BUDAPEŠŤ, část první - jaká očekávání jsem (ne)měla a jaká byla realita

Jsou města, kam je tak nějak moderní jezdit. A hlavně zní lákavě tam jezdit. 

V Paříži se točí každý čtvrtý film, panoramata vypadají jak vystřižené z romantického filmu (pokud zrovna nevíte, že schody na Montmartre smrdí močí), a při pohledu na fotky máte chuť tam okamžitě jet, nakoupit krabičku makronek nebo čerstvé croissanty a za zvuku hudby jak z Amélie se procházet po ulicích.

Berlín se v poslední době stává vyloženě rájem pro všechny kavárenské povaleče, a svou divokou historií zní jako ideální město na několikadenní evropskou dovolenou.

No a Londýn? Cihlové domky, stylově oblečení Britové s přízvukem, památky které známe všichni už od 3 třídy, kdy nám do rukou přistála první učebnice angličtiny (mimochodem, Poppy a Beana jsem nenáviděla!), anglické dobroty a nekonečné možnosti nákupů, to bude lákavé vždycky.

Na seznamech vysněných měst se často objevuje taky krásná Barcelona, tradiční Vídeň nebo Řím, a já se tomu vůbec nedivím. I na mých seznamech to všechno bylo, moc jsem si to všechno přála, a jakmile se mi to splnilo, byla jsem nadšená. A nadšeně bych jela znovu.

Ale že by měl někdo na seznamu vysněných měst Budapešť?

Ani já jsem ji tam neměla. Tak nějak jsem znala z fotek Řetězový most, věděla jsem že je tam nejkrásnější budova parlamentu vůbec, že je to Buda a Pešť a že je tam krásný pohled na Dunaj, ale to je tak nějak všechno. 

Mnohokrát, když jsem o Budapešti četla, se tam totiž objevovaly slovní spojení jako "Paříž východu" nebo "východní sestra Vídně", a ačkoliv se snažím nemít předsudky, slovo "východ" je ve mě docela vyvolávalo.

Protože když se řekne "východ", představím si ten jeden jediný styl architektury, který mi zrovna blízký není. A ano, myslím ty šedivé betonové krabice (říká holka z paneláku:D), na kterých je zub komunismu tak patrný, že by se tam krásně dal točit film Good Bye, Lenin!

Zkrátka pro mě znělo tak nějak lákavěji jet do toho Berlína, Paříže, Vídně, než někam na východ.

Za což teď sama sobě nadávám, protože Budapešť je mnohem víc "západní" než to moje Brno, úplně srovnatelné s Vídní nebo Paříží, s tím rozdílem, že je tam mnohem čistěji.

Dávám tomu rok, maximálně dva (ohoho!) a sociální sítě budou právem plné fotek z budapešťských kaváren, selfíček z mostů a skleniček z barů, tak jako je to teď s Londýnem. Takže.... ‪#‎jedtedomadarskadrivneztobudecool‬

Naštěstí jsem ale prozřela, a kromě všech těch Londýnů (letenky na září, ajajaj) mě začala lákat i Budapešť. A čím víc jsem si o tom hledala, tím víc nadšená jsem byla - a největší podíl na tom měly asi články na blogu Minty Finty (odkud je i nejlepší myšlenka, že Budapešť je nový Berlín, s tou výhodou, že o tom zatím moc lidí neví), a básnění mé sestry o Hummus Baru.A tak se najednou stalo, že bylo 6:40, a jedna blondýna s blonďákem po 5 hodinách ve žlutém autobuse trapně přešlapovali před Starbucksem v centru města a předstírali, že vůbec nečekají, až se v 7 otevře. Což se předstíralo těžce, když jsme tam byli jediní, kdo nebyl bezdomovec/popelář/opilec.

Ale trocha ospalosti, čekání a hladu není nic, co by cheesecake a velký chai latté nespravilo

První budapešťské nadšení hned po ránu. Retro tramvaje. Protože když už tu něco vypadalo tím "východním způsobem", přišlo mi to spíš jako roztomilý retro, než prostě něco ošklivě starýho.

Budapešťské nadšení číslo dvě. Řetězový most je ještě krásnější než na fotkách!A hezčí budovu Parlamentu byste po Evropě hledali dost těžko.A pohled od obrovské Národní Knihovny a Hradu je taky k nezaplacení. Kdyby Praha nebyla....prostě naše Praha a já bych nebyla Češka, dost možná bych řekla že tyhle výhledy jsou ještě hezčí než z Hradčan. A to stejné od řeky nahoru.A kdyby Vídeň nebyla moje srdeční záležitost, nestrávila bych tam půl roku a nebylo to vždycky moje nejmilejší město, objektivně bych možná dokázala říct, že celkově je Budapešť ještě krásnější. Obrovské historické stavby, ozdobné mosty, široké upravené bulváry, a nebo židovská čtvrť plná stylových kaváren, kde si po každých 2 metrech řeknete "sem chci!".Rybářská bašta na Hradním vrchu. Nádherná neogotická/neorománská stavba, která vypadá jako hrad z písku. Nebo z cukru!

V 9 ráno naprostá paráda, bez turistů, s nejlepším výhledem...A hned vedle chrám Sv. Mikuláše s barevnou keramickou střechou.

A na Hradním vrchu to vypadalo jako v nějakém menším městě, krásně barevné domky.Jedna z mála nevýhod Budapešti je podle mě ale to, že přímo kolem Dunaje nevede žádný chodník nebo cyklostezka, a není tam nic jako pražská Náplavka, kde byste si mohli sednout, koupit něco k pití, pustit nohy dolů ze břehu a odpočívat s krásným výhledem.Sv. Štěpán, další krásná stavba co mi trošku připomíná Karlskirche ve Vídni. Vlastně v Budapešti vidím z každého města něco. Široké ulice mi připomínaly Champs-Elysées nebo Mariahilfer Strasse v ještě uhlazenější podobě, Dunaj s výhledem na Hradní vrch připomíná Prahu, některé zdobené domy zase Paříž, a ta židovská čtvrť, to je prostě Berlín.A nejstarší metro na Evropském kontinentu najdete právě tady, a projet se linkou 1 stojí za to, ty stanice jsou jak z historického filmu.A z metra jsme vystoupili na náměstí Hrdinů...Kde jsou hned vedle i městské sady, krásný park plný zeleně kde si můžete půjčit i šlapadlo.

(a mimochodem, všimli jste si, že se tu zatím neobjevil ani jeden maďarský název? Nejsem toho schopná! :D)Šlapadlo jsme si nepůjčili, ale o kousek jinde, na náměstí Erzsébet Tér, kde je i kolo podobné London Eye, jsme si naše sedřené nohy (oba conversky, oba je za ty puchýře nenávidíme!:D) na chvíli zchladili.

-----nenávistná vsuvka, klidně přeskočte a čtěte až pod fotkou-------

Jak proboha můžou tak nevinný boty tak sedřít nohy? A jak proboha tohle mohla být původně obuv na basket? Jak v tom mohl Travolta v Pomádě tak poskakovat? A jak mě mohly takhle zradit?! 

Synagoga v židovské čtvrti Erszebetváros (ne, nevyslovím to nikdy:D), u které jsme bydleli ve skromném hostelu. Ale za 350 kč pro jednoho na noc to bohatě stačilo, stejně jsme tam jen spali, i když na víc nocí bych tam asi být nechtěla. Pokud ale nejste nároční a chcete jen něco na přespání, je to ideální místo v centru. Protože jestli někde bydlet, tak tady, v židovské čtvrti. Tolik kaváren, barů a restaurací nikde jinde není.

Stará budova našeho hostelu, což se mi moc líbilo, má to svoji atmosféru, ačkoliv luxus byste hledali těžko. Právě tady jsme potkali i sympaťáka z Turecka, co dva týdny cestoval přes Evropu, od Mnichova po Budapešť, říkal jak miluje Kafku a nadšeně nám ukazoval fotky z pražské Kampy, a od Maďara, co nás ubytovával zase víme, že Maďaři prý milují naše Krušovice a Kozla (protože jejich pivo je prý "piece of shit"), a v Brně jeho přítelkyně bydlela na Francouzské, což je zase "gipsy land".

Celkově tam na nás byli všichni hrozně milí, a anglicky mluvily dokonce i starší prodavačky v Tecsu nebo pán na tržnici co prodával paprikové pasty.

A další krásná stavba? Szabadság híd neboli most Svobody, nad kterým je Citadela s jistě nádherným výhledem, ale naše converskami rozedřené nohy druhý den řekly NE. 

O důvod víc přijet brzy znovu!

Kdybyste si v Budapešti měli projít jen jednu ulici, řekla bych ať jdete na Király. Ta sice není plná nějak okouzlujících budov, některé jsou možná i vyloženě ošklivé, ale je tam tolik stylových podniků, že to má skvělou atmosféru jako nikde jinde. Žádnej Berlín, žádná Vídeň, tohle je prostě Budapešť.

A nejen na ulici Király, ale i v okolí, hlavně ve zmiňované židovské čtvrti je toho tolik, kde se najít, napít, nakofeinovat, a nebo jen procházet a koukat do oken, výloh a nahoru, na ty domy.

A na závěr jedno moudro. Protože právě o kavárenském povalování a o tom, kde nám v Budapešti chutnalo to bude příště :)