Zápisky z tréninků - největší radost, nová výzva, motivace a tip na akci

"Muscle up? To já nikdy neudělám. Jsem na to moc slabá a navíc moc těžká, nejhorší kombinace!"
"Nikdy to nemůžu umět. Vždyť to kolikrát neumí ani ti, co jsou na úplně jiné úrovni, než já!"
"Až jednou, za sto let, udělám muscle up, budu nejšťastnější člověk na světě. Budu tančit oslavný taneček, volat sláva, tři dny se radovat, a tak".
"Jak mám sakra dostat 64 kilo TAK vysoko?!"

.....a povedlo se!
Pro hodně z vás to možná bude dost nepochopitelný, že z toho mám takovou radost. Tak jsem se prostě nějakým divným způsobem vyškrábala na hrazdu, no. A dost možná to bude nepochopitelný i pro spoustu crossfiterů, kteří sází za sebou třeba 20 kousků v řadě jak nic, s prstem v nose.
Ale pro hodně crossfiterů, včetně mě, je muscle up taková pomyslná meta Z chlapce mužem a tak, cvik, který je na závodech jen pro ty nejpokročilejší. A hlavně cvik, který trvá především holkám hodně, hodně dlouho.

Před 7 týdny - největší radost, že jsem se tam s vypětím všech sil dostala s černou a oranžovou gumou X tuhle neděli, konečně sama! Protože i když to zní jako to nejlacinnější klišé, všechno jde, když se moc chce! Nemusíte být šikovní ani talentovaní. Stačí se jen hodně snažit :)

Pro mě to bylo vždycky něco strašně nedosažitelnýho, úplný sci-fi. Obdivovala jsem všechny, kteří to uměli a neuměla si ani představit, že to jednou dám taky. V mých očích to byli prostě velcí crossfiteři.
(Přirovnala bych to k tomu, když na základce někerý holky UŽ nosily podprsenku. To už byly fakt velký holky! Nebo později kluci, kteří UŽ měli řidičák! Vyloženě dospělí chlapi!)
Pak jsem se rozhodla, že to prostě jednou dám taky. Začala jsem chodit na hodiny gymnastiky (kde si stále snižuju své už tak nízké sebevědomí), kde se kromě stojek, chůze po rukou, dřepů na jedné noze a podobných hrůz hodně trénuje i hrazda. Tam se mi povedl můj úplně první muscle up, s dopomocí hodně tlusté gumy, ale i tak jsem z toho měla radost. Postupně jsem si dávala tenčí a tenčí, občas po tréninku jen tak zkusila pár kousků, ale pořád se to nějak neblížilo úspěchu. Na youtube jsem hledala nejrůznější videa v naději, že tam objevím nějakou tajnou fintu jak na to, a pročítala jsem hromadu sportovních webů s návody, jak na first muscle up. Většinou mě ty články ale akorát snížily seběvědomí, protože se vesměs shodovaly v tom, že pokud neděláte striktní shyby s prstem v nose, nemáte šanci. No, a já udělám v rámci možností hezký striktní nadhmatem asi tak.....ehm teda bez asi....přesně dva. Dva chudáky.
Tuhle sobotu jsem byla s kamarádkama tradičně trénovat, jak my tomu říkáme, na princeznovském tréninku. Dělaly jsme klasické dřepy, dřepy s činkou nad hlavou, a pak se přesunuly k hrazdě. Jako vždy jsem si na muscle upy vzala tenkou černou a červenou gumu. Najednou jsem se tam ale vyhoupla tak zlehka, až mě to samotnou překvapilo.
"To si děláš prdel? Okamžitě sundej ty gumy!"

Tak jsem si sundala tenkou červenou a zůstala mi jen černá. Zase jak nic. Černou jsem teda vyměnila za tenčí, a pořád dobrý. Ještě o kousek tenčí guma? Pořád to šlo.....a pak jsem se rozhodla, že to prostě dám. Že to tam narvu, na prasáka, klidně jakkoliv hnusným způsobem, ale dám to. (Teda ještě předtím jsem se přezula ze vzpěraček a běžela se vyčurat, protože každý kilo dobrý, žejo:D)

A tak jsem to taky udělala. 

Přes jeden loket, pár vteřin jsem bojovala, dokopala to nohama, ale povedlo se! 

Jasně, zrovna elegantní způsob to nebyl,(do encyklopedie o Muscle upech by ten můj zrovna nebyl, a v castingu na hlavní roli v reklamě na Muscle up bych taky neuspěla) a přes loket by se to správně ani dělat nemělo, protože se tím ničí ramena i zápěstí (a taky mě z toho zápěstí bolelo, ale stejně to stálo za to!), ale málo kdo to dá na první, desátý nebo třeba i třicátý pokus krásně čistě. 

Takže tímhle škaredým nečistým kouskem jsem si splnila svůj největší crossfitový cíl, ale samozřejmě jedeme dál! Jednou to bude i ten muscle up na kruzích! A na hrazdě bez toho loktu, kterému se trefně přezdívá chicken wing. A pak několik krásných za sebou! A pak rychlostí světla! A pak....no dobře, vrátím se nohama na zem. Doslova, ohohoo.

Závody
16. dubna. Den, na který se zatím moc těším, ale postupně bude radost střídat panika. Závody dvojic (holka-kluk) v ostravském FITPARKu. Podle všeho to zrovna na začátenčické závody nevypadá, tak si nejsem jistá, jestli jsem náhodou nepřecenila svoje schopnosti, ale parťáka mám hodně šikovnýho a silnýho (Je to hasič. Rich Fronning je hasič. Náhoda? Nemyslím si!:D) a tak věřím, že když něco nezvládnu já, on to zachrání alespoň tak, aby nebyla vyloženě ostuda. A nakonec stejně o nic nejde - bude to další cenná zkušenost, užijeme si den se skvělou partou, a uděláme si výlet do Ostravy (kde mají mimochodem ty nejlepší donuty na světě! Že by za odměnu?:D)
A stejně tak není lepší motivace, než blížící se závody. Minimálně dvaktrát jsem WOD zvládla mnohem líp než obvykle jen proto, že jsem si v duchu nadávala "Chceš jít na závody? Tak nesmíš být taková..../doplňte oblíbené sprosté slovo/.
Vím, že je toho ještě spousta, co musím vylepšit, ale maximálky o závratná čísla už asi nenavýším, tak se alespoň pokusím udělat něco s mýma butterfly pullups, aby konečně nevypadaly jako umírající motýl, co se někde opil z pivní zátky.

smrt v očích :D

Nová výzva
Přesně o týden později mě čeká další závod, ale úplně z jiného soudku - Spartan Race v Praze. Bahno. Angličáky. Ručkování. A další překvapení.
A i když bych teoreticky měla mít natrénováno i naangličákováno hodně, prakticky je moje fyzička stále dost k politování.
Přiznávám si to nerada, ale bez pravidelného běhání ten běh těžko natrénuju, a tak nezbývá, než se do toho opřít. A protože na mě jako motivace v tomhle ohledu nefunguje skoro nic (občas asi ty nový boty ne!), vymyslela jsem si sama pro sebe výzvu - přesně za měsíc, tedy do toho závodu, uběhnu 100km. 
A když ne? Tak na sebe budu strašně naštvaná, budu si nadávat do líných prasat, a budu....ne, to se prostě nestane.
A když to splním? Kromě toho, že se budu nadšeně plácat po zádech a i při samotném závodu se mi určitě poběží líp, si v té Praze dám nějakou pořádnou dobrotu. Burger v Dish, a taky nějaký ten dortík v jedné z mnoha kaváren, co mě lákají skrz Instagram už dlouho.

Nejlepší radost je ta, kterou si můžete obléct, obout, a nebo sníst
O jídle to dneska nebude výjimečně vůbec, ale o těch jiných materiálních radostech ano.
V poslední době už i u nás čím dál víc stoupá zájem o crossfit (čehož jsem si všimla i na vlastní kůži, když na mě nezbylo místo na lekci!:D), a to je jedině dobře. 
S poptávkou stoupá i nabídka, a tak už je i u nás k sehnání spousta krásných crossfitových oblečků - třeba na e-shopu Fittest, kde mají oblečení značek Reebok, Barbell Nation, Rokfit, a nově i As Rx, která je ve světě hodně oblíbená. Já jsem si vybrala tohle tričko, protože přesně vystihuje můj vztah ke karido cvikům - radši budu pořád tahat činku, jen ne angličáky! A veslo! A box jumps! 
I další dámský tílka jsou moc pěkný, ale ty pánský jsou snad ještě lepší - třeba ta Fran nebo Bacon and Back squats!
A zároveň doma vítám další nové růžové střevíčky, bačkůrky na běhání (ne, něco jako "moc sportovních bot" neexistuje!)

Tip na akci - Pump the Prague

Tyhle botky už jsem ukazovala na Instagramu i Facebooku. Kromě toho že jsou prostě nejrkásnější a v barvách jak pro mě na míru (A o to při běhu jde! Protože běhání je samo o sobě zlý, natož když vám to u toho ani nesluší!) a měkkoučký jak bačkůrky mají ještě jeden zajímavý prvek - neutahují se pomocí tkaniček, ale přifouknou se zabudovanou "pumpičkou". Díky tomu se bota přizpůsobí přímo noze. 

K příležistosti uvedení bot na trh se bude v Praze konat běžecká akce Pump the Prague - 9.4 na Strahově. Je to závod na 5km s nejrůznějšími překážkami, které mají více či méně odkazovat na to, že jsou boty "nafukovací" - takže třeba i zorbingové koule, bossu apod. 

Měla jsem tam být taky,ale zrovna v ten den bude v Brně akce, kde musím být - závody Czech Beast Team Madness, o kterých budu psát reportáž do časopisu Powerful #juhuuu

Každopádně závod je zdarma, jen je potřeba se včas přihlásit na konkrétní čas. A dámy tam taky můžou přijít alespoň potěšit oko, protože tam bude Ben Cristovao. A pánové tam můžou......no, pánové jen závodit :D