Jak vypadají ideální dny?
V mých představách to jsou dny, kam
patří výlety, hromada dobrého jídla (které jsem nemusela
vařit), spousta kavárenského povalování nad kelímky plnými
voňavých káv s perníčkovým sirupem v milé společnosti, a aby
se to všechno vyrovnalo, tak i spousta sportu, samozřejmě
takového, který mě baví nejvíc, a navíc v krásném prostředí.
K tomu nějaké ty nákupy a čas strávený se skvělými lidmi.
Všechno samozřejmě bez tak přízemních věcí, jako jsou
nejrůznější povinnosti, práce nebo starosti se školou ze které mě dost možná brzo vyhodí. Tak nějak
si žijou princezny. Které zásadně nevstávají jinak, než tak,
že je probudí vůně čerstvých palačinek nebo cinkání příboru
nad waflemi.
A když pomineme fakt, že cvičení,
které mám za sebou nebylo pro princezny ani náhodou, jsem se
takhle princeznovsky měla celý víkend.
Protože tenhle víkend byl jeden z
těch, které jsou tak nabité, že máte pocit, jako by trvaly celou
věčnost, a ne jen od pátku.
Tenhle víkend jsem totiž vyrazila do
Ostravy, úplně poprvé do toho
kraje razneho o
kterém jsem vlastně nevěděla o moc víc, než že se tam
mluvi
kratce (a tenhle článek se původně měl jmenovat #ostravapyčo, ale...), medaili za životní
prostředí by tam ovzduší nevyhrálo, a cenu za nejkrásnější
stavby taky ne.
Monča, která v Ostravě pracuje jako fitness
trenérka mě se svým přítelem Martinem pozvali na Předvánoční
Bootcamp v Jatomi, na kterém se právě Monča podílela.
No a
protože nejrůznější sportovní akce a výlety zároveň jsou pro
mě jedna z těch věcí, které se neříká ne, sbalila jsem do
tašky všechno sportovní oblečení, co doma mám, a nastavila
budík na nechutných 4:40
(s vidinou velmi, velmi chutné snídaně!).