Kam v Brně I.

Brno. Město, kde si můžete udělat nemravný selfíčko se sochou Jošta na koni. (taky jsem se o to pokoušela, ale bohužel jsem to neuměla správně naštělovat a trochu mě znervózňovala tvořící se fronta, tak jsem se musela s provinilým výrazem a ještě k tomu s neúspěchem odplížit.)

Město, kde se můžete s kamarádama po pár skleničkách v jednom z mnoha barů dohadovat, jestli ten rádoby Orloj za 12 milionů znázorňuje penis, nebo tampon (sakra, tyhle slova jsem do článku o dortíkách psát nechtěla! Vlastně jsem nikdy nechtěla na blog psát slova penis a tampon!)

Město, kde se tramvaje nazývají podivným výrazem šalina, kde je ukázkové ghetto, ve kterém se nebudete cítit dobře ani ve dne a město, o kterém byste si mohli myslet, že je tu to nejošklivější nádraží na světě.....kdyby neexistovala Hlavná Stanica.

Město, o kterém koluje velká spousta více či méně přiblblých vtipů, město kam nejezdí pěkné žluté vlaky s kávičkou a stevardkami, ale jen nudné České dráhy, město, kde přes semestr slyšíte víc slovenštiny než češtiny nebo město, kde můžete vyhrát volby díky tomu, že píšete na facebook vtipný statusy a nosíte barevný kšandy. (hešteg som volila)

A nebo třeba město, na ktetré píše ódy i New York Times!

V Brně je spousta věcí špatně, spousta míst škaredých jak noc, hromada pobudů a podivínů a v některých čtvrtích pořádně špinavo, a třeba podchod pod nádražím by klidně mohl vyhrát nějakou cenu za hnus roku, ale ještě víc věcí je tu skvělých a krásných. 

Brno je prostě skvělý.

 A velký podíl na tom mají i všechny ty podniky s dobrou kávou, výborným jídlem a nejlepšími dortíky!

A o tom bude dnešní článek. Ráda bych vám představila moje oblíbená brněnská místa, kam ráda chodím na jídlo nebo kávu. Pro brňáky to asi nebude zrovna objevení Ameriky, protože mí oblíbenci jsou nejspíš všem dobře známí, ale pokud z Brna nejste a někdy sem budete mít cestu, nejlepší cheesecake nebo pořádný kyblík kávy rozhodně vynechat nesmíte! 

A předem se omlouvám za fotky ve stylu #focenokalkulačkou, ale musela jsem je sesbírat z nejrůznějších zákoutí mého počítače, mobilu i hluboké historie instagramu, a ze zrcadlovky pochází jen minimum z nich.

Nejlepší dortíky, nejlepší káva, nejlepší Pálava a vždy nejmilejší obsluha

V Melounovém cukru. Kavárna, kterou mám ze všech nejradši. A to i přesto, že nemá nijak zajímavý interiér. Žádný designový nábytek, nápadité detaily, originální doplňky. Nic takového, a to je co říct, protože jindy pro mě hraje prostředí velkou roli. Stolky i židle jsou tady úplně obyčejné, ale o to zajímavější je to, co vám milé slečny nebo sympatický barista k tomu stolku donesou. 

Nejsem sice zrovna coffee nazi, ale kávy už jsem v Brně vypila litry a litry, a nikde jinde mi latté (v sympatické velikosti malého kyblíčku) nechutná tolik. A to víno! Nejlepší a nejsladší Pálava z celého Brna. A nejlepší cheesecaky. Vždycky jsou ve vitríně alespoň 3 v originálních příchutích, a vždycky bych si nejradši dala všechny. Největší favorit ze všech je zatím cheesecake s bílým mákem. A sýrová pomazánka s rukolou je k vínu prostě výborná.

A to nejdůležitější, nikdy se nestalo, že by tam nebyla ta nejmilejší obsluha. Nikdy.

Burgery

Nejsem zrovna masožravec. Maso jím v poslední době jen opravdu výjimečně, a největší znalec burgerů ze mě asi nebude. Opravdu pravých a poctivých burgerů jsem měla tolik, že by se daly spočítat na prstech jedné ruky. Možná i bez palce. To ale nemění nic na tom, že když už jsem burger měla, bylo to hned jídlo, které by si zasloužilo na první místa žebříčku nejlepších jídel vůbec (no jo, trošku paradox vzhledem k tomu že mám ledničku plnou tofu :D).

The Immigrant. Za mě nejlepší burger. Výborná houska, jak z reklamy na ideální burgerovou housku, na výběr několik lákavých verzí, a vybrat si můžete buď hranolky, nebo salát. A můj favorit je ten s cibulovými kroužky! 

Interiér je něco mezi irským pubem a klasickou hospodou. Neurazí ani nenadchne, ale to je jedno - stejně budete mít oči jen pro ty burgery.

BURGER INN. Druhý nejlepší burger, co jsem kdy měla. A to jsem měla ve vegetariánské verzi, s červenou řepou a rozpečeným kozím sýrem. Moc dobrá domácí houska, ještě lepší hranolky a sympaťáci za pultem. Jediné mínus je v (ne)velikosti celého podniku, kde nenajdete víc než tři stolky. A to je škoda, protože i kdyby těch stolů bylo třikrát tolik, věřím že by byly obsazené.

Úvozna. A třetí nejlepší burger, co jsem kdy měla. Maso výborné, houska na rozdíl od předchozích dvou nebyla na jedničku s hvězdičkou, ale spíš na dvojku. Interiér opět něco jako česká hospoda s americkými prvky, neurazí a nenadchne, ale burger spíš nadchne. 

Nejlepší snídaně a vajíčkové království

MyFood, v Brně hned na několika místech, ale já mám nejradši ten na Holandské a na Zelňáku. Když jsem ještě chodila na CrossFit do New Parku, s celou partou jsme minimálně jednou nebo dvakrát do týdne chodili po ranním tréninku na snídaně právě sem. Objednávání pomocí malých obrazovek je zábava (i přesto, že na wafle jsme mohli koukat jen na fotce, protože skoro nikdy nebyly!) a ty nejlepší vejce benedikt prostě musíte ochutnat. Ani se nedá spočítat, kolik jsem jich už měla! 

No a kdybyste chtěli nejlepší marcipánový croissant, musíte právě sem (a nebo do Anglie, do kavárny NERO:D).

MyFood ale není jen snídaňové bistro, část je vždycky prodejna potravin, převážně zdravé výživy, BIO a poctivých produkrů od menších výrobců, a část je restaurace. Mají i meníčka, ale to jsem nikdy nezkoušela. Z nabídky stálých jídel miluju jejich slané pohankové palačinky, hlavně se špenátem a nivou nebo s lososovou pěnou, a můj muž si moc pochvaloval burger.

Káva, chai latté i něajké ty bublinky

Fratelli Caffé. Kdybych měla spočítat kolik káv (hlavně ve studentské úterky, kdy bývá 50% sleva:D) jsem tady vypila, kolik drbů jsem s kamarádkou nad skleničkama prosseca nebo lambrusca probrala a kolikrát jsem z nápojového lístku vybírala koktejly nebo kolikrát jsem se rozhodovala, zda si dát chai latté skořicové nebo vanilkové, bylo by to hodně vysoké číslo.

Bezesporu jedno z mých oblíbených brněnských míst, ať už jde o letní zahrádku přímo pod starou radnicí, nebo stylový interiér. 

Norská snídaně, arabská pita nebo indická kuchyně?

Café Atlas. Na zdech ty nejoriginálnější barevné tapety, a k tomu barevné talíře. Můj další brněnský favorit, hlavně díky výbornému hummusu s teplým pita chlebem nebo norské snídani (uzený losos, vajíčko, dip a nejlepší domácí chléb), kterou podávají až do půl 1!

Anapurna. Na spodním obrázku je vidět, že interiér není zrovna kandidát na designové ocenění. A dokonce ani obsluha neusiluje o titul nejlepší číšník/servírka roku. Hezky to tam nevypadá, opravdu ne. ALE tak dobrý indický jídlo nikde jinde v Brně neseženete. Byla jsem i ve dvou dalších indických, ale Anapurně žádná nesahá ani....ani po okraj plechového tácku. Obědové menu stojí kolem 90 korun a na výběr máte ze tří jídel. Ke každému si můžete dát buď placku naan

 ( N E J L E P Š Í), rýži, a nebo oboje napůl. 

Lahve nebo květináče na stropě a slané dobroty

Tři ocásci. To už není ani hipsterská kavárna. Tohle už je i na hipstery moc. Hodně, opravdu hodně alternativní místo, a pro každého to asi nebude. Opráskané zdi, místo světěl prázdné lampy, každý talíř jiný a šálky přesně takové, jako má na chalupě vaše babička. Dog friendly, vegan friendly, uprchlíci friendly, všechno friendly. Výborné nakládané tofu nebo hermelín, káva s klasickým i sojovým mlékem, každý den nějaké veganské dortíky. Včera jsem poprvé ochutnala novinku z nabídky, veganskou pitu s uzeným tempehem a jablečným chutney, a dávám palec nahoru. Můj muž si dal zelné štrúdly se sojovým jogurtem, nebylo to špatný, ale pita byla lepší. A lákají mě i další veganské dobroty, třeba čočkový kebab nebo hot carrot dog.

Fresh Fanatics. Úplně z jiného soudku, ale stejně oblíbené, je poměrně nové bistro Fresh Fanatic. Zajímavý interiér a v létě příjemná zahrádka (se záhonem trávy na stole!), spousta zdravých dobrot a hlavně ta nejlepší italská placka piadina. Na výběr mají asi 10 verzí, ale já si vždycky dávám tu jednu jedinou - tu nejlepší. Kozí sýr, šunka od kosti a karamelizovaná cibulka a ořechy!

Sladké dobroty

Air Cafe na Zelňáku přímo v budově Moravského zemského muzea. V létě je nejlepší posezení na zahrádce s výhledem na osvětlený Petrov, ale i uvnitř, kde jsou zdi pokryté nejrůznějšími leteckými předměty, chutnají koktejly moc dobře. (a doporučuju především litrový džbánek bílé Sangrie...na dámičku!:D) Kromě obrovského výběru koktejlů tam najdete i výborné dortíky - třeba jako tenhle mrkvový, co jsem si dala na oslavu státnic. 

Humpty Dumpty, jediná kavárna v Brně, kde seženete spoustu typicky anglických dobrot. Třeba jako výborné scones s marmeládou a máslem, nebo jiné britské dortíky. Kavárna je hodně baby-friendly, což já nejsem ani náhodou, ale při každé mé návštěvě byly děti jen v dětském koutku a ve zbytku kavárny vládl relativní klid a mír.

Cukrářství Martinák je vyhlášené svými dortíky i zákusky, a už i já chápu proč. Jediné mínus je v tom, že jsou tam k sezení jen tři židle u pultíku, jinak si musíte dortíky odnést domů. To mi přijde jako velká škoda, jako kavárna by to rozhodně úspěch mělo. Nejlepší mrkvový dort jsem měla právě tady. Přítelův linecký koláč chutnal taky výborně, a rozhodně bych nepohrdla ani limetkovým nebo klasickým cheesecakem, marcipánovým dortem nebo makronkami, co se smály z vitríny. 

Café Momenta na Zelném trhu. Výhled na náměstí i Petrov, minimalistický industriální interiér, milá obsluha a výborné dortíky. O tomhle cheesecaku Lukáš prohlašoval, že je to nejlepší cheesecake jeho života (a že už jich pod mým vlivem pár měl!:D) a že by se se mnou nejradši ani nedělil. A to je jinak hodnej kluk, fakt! 

A na závěr taková všehochuť.

East Village je podnik jak vystřižený z amerického filmu, a to jak interiérem, tak nabídkou. A proto je veliká škoda, že si housky na burgery nepečou domácí, a kvůli tomu tohle jídlo padá do podprůměru. Co tam ale naprosto miluju je bagel s pořádnou porcí Philadelphie a uzeného lososa. 12 bodů z 10! 

Ve Spolku mají pro změnu výborné těstoviny, a v Podnebí rozhodně doporučuju palačinku s bryndzou, slaninou a brusinkami (a proto je škoda, že jsme tam už TOLIKRÁT narazili na otrávenou a neskutečně pomalou obsluhu, že si ani vlastní odstavec nezaslouží).

V Suzie´s to vypadá trošku jako v domečku pro panenky nebo ve filmových kulisách pro film Stepfordské paničky. Což se mi líbí, samozřejmě. Porce jsou opravdu královské, kuchař při zdobení možná až moc kreativní, ale moc nám chutnalo, a na pizzu jsem taky slyšela spoustu chvály.

Running sushi máme v Brně hned dvakrát. O trochu levnější Taiwan Bento, kde to ale není tak hezké jak v Running sushi na Jánské. Spokojená (a pořádně přežraná) jsem ale byla v obou případech. V prvním podniku můžete sníst všechno, co okolo vás jezdí za tři stovky, ve druhém o stovku dráž.

Samozřejmě je to jen maliličký zlomek toho, co Brno nabízí. A navíc tu každou chvíli rostou nové podniky jak houby po dešti, takže pokračování určitě bude brzy. Asi si budu psát seznam, co všechno bych tu chtěla navštívit, protože je toho tolik, že bych se nejradši stala profesionálním kavárenským povalečem.

Už sto let se chystám do veganské kavárny Charakter, na nějakou raw dobrůtku do RAW with love, do už od pohledu milého Sem Tam s láskou, do kavárny Místo, na vínko do justWINE nebo na něco dobrého do MARINADY, kde jsem zatím byla jen jednou a to ještě u venkovního stolečku. Taky si musím koupit něco u Maryny a navštívit nové Friends Bistro, a můj muž má slíbeno, že ochutnáme i ty vyhlášené ESCOBAR burgery. A už by to taky chtělo nějakou snídani ve městě, třeba v TeeVee nebo Kafecu, kde všichni chválí vafle. A to zdaleka není všechno na mém (zatím pomyslném) seznamu.

Jo a kdybyste se divili, proč tady nepadla ani zmínka o právem nejznámějším Baru, který neexistuje a Super Panda Circusu, není to tím, že by mi koktejly nechutnaly nebo že bych z toho snad nebyla nadšená. Právě naopak. Jen jsem se asi vždycky bavila tak dobře, že jsem úplně zapomněla na fotky. A tak to má být!