LONDÝN, část 3. - Mrakodrap Rozpalovač, cesta do pravěku a umění nebo "umění"

Jak jsem psala i v předchozím londýnském článku - Londýn je prostě drahej. Jídlo, hromadná doprava, bydlení, zkrátka všechno. Všechno vás tam bude stát pravděpodobně víc, než v ostatních evropských městech. 

Ale taky se říká, že ty nejlepší věci jsou zadarmo. 

No, zadarmo vám v Londýně nikdo anglickou snídani nedá, scones k čaji o páté taky ne, a kdybyste chtěli jít nakupovat na Oxford Street, bez nějaké té Libry by to taky nešlo. Ale vidět zadarmo obrazy Andyho Warhola, tyranosaura Rexe v budově jak z Harryho Pottera nebo zahradu v oblacích? To už by šlo!

LONDÝN, část 2. - ideální rána + jídlo, jídlo, jídlo

Když jsem byla malá, na výletech jsem si nejradši pochutnávala na tatrankách, paštice, rohlících s loveckým salámem nebo s trojúhelníčem mazacího sýra. A když jsme na táborech dostali na celodenní výlet papírový sáček s tatrankou, mandarinkou, rohlíkama, paštikou, trojúheníčkem sýra a kouskem uheráku, s ostatníma dětma jsem kšeftovala a mandarinky měnila za salámy, až jsem toho měla tolik, že bych si mohla složit celou štangli salámu. 

Za ta léta se změnily nejen moje stravovací návyky, ale taky to, na čem si pochutnávám nejradši. A dobrý jídlo je pro mě nedílnou součástí všech výletů - je sice skvělý, když můžete chodit po městě, prohlížet si památky i obchody a užívat si atmosféru toho místa, ALE když si mezi tím můžete sednout na kafe a ruch ulice pozorovat chvíli i z okna a s něčím dobrým, je to všechno ještě lepší. Mnohem lepší.

A na čem jsme si pochutnávali v Londýně?

LONDÝN, část 1. - jak jsme (ne)bydleli, krásy města a náš výlet v 10 bodech

Původně jsme měli s přítelem na tohle léto v plánu slunnou Barcelonu. Pláže, Gaudího, paellu, sangriu, churros, domy s dřevěnými okenicemi a teplé letní večery. Ta představa se mi hodně líbila. 

Ale ceny letenek se mi líbily o něco méně a levněji než za pět tisíc bychom se tam ani začátkem září nedostali. A tak jsme začali vymýšlet, jestli bychom Barcelonu radši nevyměnili za něco jiného.

Třeba Paříž, kde jsem sice byla už čtyřikrát, ale výhled z Montmartu se neokouká ani po stopadesáté? Nebo studený sever? A nebo Londýn? Cihlové domy, červené double deckery, domov královny i Harryho Pottera? James Bond, Jack Rozparovač, Oliver Twist nebo Mr. Bean? 

A tak volba nakonec padla na krásnou Británii a z těšení na pláže s horkým pískem a studenou sangriu se stalo těšení na šedivé anglické počasí a horkou kávu v anglických ulicích. A že jsme se těšili pořádně!

Střípky z kuchyně

Dnešní článek už bude opět na lehčí téma, než ten minulý. Asi tak o 200% lehčí téma.

Takže o jídle.

O tom, co bylo v balíčku radosti, který přijel minulý týden v dodávce PPL, o tom, co za dobroty jsem si koupila ve Vídni a o tom, co jsem vařila, někdy spíš "vařila" v posledních dnech.

36 hodin ve Vídni ve 36 fotkách

Vídeň. Město, kam musím jet alespoň 2x do roka, navštívit oblíbená místa, dát si nějakou sladkou dobrotu, použít pár vět mé uvadající němčiny, ušlapat si nohy a únavou padnout do sedačky žlutého kočáru (kam se mimochodem v létě nechutně lepí stehna v sukni). 

Protože o Vídni toho na blogu bylo napsáno víc než dost, tenhle článek jsem původně ani psát nechtěla, ani jsem si s sebou nebrala pana Nikona, přeci jen něco váží, a já jsem si říkala, že všechno už mám na fotkách stejně minimálně 10x, a navíc když už mám mobil, co nefotí úplně jako kalkulačka...

No a to byla chyba. Hned poté, co nás autobus vyhodil u Stadionu a já jsem chtěla sáhnout do batohu, vytáhnout foťák a vyfotit první zbytečnou fotku ranní zastávky metra (umění, neasi!), jsem si uvědomila, že jsem na foťáku a focení všeho okolo závislá. Kdybych si v tu chvíli mohla vybrat, jestli nechat doma pravou ruku nebo foťák, měla bych jasno.

A tak tentokrát nemám žádné hezké ostré fotky ze zrcadlovky, ani noční Prater plný barevných světýlek, ani Stadpark, kde se slunce odráželo na hladině jezírka, ale jen pár záběrů z mobilu a poučení pro příště. Ale jednu velkou výhodu to přeci jen má - když si nemůžete všude pořídit hezký fotky, musíte koukat o to pozorněji a chodit s otevřenýma očima, abyste si všechno pořádně zaryli do paměti.