#crossfit - od úplného začátku

Za pár týdnů to bude rok, co jsem poprvé přišla na lekci crossfitu. Neměla jsem ani ponětí o nějakých snatchích, thrusterech, a už vůbec ne o clusterech. Na hrazdě jsem se neuměla ani zhoupnout pomocí kippu, natož abych udělala shyb bez dopomoci. Samotná osa se mi zdála neskutečně těžká, nehledě na to, že jsem ji držela jak koště. Kliky ve stojce pro mě byly nedosažitelný sci-fi, vždyť jsem sama nezvládala ani obyčejnou stojku o zeď! Když už, tak za pomocí dvou lidí, a to každý za jednu nohu. A největší obdiv u mě měly slečny, co si na osu nakládaly zelený kotouče! (=10kg)
No zkrátka moje crossfitové znalosti i schopnosti byly tehdy asi tak obrovské, jako můj biceps.

Od té doby se toho hodně změnilo, a i když si občas pořád připadám jako ten největší začátečník co se nikam neposouvá, při vzpomínce na ty první lekce musím uznat, že tam pokrok přeci jen je.
Po rukou sice stále nechodím, udělat muscle-up je pro mě úplně nedosažitelná představa, se svým slabým tricepsem neudělám ani jeden ring dip a není výjimkou, že když přijde na řadu vzpírání, alespoň jednou skončím na zadku/na zádech/pod osou, s úsměvem od ucha k uchu jakože to nic. 
Takže jo, mám před sebou ještě dlouhou cestu, než budu moct říct "hmmm, jsem fakt dobrá" a poplácat se po svalnatých zádech. A možná právě proto, že mám ještě v živé paměti, jaký jsou ty úplný začátky pokaždé soucítím s někým, kdo zápasí se samotnou osou a vyděšeně kouká na první mozol.
A právě o tom bude dnešní článek - jak začít s crossfitem a jaké to je v úplných začátcích.

Pro koho to je?
Asi nikoho nepřekvapí, když řeknu že pro každého, co se věku týče. Je jedno, jestli je vám sedmnáct nebo čtyřicet. Ale samozřejmě je lepší začít až v případě, že máte už něco odcvičeno - pro někoho, kdo se nikdy moc nehýbal, případně navštěvoval jen nějaké lehké skupinové lekce a svalovou horečku má z pár dřepů, by to byl asi pořádný šok. Ale pokud jste aktivní a sport vám není cizí, není proč to oddalovat. Já jsem na crossfit poprvé přišla po několika letech s běháním, fitboxem, TRX a lekcemi ve stylu body formu a to mi určitě pomohlo, protože nějaký základ tam byl, i když to samozřejmě potom bolelo tak jako tak. Že bych ale měla zrovna předpoklady pro to, aby mi to šlo, to se říct nedá.
Právě naopak, všechno jsem si musela vydřít prakticky od nuly. A možná proto tančím oslavný taneček za každý kotouč navíc :D
Velkou výhodu mají v crossfitu lidé, kteří chodí do posilovny a jsou zvyklí na velké váhy - a tím nemyslím ani tak jednoručky na bicák, ale hlavně dřepy, dřepy a dřepy. Protože ty jsou základ, od kterého se odvíjí spousta cviků - a na to bohužel doplácím, protože jestli je něco tragédie, je to moje maximálka na dřepy. A pokud umíte shyby, mrtvý tah, nebo třeba i bench press, taky se to bude pořádně hodit.
Další skupinou, kteří to budou mít o trochu snadnější jsou běžci. V crossfitu se občas i běhá, ale hlavně je potřeba výdrž, schopnost správně dýchat a dobrá fyzička. A to všechno běžci mají.
No a ty mrchy, co si jen tak přijdou a hned předvedou ukázkovou chůzi ve stojce a mezi tím kliky hlavou dolů jako by nic? A na hrazdě lítají lehce jak pírko? No jasně, gymnastika! Až jednou budu mít děti, rozhodně je přihlásím od malička do gymnastiky, protože to se jim bude hodit, ať už budou dělat později cokoliv (ale tím samozřejmě rodičům nevyčítám, že jsem chodila na country tanečky!:D)
Když to shrnu, crossfit je pro každého, kdo chce najít něco, do čeho se může pořádně opřít, bude ho to naplňovat, motivovat, a pořád bude možnost kam se posouvat. Prostě pro každého, kdo bude opravdu chtít - a to je sakra důležitej bod.
Je to nejlepší řešení pro lidi, kteří už nějakou dobu pravidelně sportují, ale mají pocit, že už je to tolik nenaplňuje, je to pro ně jen rutina, povinnost, nemají se moc kam posouvat, a potřebují nějakou změnu. Tak jsem to měla já i spousta kamarádů, které jsem na crossfitu poznala, a myslím, že nikdo z nás nelituje, a hlavně - nikdo už by se nechtěl vrátit zpátky do té rutiny.
Pro koho radši ne?
Jak jsem psala, pokud nemáte moc odcvičeno, radši začněte s něčím lehčím, vrhnout se z nuly prakticky na nejkomplexnější cvičení by ideální nebylo.
A pokud hledáte jen sport, kterým byste shodili nějaké to kilo nebo jen něco, abyste se hýbali, crossfit vůbec nemusí být tím nejlepším řešením - cvičení, kterým můžete hubnout a tvarovat tělo je spousta, výsledky můžete mít krásné.....a nemusíte se při tom zrovna sedřít z kůže a obalit modřinama. Je zkrátka spousta "pohodlnějších" možností, a tohle určitě není pro každého.
A pokud vám jde hlavně o tu postavu - s crossfitem samozřejmě zhubnout můžete, ještě aby ne, když je tam takový výdej energie. Ale znám i slečny, kterým se nelíbilo, že jim trochu narostla ramena, trapézy, trošku svaly na nohou......protože u crossfitu zapojujete celé tělo, což já beru jako plus, ale pro někoho, kdo chce vylepšit/hubnout konkrétní partie to nemusí být ideální cesta a svého cíle může lépe dosáhnout klasickým tréninkem ve fitku, případně hubnout během, jízdou na kole...Je spousta možností, a záleží i na prioritách.
A taky pokud víte, že byste se tomu nechtěli nebo nemohli věnovat naplno, je lepší vybrat si něco jiného než se trápit - přeci jen zajít na crossfit třeba jednou týdně by vás nikam neposouvalo, neviděli byste žádné větší  pokroky a u vzpírání byste se pořád plácali u stejné mini váhy, zatímco ostatní by se s každým týdnem zlepšovali, a to moc radosti nepřinese. Pokud hledáte primárně sport, na který sem tam zajdete, abyste shodili nějaké to kilo nebo zpevnili postavu, dost mnohem lépe uděláte, když si vyberete něco jiného, ať už je to jumping, bosu nebo třeba pilates či běh. Pro svoje tělo něco uděláte, ale zároveň nebudete dřít až do vyčerpání, což nemusí být úplně pro každého - ale na druhou stranu, kdo si to zkusí a pořádně se do toho dostane, něco lehčího ho pak jen těžko uspokojí.

Bude to bolet? 
Věřil by mi vůbec někdo, kdybych řekla, že ne? A vlastně.....dělala bych to vůbec, kdyby to byla jako procházka růžovou zahradou?
Hm, spíš ne.
Protože čím víc vyčerpání, bolesti a sáhnu-si-na-dno pocitu během tréninku, tím lepší pocit po dokončení.
Bolí to. Bolí to hodně, ať už namožené svaly, sedřené mozoly se kterými si nemůžete ani umýt vlasy (maximálně tak opatrně, špičkama prstů #truestory , nebo třeba rozseknutá holeň od box jumpů. To je ta špatná zpráva.
A ta dobrá? Bolí to, ale nebude vám to vadit. Ani trochu. Vlastně si neumím představit, že by někdo z lidí, co znám skončil s crossfitem proto, že si trochu sedřel ručku.
Kam jít poprvé?
Přijít poprvé na lekci crossfitu s tím, že vůbec netušíte, co jsou to clean and jerky, snatche nebo thrustery a kippované shyby by nebylo dobré ani pro vás, ani pro trenéra, který by vám musel věnovat spoustu času a nemohl se tak věnovat ostatním na lekci. A proto bývají všude lekce pro začátečníky.
Já jsem začínala v New Parku, kde si začátečníci museli odchodit takzvaný On Ramp kurz, 8 lekcí, na každé jsme se učili něco jiného, od hrazdy přes stojky až po vzpírání. Vím, že lekce pro začátečníky jsou i v Destiny, kam chodím teď, a stejně tak i v brněnském Elite Gymu. A řekla bych, že stejně to bude i v jiných městech.
Každopádně pár začátečnických lekcí byste si měli odchodit, ať už trénujete v posilovně denně, nebo jste činkami úplně nepolíbení. Přeci jen, základy vzpírání nejsou něco, s čím byste se narodili, a proto není pro nikoho ostuda, když na to půjde úplně od nuly, napřed s plastovou tyčí.
Bez dobré techniky byste si mohli akorát uškodit. A dobrý trenér by vás stejně ani nenechal si na osu nakládat nějakou velkou váhu, když by to bylo na úkor techniky.
Jaká je náročnost pro začátečníky?
To je na crossfitu nejlepší - společně si klidně může zacvičit začátečník s nejlepším crossfiterem, který má doma poličku plnou pohárů a medailí, a do těla si dají pořádně oba. Náročnost se dá přizpůsobit - jasně, jsou cviky, u kterých není žádná lehčí varianta potřeba, jako třeba angličáky, veslo, sklapovačky - tam jen musíte zatnout zuby a udýchat to. Ale když neumíte shyby, vezmete si gumu jako dopomoc. Když neumíte dvojskoky přes švihadlo, dáte si dvojnásobný počet jednoduchých cviků. Když neumíte kliky ve stojce, budete je dělat s nohama na bedně, případně prostě na zemi. Když se bojíte skákat na bednu, můžete zatím dělat výstupy. A váhu si můžete taky dát jakou budete chtít, i kdyby to měla být 15kg osa nebo 8kg kettlebell.

Kdy budou vidět první pokroky?
HNED. Opravdu. Když přijdete poprvé, spousta věcí pro vás bude úplně nových = spousta možností pro oslavný taneček, až se to konečně podaří. Když poprvé uděláte shyb bez dopomoci. Když si poprvé naložíte větší kotouče. A pak ještě větší. A těžší a těžší a těžší. První stojka. První klik ve stojce. První dvojskoky (a nebo třeba první muscle up - to pak budu tančit oslavný taneček tři dny a tři noci!) Spousta pokroků, spousta radosti. A taky vás budou všichni pořád chválit. Za každý pokrok, za každou snahu. A to si užívejte - později už to bude jen "málo, nalož si víc" nebo "jakto, že to dneska nešlo výš?!" a nikdo už se nebude rozplývat nad vaším prvním hezkým jerkem.

(a příště to bude třeba o tom, co budete potřebovat a nebo o tom, s čím jsem nejvíc bojovala já....ehm, a mnohdy ne v minulém čase)