Studentský speciál : Obědy za pár centů

Kafíčka ve městě jsou fajn, obědy snad ještě lepší, sushi bych nejradši jedla od rána do večera a o večerních vínkách nebo skleničkách burčáku ani nemluvím. 

No a co teprve takové snídaňové cheesecaky nebo croissanty s pořádným kýblem kávy v kavárnách!

Všechno bych si to nejradši dávala denně, ale vzhledem k tomu, že jsem tady neulovila žádného bohatého Rakušáka, moje stipendium nedosahuje výše tisíce Eur (tak jako to mají třeba studenti z Ománu, hrůza!) a ani nemám kreditku s neomezeným obnosem, nezbývá mi nic jiného, než s penězi trošku hospodařit. 

Na jídle se sice šetřit nemá - ale to spíše ve smyslu, kde by přišla na úkor kvalita, která by ustoupila levným instantním polévkám, mraženým pizzám, párkům co maso ani neviděli, namáčeným v kečupu co zase ani neviděl rajčata. 

Ale levné potraviny zdaleka nemusí být jen nějaké šmakulády - ušetřit na jídle, které bude i přesto chutné, zdravé a rychle připravené? To se myslím může hodit každému.

A i pokud jsou třeba vaše finance neomezené, můžete z toho mít alespoň dobrý pocit :D

Ale nejprve vás musím varovat - článek je plný nudného počítání a řečí o tom, co je kde levné a jak kde ušetřit, čímž možná budu připomínat nějakou důchodkyni s letákem v ruce!

Kam ve Vídni na kávu?

Hezký den!

Jak jsem slíbila, dnes se s vámi podělím o dva tipy, kam zajít ve Vídni na kávu, čaj nebo cokoliv teplého a tekutého. (ale o punči si povíme až v prosinci :D)

Ale nejprve se musím k něčemu přiznat - ačkoliv jsem velká kavárenská povalečka, jsem největší buran, co se kávy týče.

Kávu dělím velmi profesionálně, stejně tak jako víno, pouze do dvou skupin : chutná / nechutná.

A do skupiny "chutná" patří cokoliv, v čem je hodně, hodně, hodně mléka.

A skupina "nechutná" obsahuje jakoukoliv kávu bez mléka (espressa nejsou opravdu nic pro mě) a kávu z automatu.

Jsem prostě expert, znalec, gurmán a tak. (a vedle mě právě stojí hrníček s rozpustnou kávou z Lidlu za 3eura/200g )

Vídeňský jídelníček

Krásný den!

Na nedělích a státních svátcích v Rakousku je zároveň dobrá i špatná jedna věc - všechny obchody jsou zavřené. Lidé sice tráví svůj volný čas více smysluplně - sportují, jsou venku, doma s rodinou, a nebo jdou třeba do muzea (teda to jsou jen mé, možná naivní, představy :D) a netráví celý den od rána do večera v nákupních centrech.

ALE...když nemáte v týdnu čas a plánujete si, jak se v sobotu zajdete podívat po obchodech a pořídíte si životně důležité věci jako jsou nové kalhoty, velké náušnice, tričko a sukně, a svetřík, ale v pátek se dozvíte, že v sobotu je státní svátek, což znamená "trhni si nohou, Markéto, a choď si v těch starých riflích!", je to konec světa! 

Ale na to, že v takových případech musím už v pátek při nákupu potravin myslet na to, co budu v pondělí snídat a co si ponesu do školy v krabičce, už jsem si zvykla. Přeci jen, když někdo snídá neustále jen ovesnou kaši nebo musli a obědvá cizrnu, není to tak velké přemýšlení :D

A vám tedy přeji krásné volné dny, těm mlaďochům, co jsou ještě školou povinni přeji i krásné prázdniny, a teď už se jen podíváme na další článek plný dobrot (i když ne že by "jídelní" článek nebyl i včera a několik dnů předtím :D).

Kam ve Vídni na oběd : Pie Factory a Henry

Krásný víkend přeji!

Jeden článek byl sice včera večer, takže kdo z vás to ještě nečetl, můžete to napravit teď a dát si tak třeba sobotní kávičku ve společnosti mých obrázků a slov. (a to je přesně to, po čem jste vždy toužili, já vím! )

Článků mám nachystaných hodně - třeba kde ve Vídni doplnit pravidelnou dávku kofeinu, co se mi tu líbí a nelíbí, obědy pro chudé studenty, samozřejmě i klasika jako Střípky z kuchyně kterou nemám...tak teď je ještě dostat k tomu, nějak to dát dohromady.

 Ale kdybyste měli jakékoliv jiné přání, co byste si rádi přečetli /prohlédli, piště pište pište!

Ale dnes pro vás mám dva tipy, kde se ve Vídni dobře najíst, a postupně budu přidávat (což mi připomíná, že bych to tady taky měla nějak roztřídit do rubrik, ale lenost mi v tom brání), tak snad se vám mé tipy budou líbit a třeba to někdo z vás i využije. A když ne, tak je mi to vlastně jedno - já se dobře najím tak jako tak :D

Balíček plný zdravých dobrot

Krásný páteční večer přeji!

Tak jsem tu po pár dnech opět s dalším článkem, tentokrát plným dobrot.

Chtěla jsem ho sice sepsat už dříve, ale někdy se vracím ze školy až večer po osmé, někdy večeřím víno, jindy zase odcházím ráno v osm a vracím se před devátou. A nebo večeřím pro změnu burčák. 

A ani jedno z toho není zrovna příznivá situace pro sesmolení nějakého toho článku. (i když už po první dvoječce vínečka jsem ještě vtipnější než obvykle, ohohooooo!)

Ale dneska je pátek, školu jsem měla jen krátce,tak jsem stihla zajít na nejlepší oběd (a o tipy, kam zajít ve Vídni na oběd vás rozhodně neochudím!), s kamarádkami na kafe, s důchodcema v Lidlu bojovat o sýry a levnou zeleninu, dát si do těla v posilovně (kde jsem si na páse několikrát málem vyrazila své křivé zuby, protože se velice rád zasekává), zaseknout se ve výtahu, což byly nejdelší čtyři sekundy.....a konečně přichází i čas na článek.

Tentokrát to bude o dalším balíčku plném radosti, který na mě čekal doma - o mé první objednávce z e-shopu Biosféra. A vlastně je to moje první objednávka jídla po internetu vůbec (když nepočítám musli a čokoládu z Mixitu, která mimochodem včera s poslední kostkou padla za vlast).

Müsli, matcha čaj a ódy na zelenou čokoládu

Krásný den!

Dnes vás zdravím z města, které mám úplně ze všech nejradši - a ne, není to ani Vídeň, ani Paříž nebo Londýn, ale moje rodné Brno. 

V pátek po škole jsem se svým červeným kufříkem plným špinavého prádla spěchala na Praterstern, naskočila do žlutého kočáru a strávila tak po delší době zase víkend doma.

A můj návrat do Brna se nesl opět v poněkud skleničkovém duchu. 

No co, však se říká, že jedna až dvě deci dobrého vínka denně jsou prokazatelně zdraví prospěšné. Ale jelikož si po večerech na koleji sama víno běžně jen tak nedávám, musela jsem to dohnat za celý měsíc - však jde o zdraví! 

Ale dnes tady ódy na víno (i když bych jako správná Moravačka možná i měla:D) psát nebudu, nýbrž na dobroty, které mě doma čekaly. Vídeň je sice skvělá a mám to tam moc ráda, ale na víkend doma jsem se stejně moc těšila (a to neříkám jen kvůli té plné ledničce :D). A tentokrát jsem měla důvod k těšení dvojnásobný - věděla jsem (nebo spíš doufala, že na mě něco zbyde:D) totiž, že tu na mě čeká jedna velice milá zásilka z Mixitového království.

Vídeňský průvodce : Kahlenberg, Grinzing a nejlepší banánový chlebíček

Hezký večer!
Nejprve musím poděkovat všem dobrým vílám (a možná i vílákům), co mi poslaly hlasy do téhle blogové soutěže. A jak jsem psala na facebooku, potěšilo mě to o to víc, že jsem se o tom ani jednou nezmínila, nijak o to neusilovala, žádné odkazy nikde nesdílela a nikomu to necpala a nezaložila si desítky falešných mailů, abych si hlasy posílala sama, ale čtenáři si mě tam našli sami. Takže děkuju moc, moc, moc! Pořád nemůžu uvěřit tomu, že to co sesmolím na svém malém a ušmudlaném (doslova:D) počítači opravdu někoho zajímá. A když už jsem teda v tom finále, budu moc ráda, když mi pošlete svůj ctěný hlas i tam.
 Teď by asi měl následovat dojemný odstavec o tom, proč bych si zrovna já zasloužila vyhrát, kolik dá takový blog práce, jak vás určitě nezklamu a bla bla bla.
Skutečnost je ale taková, že bych chtěla vyhrát...respektive získat druhé nebo třetí místo jen kvůli tomu, abych získala několikatisícovou poukázku do Billy, za kterou bych si nakoupila hromady čokolád a alkoholu...............ehm tedy................chtěla jsem samozřejmě říct celozrnné mouky a suroviny na pečení!
A opravdu si nemyslím, že by byl můj blog nejlepší, a už vůbec ne v kategorii "food", kde jsou mi konkurencí tak šikovné kuchařky, že se při pohledu na jejich výtvory musím stydět - přeci jen, vyfotit cizrnu nebo po sto padesáté uplácat loupáčky žádné velké kulinářské umění není. Přijde mi, že v téhle kategorii jsem tak trošku omylem - a to neříkám z nějaké falešné skromnosti, ale objektivně by někdo, kdo spálí i rýži a v životě neuvařil nic složitějšího, než je kuskus s cuketou, neměl být nějakým "food guru".
Ale to nemění nic na tom, že bych nebyla ráda, když mě svými hlasy podpoříte - ale ne zase tak moc, abych to náhodou úplně nevyhrála! To bych se totiž pak mohla stát i slavnou (ehm....s hodně uvozovkami) a to bych opravdu nerada! Vždyť to se pak člověk nemůže ani ve městě pořádně opít....nebo chodit do obchodu v teplákách s mastnou hlavou!
Takže hlasujte, hlasujte, ale ne moc! :D
A slibuju, že žádné finišové loudění, jak říkal pan Franz před prezidenstskými volbami tady nebude a víc vám to cpát nebudu (ale sakra, ta poukázka!).
Takže dost o soutěži, dnes vám chci opět představit další krásy města.

Vídeň přes filtry Instagramu

Krásný den!
Opět mám ráno čas, tentokrát jsem nevstala dřív než moje příšerná spolubydlící, škola mě čeká zase až kolem poledne a potom jdu poprvé na Taebo v rámci školního tělocviku. Máte s tím někdo zkušenosti? (Jsem kráva, že jsem si to vybrala?)
Jednou týdně tady chodím na bodystyling (ale o včerejší hodině, kdy nás měl na záskok pravděpodobně teplý cvičitel aerobiku v nejuplejších kalhotech, radši pomlčím. Poprvé mě vyděsil, když nám začal úchylnými pohyby předvádět, jak stahovat břicho a hýždě, při posilování břicha k tomu měl říkanku o vánočním cukroví, a dorazil mě už jen tím, když začal dělat DÁMSKÉ kliky.), budu chodit do posilovny na kolejích, ale chtěla jsem ještě nějakou sálovou lekci, tak jsem si k tomu vzala to Taebo - chtěla jsem sice kick box nebo box, ale už nebylo místo. Tak doufám, že to byla dobrá volba, i když žádné badass tréninky nečekám :D
Ale dneska to nebude o cvičení, nýbrž jen takový nenáročný (ne že by jinak byly moje články vrchol intelektuální literatury, haha) článek plný instagramových fotek, co jsem za poslední dobu v mobilu nasbírala. O mé úchylce fotit pořád a všechno už asi víte. A pokud víte i o tom, jak by se to dalo léčit, sem s tím!
Ten koncept Instagramu - čili focení naprosto nepodstatných věcí a jejich sdílení s prakticky cizími lidmi nechápu. K čemu to je, cpát cizím lidem, jestli jste si koupili novou řasenku nebo jíte chleba se sýrem? Komu tím prospějete?!!? No, úplně k ničemu.
A přesto to dělám.
Fotím o sto šest, a pak to tam, při dlouhé chvíli v metru, na zastávce nebo ve škole nahrávám jako bláznivá. A někdy to tam nahrávám i když dlouhou chvíli vůbec nemám.
A stejně tak si ráda prohlížím i fotky stejně úchylných lidí.
No a pak tady máme i starý dobrý facebook a psaní mouder do toho malého okýnka nahoře. Smysl nulový, ale taktéž mi tam občas ruka ujede. No, asi jsem obětí téhle divné doby.
Ne, kecám.....ve skutečnosti si myslím, že je potřeba světu sdělovat, jestli jsem si ráno opatlala kolem pusy ovesnou kaši s medem nebo s Philadelphia Milkou, a jestli jsem svou dobrou náladu podpořila červeným, nebo bílým burčákem. A taky jsem strašně vtipná, což je potřeba dávat najevo i facebookovému lidu, což jsou prý mí přátelé.
Takže jdeme na to, hromada životně důležitých fotek je tu, tradááá! 

Jak bydlím

Krásný den! (a když se podívám z okna, vypadá to, že krásně opravdu bude!)
Včera jsem vám ukázala jedno z krásných vídeňských míst, které rozhodně stojí za návštěvu, a tak to bude dnes zase něco z trošku jiného soudku - pozvu vás do své psí boudy, jak říkám svému mini-pokoji.
Dnes mám takové líné ráno, což si obzvlášť užívám - vstala jsem dřív než moje příšerná spolubydlící a stihla si tak alespoň vyčistit zuby v koupelně, než ji obsadila v klidu jsem mohla posnídat, přečíst si na internetu různé články, a škola mě čeká až kolem poledne, poté cvičení a večer další přednáška, tentokrát v budově přímo v centu města s výhledem na Albertinu a Hofburg :)
A protože jsem si i po sto letech uklidila pokoj, je to ideální příležitost ukázat vám, v čem a jak bydlím.
Víte, pořádek, ten já mám velmi ráda....ale ne až tak moc, abych se té nemilé činnosti zvané uklízení věnovala více než je třeba (a někdy se tomu nevěnuji ani když by to potřeba opravdu bylo :D).
Jooo, naleštěné skleničky, oblečení poskládané do komínků a podle barev, koš vynesený dvakrát denně, všechno na svém místě, systém v šuplících, nikde žádné povalující se věci....to by bylo hezké...ALE...no....

Vídeňský průvodce : Donauinsel

Krásný den! 

"Jídelních" článků tu bylo za poslední dobu dost, a tak je čas ukázat vám opět něco z krás Vídně, protože by byla škoda, nepodělit se zrovna o tohle. A příště bych mohla sepsat třeba něco o mém cvičení a o tom, jak tady hýbu svým měkkým zadkem, pokud by vás to zajímalo (kecám...vždyť víte, že to sepíšu tak jako tak :D).

Po dlouhé době opět zažívám to, co je to, radovat se z víkendu a těšit se na něj - od té doby co nejsem na vysoké a přednášek jsem měla v Brně opravdu pomálu, mi ty dny tak nějak splývaly a rozhodně mi nevadilo, že je zrovna všední den - spíše naopak, protože víkendy jsem trávila na brigádách, takže jsem byla vždycky ráda, že je to za mnou. Ale teď, po příjezdu do Vídně, kde mám těch přednášek o poznání více (ale to pořád ještě neznamená, že by to bylo nějak extrémně moc:D) a často jsem z toho vyčerpaná o dost víc než ostatní, vzhledem k tomu že se musím neustále soustředit na němčinu a snažit se pochytit, o čem se mluví, jsem za úplně volné dny ráda. A ten dnešní jsem využila jak se patří - ráno jsem v klidu posnídala (a u toho koukala na youtube na Show Jana Krause, jediný český pořad co mám opravdu ráda), poté si pořádně dala do těla v naší malé, špinavé,depresivní, sklepní retro posilovně na kolejích, kde teď budu trávit asi dost času. I když to tam není zrovna nic luxusního a běžící pás vydává zvuky jako by měl každou chvíli vybuchnout, jsem za tuhle možnost neskutečně ráda - je to přímo v budově kde bydlím, a navíc jen za 30 euro na celý semestr. Potom jsem si zašla pro nejlepší sushi (a opět dostala závitky jako pozornost! :D) k obědu, což byla po týdnu, kdy jsem si vařila samá "low budget" jídla vcelku příjemný změna :D A protože bylo krásně, nešlo to jinak, než si opět půjčit kolo a vyrazit na krásnou podzimní projížďku podél Dunaje a na Dunajinsel neboli Dunajský ostrov, který vám chci dneska představit. Ke spokojenosti mi dnes už nechybělo nic, až na jednoho blonďatého muže a westíka, a loupáčky, a burčák, a burákový máslíčko.

Vídeňské střípky z kuchyně (kterou nemám)

Hezký večer!

Minulý týden jsem to tady zanedbávala, flákala, šidila a tak dál, a tak dneska doháním resty a přidávám článek, i když jeden byl i včera. Jinak by mi z té kupy fotek, co se mi hromadí, za chvíli asi praskl foťák.

A taky vím že tyhle jídelní články máte rádi a jste ignoranti, měly by vás víc zajímat vídeňské památky!, takže se mnou můžete opět nahlédnout na můj stůl....nebo spíš postel, protože většinou jím všechno právě tam :D

Včera jsem psala o podzimu, a dnešní den byl jako na objednávku, přesně podle mých představ o tom, jak má ideální podzim vypadat! Bylo teplo, celý den svítilo sluníčko, nefoukalo, všechny listy už jsou zbarveny do různých tónů od žluté po červenou...prostě krása (a doufám že jsem to nezakřikla a nebudu muset zítra vytáhnout holinky a deštník :D). A tak jsem toho využila hned dopoledne a šla si zaběhat, od kolejí podél Dunajského kanálu až k Prátru, odkud jsem si ale potom hezky vezla prdel zpátky autobusem. Bylo to 7 kilometrů, což není žádný maratón, ale pro mě je to úspěch a mám radost, že se zlepšuji....nebo spíš, že se donutím k tomu běžet čím dál déle. Takovým mým malým cílem (a já nějaký cíl potřebju, abych se k té hrozné činnosti jménem běh vůbec donutila :D) je 10 kilometrů, to se pak budu plácat po zádech.

Včera jsem taky měla první hodinu body stylingu v rámci školních sportů a zítra si snad konečně koupím permanentku do posilovny na kolejích, i když je jen miniaturní a pouze pro dámy. Ale radši honem ukončím povídání o sportu, nebo se k tomu jídlu ani nedostanu, jak se tak znám, a zaseknu se na tom, že se cítím měkká jako puding.

Podzimní Vídeň a střípky z víkendu

Hezký večer!

Po delší době vás opět zdravím z království nad Dunajem.

A podzim dorazil už i sem.

Podzim, to krásné roční období.

Tedy podzim je krásný možná jen v mých představách.

 A tam vypadá asi takto : Příroda v krásných barvách. Barevné listí všude kolem. Krásné západy slunce. Období burčáku (divím se, že jsem to nenapsala hned jako první :D). Období dýní, což znamená tu nejlepší polévku. Není ještě moc velký mráz, ale zároveň už je příjemné počasí na to, dát si horkou kávu, čaj nebo svařák. A taky je to ideální období na pečení typicky podzimních dobrot, jako je například štrůdl, apple pie a všechno vonící po skořici a jablkách. A taková ovesná kaše se skořicí sedne k podzimnímu ránu jako vy-víte-co-vy-víte-kam. A podzim je i nejlepší období z hlediska módy – křiváky, trenčkoty, parky, šály, svetry, vrstvení. Nemusíme chodit nabalení jako sněhuláci, ale zároveň už je pryč období, kdy se na nás v MHD lepili upocení spolucestující v tílkách (a naše vlastní vlasy se nám lepily k čelu :D).

A nabízí i ideální příležitosti pro sportování venku a dlouhé procházky po krásně zbarvených parcích pod paprsky pozdního slunce.