středa 1. července 2015

Moje cestování ve 12 bodech

Kdybych si měla vybrat, jestli si koupit něco na sebe, novej mobil/tablet/počítač, nebo jet někam na dovolenou, měla bych okamžitě jasno.
(i když ideální možnost by samozřejmě byla jet na dovolenou s kufrem plným nových oblečků a všechno si to tam fotit na ajfoun co má rozlišení foťáku lepší než průměrná kalkulačka:D).
Menší i větší výlety jsou totiž to, co dělá léto, kromě krásnýho počasí a klidu od školy, tím nejlepším obdobím v roce.
I když samozřejmě vždycky záleží kam. Jsou místa, kam bych se podívala ráda moc - od Českého Krumlova až po New York, ale naopak jsou i místa, která mě nelákají vůbec. 
Třeba tolika Čechy oblíbené Tunisko, Egypt, a další státy na vrchu Afriky. 
Protože jestli mi něco přijde jako děsivá představa a největší škoda peněz zároveň, je to ležení u hotelového bazénu v hotelovém komplexu, kde z té země nepoznáte kromě ovoce na švédských stolech a rádoby vtipných animátorů vůbec NIC.
Když jsem byla mladší (dokonce ještě mladší než mlaďounká jako teď :D), bývala jsem hodně naladěna na plážovou vlnu. S rodinou jsme jezdili každoročně do Chorvatska, vždycky na dva týdny, a na dvě místa. Týden na jedno, a potom jsme se přesunuli na druhé, abychom poznali co nejvíc.A to "poznat nejvíc" můj taťka vždycky bral doslova. Neexistovalo, abychom leželi déle jak 3 hodiny na jedné pláži, a tak jsme se klidně i v poledne, v tom největším vedru a skoro s úpalem, museli táhnout na druhou stranu ostrova -  na pláž, kde jsme ještě nebyli. 
A musím říct, že pořádně nasranej výraz jsem uměla ukázkově už od malička!
Ale tyhle dovolené u moře jsem měla stejně moc ráda. Teplo, zmrzliny (to jsem jich ještě měla ráda víc druhů než teď, kdy miluju jen českýho Míšu:D), ryby a mořský dobroty, opálená kůže a vůně mořské vody.
V poslední době mě ale mnohem víc, než dovolená u moře, láká dovolená poznávací. Tím samozřejmě nemyslím chození po městě v hloučku postarších turistů, se kterýma bych společně následovala průvodkyni s deštníkem, ale prostě dovolenou spíš ve městech, kde se vždycky snažím poznat co nejvíc. Od památek až po jídlo! (a málem jsem to napsala v opačným pořadí, ajajaj.).
Co se týče návštěv různých měst, mám už spoustu splněných snů. 
V Paříži jsem byla dokonce třikrát, protože jak říkala Audrey Hepburn :Paris is always a good idea, nebo taky Londýn, Berlín, Amsterdam a Barcelona, od které jsem neměla žádná očekávání, ale okamžitě se vyšplhala na první místo žebříčku mých oblíbených měst.
A pozadu nezůstávají ani města úplně jiných rozměrů - do takového Mikulova bych nejradši jezdila každý víkend, protože pohledu na pálavské kopce nebo výhledu ze Svatého kopečku se nevyrovná snad ani Montmartre. (a nene, určitě to neříkám kvůli tomu nejlepšímu moravskýmu vínku! :D)
Jsou prostě věci, který budou dobrý vždycky. Poprvé, po páté, po sto padesáté.
Pulp Fiction, cheesecake V Melounovém cukru, Tramín z naší vinárny U Bohouška, Pomáda, Pelíšky.....a výlety do Mikulova!
Zkrátka, cestování je to nejlepší, co si můžete koupit (ale ten cheesecake taky zvažte! :D)
Rodiče mi vždycky před Vánocemi říkali "těšení je nejlepší". Ve chvíli, kdy jsem chtěla mít okamžitě rozbalený vánoční dárky mě to samozřejmě hrozně štvalo, ale je to tak. 
A na cestování je nejlepší, že se můžete těšit, co zase uvidíte, pak si během toho užívat všechny hezký chvíle a to, co doma nemáte (tím samozřejmě nemyslím nějaký fešný svalnatý španěly!:D), a po návratu se probírat hromadou fotek a vzpomínat, co všechno jste viděli, snědli, pochodili...
A moje cestování by se skoro vždy dalo vystihnout několika body, obzvlášť když jde o ty větší výlety, za hranice.
Bydlení
Booking.com je vždycky největší kamarád.
A zároveň zdroj největší nerozhodnosti.
Probírání desítek hotelů, nastavování cenových limitů, čtení veselých i rozhořčených recenzí, a kroucení hlavou nad tím, PROČ pořád všichni motají z ručníků ty pitomý labutě.
A taky jsem si uvědomila, jak snadný je mě nalákat - stačí do pokoje dát hezký povlečení nebo barevný polštářky na sedačku, a hned tam chci bydlet!
Přípravy
Jakmile je po dlouhém rozhodování vybráno kam se pojede a hotel je zamluvený, nastává ta oblíbená část. Měla bych říct, že je to plánování toho, která památka se který den navštíví a hledání nejvýhodnějších jízdenek.....ale ve skutečnosti je to projíždění TripAdvisoru a veselé házení slovních spojení jako je "best coffee in Rome" nebo "what to eat in Rome" do Googlu, a vybírání těch nejroztomilejších kavárniček a pekáren. Samozřejmě proto, aby byla energie na ty památky a celodenní chození po městě!
Cvak, cvak, cvak
Aneb moje ruka na spoušti pana Nikona. 
Fotím pořád a všechno, a na dovolené dvojnásob. Od tramvají (jsou JINÝ než naše!:D) přes pouliční kočky až po popelnice nebo telefonní budky s nápisem.
A taky pořád někoho nutím "vyfoť mě tady u toho" a "vyfoť jak dělám tohle!", abych je pak mohla všechny během pár sekund smazat, protože jsem tam měla blbý vlasy/velkej nos/škaredý nohy/vyvalený břicho/zavřený oči/tupej výraz. 
Klasika.
Jsem oblíbená, to je jasný.
Vlna konzumu
Hned po "what to eat in Rome" přichází kontrola, jestli si i na tomhle výletě nakoupím oblečení za pár Euro v Primarku. A náušnice. Náhrdelníky. Ponožky s mopsíkama a kosmetický taštičky s buldočkama!
Za to se jdu stydět do kouta, a vy okamžitě zapomeňte, co jste si teď přečetli.
              Ne, dobře....když už jsem mohla prásknout tohle, dorazím svůj společenský status úplně. 
K cestování pro mě NEODMYSLITELNĚ PATŘÍ velikej papírovej kelímek kávy. Se zeleným logem.
Jo, prostě Starbucks.
Není to sice nic místního pro žádnou z těch zemí, ale pro mě je to oblíbený cestovní rituál, doplnění energie, pohlazení duše, a nejveseleji utracená eura v životě na výletě.
Tady v Brně už sice tenhle řetězec taky nějakou dobu máme, ale nebyla jsem tam ani jednou. V brněnským obchoďáku to pro mě postrádá kouzlo (cože? kouzlo? papírovej kelímek má kouzlo?!) cestovního rituálu, kterej patří třeba tomu, když se po půl dni chození po Vídni odměním velikým oříškovým latté. Přesně v tom Starbucksu na Mariahilferstrasse, s výhledem na ulici, kde vydržím pozorovat kolemjdoucí tak dlouho.....dokud v tom kelímku neobjevím dno.
Chytrá jak rádio
Před odjezdem se u nás doma objeví spousta průvodců. To pak mám snahu si o tom městě přečíst všechno a zapamatovat si to, abych pak mohla chytře ukazovat prstem "A tady, tady na to místě, kojila vlčice Romula i Rema!". Čtu si vždycky historii o všech panovnících, kteří kdy usadili svůj zadek na trůn, o tom kdy se jaká stavba stavěla i přestavovala, letopočet sem, další číslo tam.....a než tam dorazím, samozřejmě si ve stylu "jedním uchem dovnitř, druhým ven" nepamatuju vůbec nic. Ale hlavní je u toho vyfotit selfíčko.
Okradou mě a nic nestihnu!
Vždycky musím být všude brzo, protože "co kdyby náhodou!". A když říkám brzo, myslím opravdu nepochopitelně brzo.
Když jsem letěla do Holandska (z brněnskýho letiště, kam jezdí každých DVACET MINUT trolejbus), tři hodiny jsem seděla v hale úplně sama. Protože ten den se letělo asi jen do Eindhovenu, a nikdo jinej tam samozřejmě s takovým poředstihem nebyl, takže ani kavárna otevřená nebyla. Jen prázdná tichá hala a já, spokojeně oddychující, že jsem to "stihla" :D.
A kromě toho, že mě vždycky čeká několik hodin "rezervního čekání" před odletem nebo odjezdem, musím taky stokrát kontrolovat všechny doklady, kopie ukrýt na několika tajných místech (jako je například malá kapsička v kufru:D) a ještě si jízdenky vyfotit do mobilu, aby si na mě žádnej zloděj nepřišel. Mazaná jak ta liška, já vím.
Paniku je potřeba udržovat
Dobře, neuletělo nám letadlo, ale pořád je tady riziko, takže musím celou cestu nervózně něco mačkat a přemýšlet, co všechno by se mohlo stát.
Nenajdeme cestu k hotelu!
V hotelu o nás nebudou vědět!
V hotelu o nás budou vědět, ale v našem pokoji bude omylem někdo jinej!
Moje platba za ubytování se ztratila!
Aaa!
Konečně "doma"
Jakmile jsou všechny moje verze paniky zažehnány a já jsem neskutečně šťastná, jak to pomyslný a neexistující drama dopadlo, nadšeně hned kontroluju "novej domov".
Hned musím zjistit jak měkkoučká je postel (a taky hledám čokoládky na polštáři, který tam nikdy nejsou!), a jak hezká a velká koupelna!
Nutno ale říct, že co se týče koupelen, jako holka z paneláku nemám laťku nasazenou vysoko, vzhledem k tomu, že naše koupelna je zrekonstruovaná až před měsícem, a do té doby jsem se 23 let koupala v něčem, co připomínalo kulisy filmu Good Bye Lenin! nebo expozici z muzea komunismu.
Snídaňová královna
Jak je z blogu znát, snídaně miluju nadevše, a je jedno jestli je to ovesná kaše v Brně o půl šesté před tréninkem, nebo croissant na Montmartru. Užiju si to vždycky.
Ale snídaně na cestách jsou úplně nejlepší. Musí být sladký, veliký, a takový, co si doma moc nedávám.
Dortíky! Croissanty! Sladký pečivo plněný nutellou....prostě cukříku, pojď ke mně!
Ideálně v nějaké místní kavárničce, případně koupené v místní pekárně.
Hezky si nad tím posedět a koukat z okna na ulice a místní lidi i turisty, vychutnávat si to, a těšit se, co všechno za ten den poznám a uvidím. Protože tohle jsou rána úplně bez starostí, kdy je největším problémem jaký obchody muzeum navštívit dřív, nebo kde si dát další kafe. 
Protože jestli by byla něco škoda, tak by to bylo jíst vločky a tvarohy, který můžu jíst, a taky jím, skoro denně doma.
Protože nejlepší croissanty jsou prostě ve Francii (i kdyby objektivně nebyly, hlavní je ten pocit že jsou pravý a nejpravější!:D), nejlepší scones v Anglii, tiramisu v Itálii.....a ne, prostě ne, ovesný kaše počkají.
Hubneme do plavek, uuuuu!
Se snídaňovýma dobrotama souvisí i všechny další jídla dne. 
Ačkoliv mám všechny ty kuskusy, pohanky, tofu, cukety a řepy ráda nadevše a opravdu mi to chutná, vozit si to s sebou by mě ani nenapadlo, a mnohem radši si koupím místní dobroty, ať je to cokoliv. Protože jíst si svůj kuskus, když můžu venku ochutnat něco co jindy nemám, to by byla blbost.
Ale samozřejmě nejím celé dny na cestách jen v luxusních restauracích. Ani v neluxusních.
Občas ráda ochutnám něco v nějaké restauraci nebo sympatické kavárně, ale naprosto spokojená jsem i s takovou čerstvou bagetou, dobrým sýrem a ciderem, někde venku na lavičce nebo s krásným výhledem. #somklasik
Zápalky z USA
"....já kdybych před vás, pánové, postavil dvě krabičky od sirek, ale dvě NAPROSTO stejný krabičky, a o jedné z nich vám řekl, že je z USA, tak která by pro vás byla lepší, co? "
"no...samozřejmě ta americká." 
"Americká samozřejmě." 
Nemyslím si sice, že by všechno v zahraničí bylo lepší, že u nás nic nemáme, jinde je všechno ze zlata a podobný kraviny, ale když jsem někde za hranicema, musím tam ochutnat a vidět všechno, co je JINÝ. Protože v tu chvíli si všechno to jiný a v té situaci jakože lepší musím užít, a to od obyčejnýho pečiva který chutná vlastně úplně stejně (ale je prostě tady a je teda JINÝ!) klidně až po bílej jogurt , protože...sakra, taky je jinej!
Alenka v říši Divů
Aneb Markéta v supermarketu.
Když jsem někde v zahraničí (a to klidně i po hodině a půl cesty do Rakouska), dokázala bych trávit neomezeně dlouhou dobu v úplně obyčejným supermarketu a čučet tam do regálů, co mají jiný než my, a co zase oni nemají (Hohoho, kde jako máte Míšu?! No a co Pribináček? No?!). A samozřejmě to pak chci všechno koupit, i když je to v závěru stejný, jako máme tady.
A tak potom mám tendence si vozit domů tašku narvanou burákovýma máslama, čokoládama nebo nějakýma tyčinkama, i když bych skoro totožný sehnala i u nás....ALE JE TO JINÝ!
P.S. Původně jsem sem chtěla dát i spoustu mých nejoblíbenějších fotek z cest a k tomu povídání, proč mám každou z nich ráda....ale vzhledem k tomu, že neumím psát krátký články na to už nebyl prostor. :D
P.S.2 A teď si jdu číst toho průvodce! Letopočet sem, další číslo tam...
P.S.3 Protože zítra mě všechny ty body čekají - v Římě!
P.S.4 Až na tu zdradu, že Italové nemají ani Primark, ani Starbucks! (dobře ti tak, ignorante!!)

53 komentářů:

  1. Marktko, začni natáčet na YouTube :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To určitě ne, ráda zůstanu u psaní:)

      Vymazat
    2. Joooooo Marketkoo:))) M.

      Vymazat
  2. jojoooo, zítra s mamkou frčíme na několik málo dní do Milána, takže máme asi tak stejné prožitky :D
    a moje největší starost - hlavně najít to nejlepší gelato !!! :D (v Říme si pamatuju, že jsme byly na strašně dobrým, ale byla to nějaká postranní ulička, takže ti bohužel nemůžu doporučit, ale určitě si nedávejte někdo v těch turistických místech, tam je to prej vaničková za pár šupů :D)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Oooo tak to budeme obě dvě Italky! :D
      já na ty zmrzliny úplně nejsem (Míša Míša Míša!:D), ale v Itálii si prostě dát musím, ať chci nebo nechci.....a spíš teda chci:D

      Vymazat
  3. ja ťaaa milujeeeem! :) od začiatku až do konca sa stotožňujem s tvojim článkom (teda nie len s týmto:-) ale toto si vystihla úplne presne, tak ako to mám aj ja :) ..si uplne skvelá, dufam, že raz napíšeš knihu..a poriadne hrubú! :D

    OdpovědětVymazat
  4. paradni clanek:)) take jsem v Rime jeste nebyla a moc ráda bych se tam podívala, tak se tesim potom na clanky :) Užij si to !

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuju! :) A těším se, až o tom budu psát!:)

      Vymazat
  5. Ty vaše články jsou vážně úžasné, jste strasně super a sympatická,popravdě až na pár rezerv to mám uplne stejne :D .PS: Nechtela by jste se mrknout na muj blog ?

    OdpovědětVymazat
  6. V tom posledním bodě se celá vidim! :D A největší peklo to pro mě je v takové anglii, kde má všechno naprosto bezkonkurenční obaly.. A to i napříkald kapesníky!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně, co je hezký, to málem hned upadne do košíku:D

      Vymazat
  7. Tenhle článek je tak strašně dobrý!!! Úplně jsem ho zhltla, hlavně proto, že to mám úplně stejně a proto, že jsi zmínila milované Pelíšky :) booking vždycky něco najde a ty přípravy ... na to jsem fakt expert ... vrchol byly přípravy do Berlín, kdy jsem ze čtvrtek udělala na každý den kartičku o velikosti A5 a tam napsala program i s tím jak a kudy se budeme přesouvat (nakreslené stopy jakože pěšky). Samozřejmě že program jsem udělala tak, že jsem si všechna vygooglená místa vypsala i s otevírací dobou, adresou a nejbližší zastávkou a pak jsem každé to místo vystřihla a skládala za sebou a měnila to, dokud to nebylo dokonalý - MAGOR :D No naštěstí mi pak nevadí to v průběhu měnit, jinak bych se asi zbláznila úplně. A se Starbucksem to mám taky, v Praze do něj jdu, jen když mě tam bere někdo jiný a v zahraničí tam zase všechny tahám já :D Kopie všech dokladů v telefonu je nutnost a taky si nesmím před odjezdem alespoň třikrát zkontrolovat tašku, jestli mám opravdu všechno ... no mohla bych okecat všechno, ale napsala jsi to perfektně a popisky kategorií mě dostaly nejvíc :D Tak si hlavně pořádně užij ten Řím a už se těšim na spoustu fotek a tipů :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Klárko děkuju za nejlepší komenář! :)
      A to plánování mě pobavilo, ty stopy:D Takhle bych to dělala taky, kdybych nebyla TAK líná, že se zmůžu jen na psaní a občas nějakej nepovedenej náčrt mapy:D
      Jo ale co si kreslím je oblečení před balením - abych měla představu co se k čemu hodí :DD

      Vymazat
    2. Teda oblečení si taky vždycky zkusim kreslit, ale vždycky zvládnu jen první dva kousky a pak mě to přestane bavit - koláže v Polyvoru to jistí :D

      Vymazat
  8. Ja mam taky stresy vzdy a vsude, taky chci byt vsude s naskokem kdyby neco, muj manzel to ovsem tezce ignoruje a kasle na to, takze mi ty pripravy a vymysleni katastrof vzdycky pokazi.
    Taky rada objevuju a kouknu se kde co maji jinyho stejnyho nez u nas, ale taky rada polezim u bazenu nebo na plazi. Proste si dopreju z obou soudku dosytosti.
    Me kafe u starbucks moc nechutna, ale ten samy ritual mam s kafem v mekaci ve vankovce, pro me je to pocit zmeny (ziju v zahranici). A ten pocit je samozrejme neskutecnej. Hihi
    Peknou italii a tesim se na zazitky.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuju:)
      Je to srandovní, jak má každej ten rituál jinde:)

      Vymazat
  9. A teď si představte, kdy člověk, jako já, co chodí všude 5 minut po, uletí mu 3 letadla ze 4 a na poslední chvíli hledá, kam že jsem to dala ten pas....cestuje s veleváženou paní Stresařkou!:D Každopádně v NL máš dveře vždycky otevřené, k nervově- zocelovacímu pobytu:D

    Jídlo je základ. Poslední dobou plánuj svůj interiář dle vytipovaných kaváren...ale pšt :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jenom jsem se tě asi 7865x zeptala kolik máme času a v kolik budeme vstávat, to je všechno!:D
      (ráda se vetřu znova!)

      Vymazat
  10. Ahoj, proc na ubytovani nevyzkousis airbnb.com? Takhle taky poznas jak ziji mistni a je to mnohdy levnejsi nez hotely:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tam taky občas hledám, ale nakonec jsem zase vybrala přes Booking - ale třeba příště:)

      Vymazat
  11. Udělej ten článek o oblíbených fotkách z cest zvlášť! Prosím :)

    OdpovědětVymazat
  12. Jééé, tak to si užij Řím a pak koukej sepsat velkej článek (dva..tři...však ty víš nejpíp, ja to rozděit :D). A na jak dlouho tam jedeš? Já jsem měla letět tuhle neděli, ale světe div se, letiště jim vyhořelo a nestihli to opravit, některý lety zrušili. I můj. Ale naštěstí se to dalo přebookovat o den později, jak příjezd, tak odjezd. A v hotelu byli zlatí, posunuli rezervaci.

    Tak krásnou dovču přeju a žádný kalamity!!

    Káťa
    Spark of Randomness

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuju Káťo!:)
      to je teda smůla, četla jsem o tom že tam měli problémy:( ale hlavně že to nakonec vyšlo!

      Vymazat
  13. Markétko, srdíčko ti za tenhle článek :) Dost mě pobavil, já jsem sice v cestování větší pankáč a musím toho poznat ještě víc a víc a víc (táhne se to se mnou z dětství, měla jsem to podobné jak ty - ale ty na mě působíš klidněji, já jsem to zdědila se vším všudy :D), spím nadivoko bez bookingů, ale v některých bodech jsem se taky našla (jídlo je nej. snídaně v kavárnách? hubneme? jogurty? alenka? - tady se vidím obzvlášť). Díky za milý článek a těším se na report z Říma, loni nám 100 km před ním umřelo auto, tak jsme to otočili a jeli stopem domů. Letos to ale musí vyjít, tak snad mě inspiruješ :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuju za komentář!:)
      Jednou bych taky ráda byla větší pankáč - a o dost! jedním z mých snů je podívat se, jen tak s batohem do Thajska nebo někam do těch končin, a poznat to se vším všudy - i když si sama sebe v téhle situaci představit neumím, je to v plánu!:D

      Vymazat
  14. Markétko, úplně mi mluvíš z duše! U některých bodů jsem se zasmála, jako bych četla o sobě :) Četla jsem někde na fb nebo tady v komentářích, že ti nevyšla žurnalistika? Chci jen říct, kašli na ně, když tě nechtějí, ty se podle mě prosadíš i bez toho, protože píšeš vážně skvěle!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc dekuju! :) Byla to kombinace medialni studia a zurnalistika, myslim ze by me hodne bavily predmety, ale neda ae nic delat - spis js byla smutna jak se chovala komise - mela jsem dostat body za bakalarku, ale rekli mu ze jsem z jine fakulty a koukat na to ani nebuou....nebo otazky ve stylu "a tuhle metodu byste zvolila proto ze si myslite ze se tak hodi, nebo protoze jinou neznate?!" no hrozny! :D

      Vymazat
  15. Jak kdyby jsi mi z duše mluvila :D Najdu se v každém každičkém bodu! Jen ta sladká snídaně u mě neprojde - to bych pak celý cestování prospala.. ale jinak je to totožný! Až se vydáš na tu cestu po Thajsku s batohem na zádech - jako správný dobrodruh! Můžu ti dělat průvodce po Samui? Slibuju, že každé dvě minuty budeme dělat zastávky na jídlo, nevynecháme regály místního Tesca - Alenka jsem tam i po 4 měsících a večer si dáme hnusný Thajský víno! Prosím!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No to by bylo NEJLEPSI, s tak skvelou a krasnou pruvodkyni!! :) ale byla bych jeste 432777x vetsi Alenka nez bezne, to by se mnou bylo nesnesitelny! :D

      Vymazat
  16. Taky jsem letos plánovala řím, ale nějak to organizačně a finančně nevyšlo :/ tak snad příště. Na severu Afriky jsem byla v Tunisku, Maroku a (Kanárských ostrovech). A Maroko mě uchvátilo, ale je pravda, že bych raději někam, kde si to víc prozkoumáš, kromě organizovaných výletů. Jinak spoustu věcí mám podobných =D Ale s tím nakupovaných stejných věcí ze zahraničních nákupů to možná není přeceněnované. Zrovna dneska jsem četla v Mladý frontě, že nás pěkně šidí a že ten samý výrobek v zahraničí má lepší složení, protože oni by to nekvalitní na rozdíl od nás nekupovali. Užij si Řím a těším se na report ;)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak snad to priste vyjde!:) ono i v zahranici je v obchodech spousta veci se spatnym slozenim, ale je pak na kazdym jestli za to ty penize da:) a moc dekuju!:)

      Vymazat
  17. Výlet do Říma jsem dostala od mamky jako odměnu za maturitu...dva dny jsme chodily po památkách, kavárničkách apod a třetí den jsme se chtěly jet vykoupat k moři. Jely jsme vlakem do stanice Civita vecchia, což bylo malé středisko asi hodinu jízdy od Říma.

    Mimo jiné byla na pláži něco jako naše česká večerka, s tím rozdílem, že tam měli neskutečný dobroty! Nakoupily jsme si s mamkou čerstvou focacciu, krájený prosciutto, sýry, olivy, salát z mořskejch plodů na váhu a další dobroty, vyskládaly si to na deku na pláž a celé odpoledne debužírovaly :D Byl to pro mě jeden z největších gurmánských zážitků z celýho Říma, takže kdybyste se vydali k moři, vřele doporučuju nezavrhovat italský "večerky" :D

    OdpovědětVymazat
  18. Zase krásný článek :) Úplně mě to navnadilo na letní atmosféru! :)

    Já byla loni s mamkou na poznávacím zájezdu ve Veroně a Benátkách - Itálie je fakt nádherná. Tenhle rok letíme po x letech k moři - do Španělska na Costa Bravu. Strašně se tam těším. Už jenom na letiště, na poznávání nových míst, jídel, koupání v moři.... A taky pojedeme do Barcelony. Takže skoro denně pročítám tvůj blog s loňskými články a dělám si seznamy, co musím navštívit :D

    Užij si to v Římě. Těším se pak na článek :))))

    OdpovědětVymazat
  19. presne tak isto ma nelakaju tie destinacie ako egypt a tuniskokde clovek len lezi na plazi. a presne tak isto milujem obycajne supermarkety v zahranici a tesim sa obycajnym veciam ktore su "z krajiny XY". taktiez sa bojim, ze co ak o mne v hoteli nebudu vediet. ale tri hodiny vopred na letisku fakt nesedim :D

    Beauty by Bellatrix

    OdpovědětVymazat
  20. Ty máš prostě nejlepšejší, nejvtipnější a nejpravdivější články! :-D Strašně dobře se to čte a ikdyž nejsou čláanky každý den, když je tak VŽDYCKY stojí za to! :-) Těším se na repost z Říma :-)

    OdpovědětVymazat
  21. ze začátku, když jsem tě objevila, jsem si myslela, to bude nějaká nafrněná bloncka, která neví co s penězi(těchto holek je asi milion milionů..) ale musím říct..jsi nejlepší blondýna jakou znám :D klaním se tvému humoru a stylu psaní :D
    užij si to na dovči a těším se na další článek :))♥

    OdpovědětVymazat
  22. ja jsem se taaak nasmala!
    diky za to a uzij si vylet :)

    OdpovědětVymazat
  23. Podle mě ty menší stresy k tomu prostě neodmyslitelně patří. Nebylo by to ono! :D

    OdpovědětVymazat
  24. Podle mě ty menší stresy k tomu prostě neodmyslitelně patří. Nebylo by to ono! :D

    OdpovědětVymazat
  25. Tak tohle mě hodně pobavilo. :))
    Zrovna s přítelem řešíme, že bychom někam jeli a já nejen, že mám fobii z cestování, mám strach i ze všeho dalšího - ujede nám to, okradou nás atd. :D
    Zatím to vypadá na pár dní ve Vídni a ke konci prázdnin Litva. :)

    OdpovědětVymazat
  26. Haha, naprosto super článek a jsem na tom úplně stejně. Já třeba taky hrozně nervačím. Jestli mám pas musím zkontrolovat milionkrát, časy autobusů mám pečlivě napsané na papírkách a ještě si je radši zapamatuju předem. A to ještě necestuju sama. To nevím, jak bude vypadat, to už se asi zblázním :D a se Starbucks jsem na tom stejně - no a co, že je to předražený kafe, co mají všude? Ten pocit stojí za to, že jo! :D Moc pěkný článek :)
    Young, wild and free

    OdpovědětVymazat
  27. v poslední době zjišťuju, že celý články čtu akorát od tebe a od Káji z foodpapertravel. A že se vždycky těším!! ty tvoje situace z reálnýho života (co když o nás v hotelu budou vědět, ale v našem pokoji budě někdo jiný) jsou boží. Těším se, co dalšího napíšeš :)

    OdpovědětVymazat
  28. Opět naprosto super článek! Jak ty to děláš :-)?

    S tím Starbuckem jsem na tom naprosto stejně (s tím rozdílem, že já radši ten dvoupatrovej na Kartnerstrasse). Kolikrát jsem si říkala, že mi to přijde naprosto ujetý, dávat si kafe za stovku v nákupním centru, kde je ta kavárna situovaná doprosřed cesty a všichni chodí okolo tebe...O nějaké útulnosti, v klídku si vypít kafe, o tom nemůže t ani řeč. No, to jsem zatím nějak nepochopila :-). Úplně to ztrácí smysl...

    Jinak si moc užij Itálii a už teď se těším na článek!

    OdpovědětVymazat
  29. Skvělý článek, skoro se vším se ztotožňuju. :-D Řím je krásný, užij si ho! K.

    OdpovědětVymazat
  30. Uzij si krasne dny v Italii, ja se ted vratila z Verony a Benatek, miluji to tam.
    Jak pises, ze vsude na letisti jsi s velkym casovym predstihem :), me specifikum je vyvolavani k nastupu do letadla. Ackoli se snazim mit vzdy casovou rezervu, snad pokazde nas vyvolavaji! :)

    OdpovědětVymazat
  31. Úžasná článek :D Úplně jsem se viděla v té části, jak jsi popisovala, že s rodinou nejste shopni zůstat na jednom místě. Taťka by u bazénu v hotelu umřel :D A navíc každého z rodiny zajímá něco jiného ... takže většinou bydlíme během dvou týdenní dovolené třeba v pěti různých ubytováních a musíme kvůli taťkovi na hory, kvůli mě a bráchovi se válet aspoň chvíli na pláži a s mamkou zase obejít památky :D
    Nemůžu se dočkat, až budu dospělá a budu sama nebo s kamarádama pořád někde cestovat ^^

    Užij si Itálii ! ♥

    Adelaida
    www.meadelaida.blogspot.com

    OdpovědětVymazat
  32. Já nevím čím to je, ale děsně se mi líbí cestování a dobrodružství, děsně moc bych chtěla někam vyrazit, ale mám velký strach že to špatně naplánuju, neubytuji se, ztratím nebo nedomluvím, že mě unesou a kdo ví co :D vždycky jsem jela už na vymyšlený výlet ( a většinou ho vedli rodiče) a bylo mi fajn, mohla jsem si ho užít a nehlídat hodiny jestli už jede vlak

    OdpovědětVymazat
  33. Řím ti závidím, hrozně bych se tam chtěla podívat :)

    OdpovědětVymazat
  34. s jídlem to máme úplně stejně. vždycky se ale tak najím, že mám pak pocit, že mě ani letadlo neuveze zpátky. s dochvilností je to trochu horší. můj letošní výlet do Stockholmu by mohl být ukázkovým příkladem. naprosto nic jsme nestíhaly! měla jsem pocit, že snad ani neodletíme:D
    v srpnu jedu do Říma, tak se těším na všechny tvoje tipy:)

    OdpovědětVymazat