalinkartu a schovat ji třeba do obalu od mobilu, já taky všechno držím normálně v ruce - v jedné klíče a kapesník, ve druhé mobil, a dá se to :))

      Vymazat
  24. Úžasný článek :) já si neumím představit, že bych běžela bez sluchátek - poslouchat to funění :D a taky znám několik lidí, co neběhají, protože nechcou, ať je někdo vidí běhat...Já taky měla nervy, teď ví všichni spolužáci, že běhám, skoro všichni mě viděli, a mají ze mě respekt :D a neumím si představit, že bych vyběhla na lačno, před snídaní, nebo s prázdným žaludkem ! To bych slyšela to kručení v břiše i přes sluchátka :D A zásadně běhám sama, protože se tím odreaguju...a mám svoje tempo, které nechci měnit...a nechci se nikomu přizpůsobovat :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuju:)
      Běhání na lačno je děsivá představa, a abych neběhala jen proto, že by mě někdo viděl, to by bylo prostě směšný :D
      A taky bych nechtěla běhat s někým, jen hezky sama! :)

      Vymazat
  25. Super článek a ty obrázky v něm :D dost jsem se zasmála, jak to sedí!
    Každopádně já začínala běhat už několikrát, ale vždy mě otrávilo, jak mě u toho i potom všechno bolí a radši jsem volila jiný sportovní aktivity. Teď jsem ale fandila tatkovi na pulmaratonu v Olomouci a oba s přítelem jsem dostali chuť taky začít a příště si to zaběhnout, takže snad to konečně vyjde a když se budeme navzájem k tomu dokopávat, tak by to mohlo i jít. Pokud ovšem při jeho tempu neumřu :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju moc:)
      Já jsem zvyklá že mě ze cvičení něco bolí pořád snad každý den, ale to mám ráda, jako znamení, že jsem pořádně makala :D

      Vymazat
  26. Právě ty ohrané trasy mě donutili koupit si běžící pás :D úplně si dokážu představit ty omrzlé uši při tom prvním běhu :D
    fitmaddie.blogspot.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pro mě je běžící pás stokrát větší otrava i než ta nejohranější trasa teda...:D

      Vymazat
  27. ja praveze cez vikend chodim behat vzdy skoro rano a nalacno :) akurat si uz musim bravat aj vodu lebo uz sa mi stalo, ze som sla k zemi od smadu.....ozaj, davate si aj nejake zavazia? Ja zvyknem na nohy 1 kg a na ruky 0,5 kg davat

    OdpovědětVymazat
  28. Běhání mám znechucené z mládí, kdy mě rodiče "budeš chodit na nějaký sport" nutili dělat atletiku. Závodila a trénovala jsem na ty dlouhé tratě. Běž 1500 m jak nejrychleji můžeš. Doteď mám zafixovaný ten pocit na omledení\zvracení po doběhnutí.
    I teď když vím, že můžu mít své klidné tempíčko, růžové boty a v uších muziku, nedokážu ten svůj odpor k běhu hodit za hlavu. Asi bych to trauma :) z dětství měla pořešit, páč je to zrovna činnost na kterou fakt neplatí výmluva nemám na to peníze.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To chápu, jak se něco jednou znechutí, těžko se to vrací zpět :/

      Vymazat
  29. Super článek :) Hodí se mi do krámu, páč chci začít chodit běhat i ven (normálně běhám jen ve fitku po tréninku)..jen se mi teď udělali z nových bot do fitka puchýře, tak mě každý krok bolí a běhání musí ještě počkat :D

    OdpovědětVymazat
  30. Souhlasem:-) chodim běhat obden a skvěle mi to vyhovuje:-) . Dokonce se mi zlepšila postava a hlavně zhubly nohy:-) . Vřele doporučuji:-)

    OdpovědětVymazat
  31. Markét, co jsi to proboha udělala se svým nádherně Oreově minimalistickým designem ??
    Tohle mi ani nejde zobrazit..musela jsem se podívat na fb.
    Nechci aby to vyznělo jako rejpavej anonymní komentář, ale musela jsem to napsat, protože..TAMTO bylo prostě nejlepší!! Já vím, že změna je život, ale vždycky jsem jakožto uznávaná grafička (heheh) obdivovala hrozně tu jednoduchost, která je přesto geniální. Tohle je takové moc přeplácané..ještě, že tvůj jedinečný styl psaní, plný ostrovtipu, se ,aspoň doufám, nikdy nezmění a já se budu zase těšit až se zasměju u dalšího.
    A abych jen nepomlouvala (tak nerada ti píšu něco ošklivého..ale cítila jsem nutkavou potřebu ti sdělit, že nejen Milka je nejlepší s Oreem), tak napíšu svůj přístup ke běhání:jednoznačně se řadím do druhé skupiny, co vybíhá nasraná a vrací se ještě víc. Dokonce jsem si slibovala za pár kilometrů i nové běhací airmaxky, ale na moje líné nohy platí jen bič..a ještě jsem nenašla dobrovolníka, co by mě honil v parku s bičem a ještě k tomu poslouchal mé nadávky..moje maminka taky chodí běhat, ale ve mě parťáka nenašla.(i když jsem jako malá vyhrála přespolní běh !!) Nechápe jak to že mě tento osvěžující způsob devastace nebohých nožek nebaví, ale klidně si dám hodinu cvičení jen na břicho (to mě baví nejvíc..).
    Každý to má jinak, ale jak píšeš..já se nutit nebudu, vlastně ani nevidím důvod- myslím, že dokážu své nožičky potýrat i jinak- i na nohy je plno mučících strojů..a když jdu ze svého legdayje (všem angličanům se omlouvám), říkám si, že běhání je oproti tomu jen ehký odvárek.
    Měj se hezky a slibuju, že tomu podle tvého skvělého návodu dám ještě šanci :D
    Sylva O.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj, názor samozřejmě chápu a za komentář děkuji (vždycky jsem ráda když mi někdo napíše něco dlouhýho :D), ale tohle se mi líbí mnohem víc a jsem s tím spokojená :)
      To s Oreo sušenkou už se mi nelíbilo, bylo to ohraný jako ta trasa při běhání :D

      Vymazat
  32. Momentálně bojuju s číslem číslo 4 ! :D znám každý klacík, šutřík i lavičku všech tras co běhávám až mě to nesktuečně štve a proto už nechodím tak často jako kdysi a radši si pustím ve fitku na pase na chviličku nějaký pěkný film (ach jak můžu, já odpurkyně toho všeho!) a radši pěstuju svaly. Zato když jsem teď byla týden jinde a mohla běhat po jiných lesích, to bylo něco! ach jak mi to běhání chybí! :D

    OdpovědětVymazat
  33. Super článek, souhlasím se vším :). Sice mě teď všichni ukamenují, ale nejvíce miluji běhat na páse, který jsem si pořídila domů :D. Minimálně každý druhý den si dám 6 km, do uší sluchátka a jsem v sedmém nebi :). Nejvíce změn vidím na zadku a taky na nohách, když k tomu přidám ještě tu pravidelnou posilku a dřepy, tak snad ty výsledky už konečně budou ideální :). Běh je prostě supr :).

    OdpovědětVymazat
  34. Geniální článek :) U mě na blogu právě probíhá Giveaway, tak se přihlaš :)

    http://nm-fitness.blogspot.cz/

    OdpovědětVymazat
  35. Super článek:) a naprosto s tebou souhlasím a v hodně věcech to mám podobně:D Taky nejraději chodím běhat kolem sedmé večer:) Docela hodněkrát jsem byli s přítelem běhat ráno před snídaní....člověk má sice super pocit, že začíná den tak hezky a aktivně, ale vážně se mi dýchá hůř o milion procent:D, takže to zase asi přehodíme zpět na ten večír, kdy si příjdu, že lítám a můžu uběhnout cokoliv:D Běhat mě poslední dobou fakt začlo bavit:) a chodila bych snad každý den, kdyby mě netrápilo píchání v boku:/ Mám to od začátku..a doteď jsem nepřišla z čeho to mám:( z jídla to není, ze špatné kondičky, nebo z toho, že bych to neudýchala podle mě taky ne..protože se mi dýchá uplně skvěle..a vážně nevím:/ kamarádky říkaly, že to po čase přestane, ale u mě to nějak ne a ne přejít:/ Nemáš s tímto taky zkušenosti?:) Budu fakt ráda za každou radu:))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. V boku tě píchá, protože špatně dýcháš:)

      Vymazat
    2. Gabi moc ráda bych poradila, ale bohužel s tím zkušenost nemám, v boku mě nepíchá nikdy....Taky si myslím, že to bude špatným dýcháním, ale jak dýchat správně? To bohužel netuším :D

      Vymazat
  36. Ahoj, to je super článek, přečetla jsem ho jedním dechem! A už jdu koukat na běžecké boty v krámu a zkusím to, to by bylo, abych to nezvládla :-) bára.kára blog

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuju, a snad tě to bude i bavit! :)

      Vymazat
  37. A já myslela že ty běhání nesnášíš.. :D
    Měla jsem takový dojem z některých předchozích článků, také jsi jedno upřidávala fotku running sucks.. prostě jsi mě teďka tímto docela dost překvapila :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vždyť fotka running sucks je i tady jako úvodní, je to moje oblíbené běhací tričko...

      A celý článek je o mém vztahu k běhání, někdy ho nesnáším, někdy naopak.

      Vymazat
  38. To je clanek pro me! Trvalo mi strasne dlouho se dokopat jit behat ven, s "lidi na me budou cumet". Pak jsem se zeptala sama sebe, co si rikam, kdyz kolem me proleti deda v trenkach nebo holka v elastacich. no zjistila sem ze si nerikam nic :) a tak jsem sla.
    K desateru jen dva tipy :)
    1) Necekejte ze hned napoprve ubehnete desitku. Kdybyste to meli napoprve otocit po 500 metrech, je to uplne ok. Druhy den ale bezte zase a dejte 550 :) za dva mesice se budete sami sobe divit
    2) Ja u behani posloucham podcasty na itunes. Mluvene slovo a rozhovory me dokonale rozptyli, zaposloucham se a je to. Daji se na tom poslouchat i konverzace v cizim jazyce. Kamarad si namluvil na diktafon v telefonu skripta a pri behani je poslouchal a tak se zaroven ucil :)

    Hlavne se neberte moc vazne a nedelejte z toho otazku zivota a smrti.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ten podcast musí být taky super, už kolikrát jsem taky o nějakém mluveném slovu přemýšlela, ať se zároveň něčemu přiučím :D
      A poslední věta je nejdůležitější :)

      Vymazat
  39. Ty dokážeš psát snad úplně o všem velmi dobře! Máš můj obdiv...:) Já většinou běhám jen v obodí od dubna do září a to ne něják pravidelně, tak 1-2x týdně a spíš jen na odreagování, jinak HIITuju se Shaunem :)

    OdpovědětVymazat
  40. Nenáviděla jsem běh. Každých 800m ve škole byl horor. Ale teď jsem začala a chodím každé ráno před snídaní (a po banánu :)). Zjistila jsem, že díky cardiu od Jill zvládám už něco přes dva kilometry. Chytlo mě to.
    Jenže pak přišla krize a nechtělo se mi. Ty dva dny jsem byla neskutečně protivná. Až pak mi to došlo - když běhám, mám celý den lepší náladu.
    Takže jsem se dostala do fáze, kdy chodím běhat ne proto, abych byla hubená, ale pro to, aby mi bylo hezky :)
    .
    Aplikaci si stáhnu. Minule mi nějak nefungovala, přičítala jsem to ne-internetu. Musím se s tím nějak líp popasovat. :)

    OdpovědětVymazat
  41. Lépe bych to nenapsala, vážně, tento článek mě udržel číst ho až do konce :-) Paráda. Vystihla jsi všechny moje pocity ohledně běhu. Přijdu domů, urvaná jak pes a rudá jako rajče, ale ten pocit když vylezu z vany je k nezaplacení! Prostě se cítím líp a nálada je mnooohem lepší! :-)) takže děkuji za tento článek

    OdpovědětVymazat
  42. S během jsem začala někdy v březnu a už jsem na něm závislá! Doporučuju do telefonu aplikaci Spotify - vyberu si hudbu pro Workout - Run - tep do 140 a běžím, pomáhá mi krásně udržovat pravidelné tempo a dech, je to paráda! :)

    OdpovědětVymazat
  43. bezva článek, kor když jsem nedávno začala běhat... a snažim se pravidelně, hohohoo.

    OdpovědětVymazat
  44. Vyborny clanok! tiez som zacala tento rok, a nejak ma to samu nebavi :-P Tak vzdy obvolavam kamosov kto ide... Asi vyskusam tie sluchatka do usi :-)

    http://knihofilka.blogspot.sk/

    OdpovědětVymazat