Střípky z kuchyně + Z nákupního košíku

Hezký den!

Nevěděla jsem, jestli přidat radši Střípky z kuchyně nebo článek Přihoďte do nákupního košíku, tak jsem to spojila dohromady. Mazaná jak ta liška! (nebo spíš líná na porovnání kterých fotek je víc...).

Takže to dneska bude takový 2v1. 

Něco jak to divný instantní kafe, kde máte zároveň i mlíko. 

Nebo jako sportovní tílko, kde už je všitá podprsenka.

Tak nějak.

Co mě baví na internetech?

Víte, jak se to říká o ohni - dobrý sluha, ale zlý pán. (Proboha, kam já na ty retro přirovnání z doby kamenné chodím?:D). A to stejné platí i o internetu. V dnešní době je díky němu všechno o tolik snadnější - od okamžitého nalezení dopravního spojení přes komunikaci s někým, kdo je na druhém konci světa až po nakupování nebo hledání zdrojů k různým školním pracím.
Ale na druhou stranu, nebýt internetu, všichni bychom pravděpodobně využívali volný čas mnohem prospěšněji a ani prokrastinace by nebyla tak oblíbeným termínem (možná i proto, že by si nikdo nevygoogloval, co to znamená).
Doba by se měla rozdělovat na tu před internetem a po internetu, a já už pomalu ani nemůžu uvěřit, že jsem zažila to první.
Dobu, kdy jsem si jízdní řády opisovala na ušmudlanej papírek.
Dobu, kdy jsem na film buď šla do kina, vyprosila si u kamarádky kazetu, a nebo ho prostě neviděla.
Dobu, kdy jsme si s kamarádkou na druhém konci republiky psaly dopisy.
Dobu, kdy jsem si pamatovala čísla na pevnou linku nejlepších přátel.
Dobu, kdy neplatilo, že dnešní noviny jsou už dávno starý.

Únor

Když jsem byla malá, znala jsem ke každému měsíci nějaké pořekadlo. Únor bílý, pole sílí. Březen, za kamna vlezem. Duben, ještě tam budem...

Ale nebojte, recitovat vám tady nebudu. 

A nebudu ani básnit o tom, co se děje v únoru na polích.

Teď, když se řekne únor, okamžitě se mi vybaví Valentýn.

I přesto, že se začátkem měsíce okamžitě nezačnu skupovat všechno, co jen trochu připomíná srdce, šuplíky plnit červeným krajkovým spodním prádlem a nejezdím do IKEA nakoupit hromadu růžových svíček. 

Nikdy jsme to nijak neslavili, což ale neznamená, že bych ráda nedostávala květiny a čokoládky ve tvaru srdíček (no dobře, je jasný, že čokoládu mám ráda ve všech tvarech...). Jen to červený spodní prádlo bych nechtěla. Nemám ráda červenou. Ve spojením s mým bledým obličejem a světlýma vlasama je to.....no....ne, prostě mi nesluší.

Tento rok jsme spolu s přítelem ten den ani nebyli, ale na dortík jsme si zašli alespoň v týdnu.

Protože jak se říká, láska prochází žaludkem. A o to líp, když tím žaludkem projde i kokosovej cheesecake!

A samozřejmě, že jak jde o Valentýn, je to na prvním místě marketing, pak dlouho nic, a až potom nějaká láska. A samozřejmě bychom si všichni měli najevo to, že se máme rádi, každý den, různými maličkostmi. Ale ne každý to dělá tak úplně denně, a tak neuškodí si to jednou za čas připomenout, i kdyby to měla na svědomí nějaká fialová flekatá kráva v reklamě a nebo leták v Lidlu, kde prodávali v srdíčkovém obalu i uzeného lososa (a já jsem doteď tak trošku uražená, že jsem takovou romantiku nedostala!:D).

První měsíc s crossfitem

Hezký den!

Možná si pamatujete můj článek o amatérských crossfitových závodech, kterých jsem se na začátku roku zúčastnila. V té době jsem měla za sebou crossfitových lekcí asi tolik, že by se daly spočítat na prstech jedné ruky i pokud bych přišla o malíček, když nepočítám začátečnický kurz na 8 lekcí, kde se všem základním skupinám cviků věnuje celá hodina - od ketelbellů přes hrazdu a stojky až po vzpírání.

No, zkrátka se teď dost divím, že jsem na ty závody vůbec vlezla, a to, že jsem to zvládla odcvičit byla jen náhoda (nebo spíš soucit organizátorů, že tam dali opravdu jen ty "nejjednodušší" cviky?), a třeba takové thrustery jsem tam dělala úplně poprvé v životě. A stejně tak by tomu bylo i kdyby tam bylo cokoliv jiného. 

Zkrátka jsem byla jako reklama na začátečníka amatéra, a natrénováno neměla skoro nic, některé cviky neznala vůbec, některé jsme si projeli na kurzu s dřevěnou tyčí, a jen část "na ostro" s osou a zátěží.

A začátečník amatér jsem stále, ale protože je to dneska přesně měsíc, co jsem si koupila neomezenou permanentku do New Parku, rozhodla jsem se, že vám o tom napíšu víc. Za ten měsíc jsem trénovala opravdu intenzivně, v Crossfit parku byla přesně dvacetkrát, každý den si odnesla novou modřinu, a ráno kolikrát trpěla i při vstávání. Mnohokrát jsem chtěla zůstat ležet na zemi a místo dalších angličáků tam radši umřít, stokrát jsem se chtěla tou železnou tyčí praštit do hlavy a omdlít, jen abych už to měla za sebou, párkrát mi něco teklo přes obličej a nevím, jestli to byly slzy bolesti nebo pot (no dobře, když jsem se šikovně praštila osou do nosu, asi mi vyhrklo spíš to první:D)......a všechno to stálo za to!

Sparťanský trénink, laser game a instagramová moudra

Hezký den!

Dneska to bude taková všehochuť, o tréninku ve strašidelné hale, o tom, že se zbraní v ruce se neměním zrovna v mrštnou a prsatou Laru Croft a o tom, že můj mobil fotí fakt blbě, čehož jsou důkazem instagramové fotky.

Materiální radosti

Je neděle, a v neděli se nic nedělá.

Ale psaní blogových článků do nicnedělání krásně spadá.

A dneska to nebude ani o cvičení, ani o jídle, ani o kavárenském povalování, ani o cestování (o tom to bude ale přesně za měsíc, juhuuu!), ale o radostech zcela materiálních. Protože i to je někdy víc než potřeba.

A pamatujete si můj wishlist z minulého měsíce? Tak z té materiální části si můžu hned pár položek odškrtnout. A samou radostí zatančit oslavný taneček.

Doslova, však pár jsou dva.

Recept : Sladký-nenechte-se-odradit-chlebíček s petrželí

Mrkvový dortík? Ten už mají (naštěstí!) skoro v každé pořádné kavárně.

Cuketový perník nebo buchta? I nad tím už ohrnuje nos mnohem méně lidí, přeci jen, cuketa se přizpůsobí a není v tom nijak cítit.

Brownies nebo muffiny s červenou řepou? To už jste určitě taky někdy viděli nebo ochutnali - je to hezky barevné, je to dobré,  jako zeleninovej salát to nechutná, tak proč ne.

Dýňový koláč? Klasika každého američana, a s nástupem globalizace pomalu i klasika našeho podzimu.

Ale petržel? Petržel do něčeho sladkýho?

Divný!

A nebo taky ne. Zvláštní každopádně, ale chutná to dobře.

Věřte nevěřte.